Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Polibek života? Ne smrti! - 3. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Polibek života? Ne smrti! - 3. kapitolaKoho potká Edward? Co se stane? A koho potká, když se vrátí?

16.10.2010 (08:15) • Cullengirlka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1164×

 

3. kapitola

„Edwarde!“ Zavolal na mě tolik známý hlas. Trhnutím jsem se otočil. Nemohl jsem uvěřit tomu, co vidím. Díval jsem se na něj a nebyl schopen slova. Díval se mi do očí. Mohl tam vidět jen krvavě rudou barvu a nenávist sama k sobě. V jeho očích se mihlo pochopení a smutek. Sklonil jsem pohled k zemi. Tohle bylo to jediné, co jsem nikdy nechtěl. Zranit ho.

„Omlouvám se. Nechtěl jsem, abys mě takto viděl,“ zašeptal jsem a stále propaloval zem. Nic jsem neslyšel, ale věděl jsem, že tady stále je.

„Proč?“ zeptal se mě s takovou bolestí v hlase, že se mi podlomila kolena. Dopadl jsem na zem a otřásal se vzlyky.

„Nejde to! Nejde přestat!“ zvyšoval jsem hlas. Pěstmi jsem mlátil do země. Přistoupil ke mně a klekl si. Zvedl mi hlavu a viděl jsem, jak cuká pohledem. Nemohl vydržet dívat se do mých očí. Bolelo mě to. Chápal jsem ho, kdo by chtěl mít něco se zrůdou.

„To zvládneš. Pomůžu ti. S mou rodinou bydlíme nedaleko. Esme moc chybíš. Vrať se se mnou. Všechno bude v pořádku.“ Teď se mi zadíval do očí. Tolik jsem chtěl na jeho nabídku kývnout, ale nemůžu mu znovu vtrhnout do života, jakoby se nic nestalo. Jakobych mu nikdy neublížil. Pomalu jsem zavrtěl hlavou.

„Mně už nepomůže nikdo! Tolikrát jsem se snažil, aby to přestalo. Nejde to!“ křičel jsem ta slova. Nemohl jsem si pomoct. Obličej se mu zkřivil bolestí. Chytil mě za ruku, ale já se mu vyškubl. Vstal jsem a rozběhl se pryč. Nemohl jsem se na něj dívat. Tolik jsem mu ublížil.

Běžel jsem celou noc. Zastavil jsem se někde v Kanadě. Nevím kde. Začalo se rozednívat, tak jsem si sedl na nějaký strom. Pozoroval jsem východ slunce. První paprsky dopadaly na mou kůži. Zavřel jsem oči a zaposlouchal se do přírody. Slyšel jsem zpěv ptáků a šum vody. Seskočil jsem a šel směrem k vodě. Bylo tam nádherné jezírko s vodopádem. Voda byla průzračně čistá. Sundal jsem si oblečení a skočil do něj. Potopil jsem se ke dnu. Bylo z písku. Rozhlédl jsem se a viděl v něm medailonek.

Byl stříbrný a oválný. Na povrchu měl měsíc a slunce. Mezi nimi bylo srdíčko. Povrch byl hladký. Prozkoumával jsem ho dál a přišel jsem na to, že se dá otevřít. Na jednu stranu se mohla dát fotka a na druhé bylo něco napsáno. Nemohl jsem přečíst co. Ani upíří zrak to nerozluštil. Vynořil jsem se a medailonek položil na kámen. Leskl se. Nevím, proč jsem si ho nechával. Něco mě k němu táhlo. Nechal jsem ho tam a plaval pod vodopád. Dopadal na mě proud vody a já si to užíval. Byl to báječný pocit. Nemyslel jsem na to, co jsem. Nemyslel jsem na nic. Netuším, jak dlouho jsem tam byl, ale slunce už bylo vysoko na obloze.

Oblékl jsem si otrhané oblečení a popadl medailon. Dal jsem ho do kapsy. Šel jsem prozkoumat okolí. V blízkosti byly nějaké chaty. U jedné z nich se zrovna sušilo černé tričko. Mohla to být tak moje velikost. Rychle jsem ho sebral. Převlékl jsem si ho a vydal se dál. Musím najít nějaké kalhoty. Peníze nemám, abych si je mohl koupit. Procházel jsem to dál a všiml si jeanů. Také jsem je nepozorovaně sebral. Medailon jsem si předělal do kapsy nových kalhot a staré oblečení jsem vyhodil do jedné z popelnic.

Rozběhl jsem se zpátky do Seattlu. Nechápal jsem, proč se vracím. Vždyť tam je Carlisle. Co kdybych potkal Esme? Tak proč mě mysl nutí se vrátit? Běžel jsem opět celý den. Kolem osmé večer jsem doběhl na mýtinku. Musela být jen kousek od města, protože jsem cítil silný pach lidí. Posadil jsem se a podíval se na nebe. Pršelo. Kapky padaly rychle a pravidelně. Zavřel jsem oči a užíval si ten pocit.

Vstal jsem a rozběhl se prozkoumat les. Všude byla samá zelená. Jak jsem to tak procházel, uhodila mě do nosu nádherná vůně. V ústech se mi nahromadil jed. Vydal jsem se za ní a oči mi zčernaly. Nikdy jsem nic tak krásného necítil. Probudil se ve mně lovec. Hledal jsem myšlenky, co by mohly patřit k té nádherné vůni, ale nic. Šel jsem omámeně dál. Ani jsem si to neuvědomil, a ocitl jsem se ve městě. Vůně sílila. Zahnul jsem do osamělé uličky. Na konci stála dívka. Viděl jsem její kaštanové vlasy a krásnou postavu. Pomalu jsem kráčel k ní. Ztuhle se otočila. Srdce se jí rozbušilo neuvěřitelnou rychlostí. Usmála se na mě. Její úsměv byl tak nádherný. A její oči. Zamiloval jsem si je, jen co jsem je uviděl. Zaměřil jsem se na její myšlenky, ale nic jsem neslyšel. Bylo velice nepravděpodobné, že by teď na nic nemyslela. Byl jsem trochu v šoku. Už jsem se jí chtěl zeptat, co s ní je, když mě znovu udeřila ta vůně. Ruce jsem zatnul v pěsti. Přivřel jsem oči a šel k ní.

Lekla se a ustoupila o krok dozadu. Skousla si ret a chtěla utéct. Viděl jsem jí na očích ten strach. Strach ze mě. Nevnímal jsem to, ale někde v hloubi duše mi to ubližovalo. Nechtěl jsem, aby se mě bála. Nedokázal jsem si to vysvětlit. Znovu jsem se nadechl a na všechno jsem zapomněl. Zapomněl jsem na svůj vnitřní souboj.

Přirozenou rychlostí jsem se k ní přemístil. Vykřikla a spadla na zem. Pomalu jsem se skláněl k ní. Z očí jí vytryskly slzy. Jen co jsem je uviděl, něco ve mně se změnilo. Nechtěl jsem jí zabít. Chtěl jsem ji ochránit před celým světem. Takové myšlenky mě napadaly stále.

Myšlenky jsem ovládal pouze pár sekund, než jsem si vzpomněl na tu vůni. Na tu lahodnou neposkvrněnou vůni. Vše uvnitř mě se hádalo. Nedokázal jsem ji zabít a přitom jsem to tak moc chtěl. Chtěl jsem smočit rty v její krvi. Ochutnat tu životodárnou tekutinu.

Podíval jsem se na ni a byla ztuhlá šokem. Oči měla zešířené hrůzou. Začala se klepat. Podíval jsem se jí naposledy do očí.

„Omlouvám se,“ zašeptal jsem potichu a přiblížil se. Poté jsem se sklonil a nahnul se k jejímu krku…

Autor: Cullengirlka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Polibek života? Ne smrti! - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře