Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Polibek života? Ne smrti! - 4. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Polibek života? Ne smrti! - 4. kapitolaKousne Edward Bellu? Nebo to ustojí? Je tu i pohled Belly.

24.10.2010 (09:30) • Cullengirlka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1256×

4. kapitola

„Omlouvám se,“ zašeptal jsem potichu a přiblížil se. Poté jsem se sklonil a nahnul se k jejímu krku. Nebránila se. Už jsem měl zuby u jejího krku, když jsem uslyšel její vzlyk. Trhal mi srdce. Odklonil jsem se od ní. Nemohl jsem to udělat. Vstal jsem a utekl. Utekl jsem zpátky do lesa. Svalil jsem se na zem a otřásal se vzlyky. Co se to ze mě stalo? Chtěl jsem zabít nevinnou dívku.

Vstal jsem a nadechl se. Přitiskl jsem k sobě víčka a vydal se hlouběji do lesa. Musel jsem to udělat. Nebyla jiná možnost. Nechtěl jsem už nikomu ublížit. Šel jsem pomalu. Musel jsem si to promyslet. Tohle byl krok, kterého jsem se opravdu bál.

Vzpomněl jsem si na její oči. Byly čokoládově hnědé a hluboké. A její úsměv! Mohl bych se na něj dívat věky. Rozběhl jsem se. Už jsem to nemohl vydržet. Vzlyky ovládaly mé tělo. Běžel jsem a za chvíli jsem se ocitl tam, kde jsem chtěl být. Vystoupil jsem zpoza stínů stromů a pokračoval dále. Ze dveří se vyřítily čtyři postavy. Netušil jsem, kdo to je. Klesl jsem na kolena a zavolal.

„Carlisle!“ Bolestně jsem zkřivil tvář. Jen, co jsem zavolal, ocitl se přede mnou. Slyšel jsem, jak ostatní vrčeli. Chápal jsem je. Jen, co mě Carlisle uviděl, přiběhl ke mně. Popadl mě do náruče a objal. Asi po dvou sekundách se ve dveřích objevila Esmé. Když mě spatřila, přeběhla za mnou také. Objala mě stejně jako Carlisle. Do ucha mi šeptala slova útěchy. Všichni se nechápavě dívali. Jeden z nich se začal usmívat, ale v očích měl bolest.

„Edwarde. Edwarde, tak moc si mi chyběl. Co se ti to stalo?“ ptala se mě Esmé a tiskla k sobě. Objal jsem ji a sklonil hlavu. Nechtěl jsem, aby viděla mé oči. Musel jsem ji zklamat.

„Omlouvám se. Nechtěl jsem tě… Vás zklamat,“ zadrhl jsem se v půlce věty. Stále jsem se díval do země. Nemohl jsem se jim podívat do očí. Přistoupil ke mně Carlisle.

„Synu,“ zašeptal. Rukou mi zvedl tvář a díval se do mých rudých očí. Neucukl pohledem a usmál se na mě. Stále jsem vzlykal.

„Nedokážu přestat! Pomož mi! Prosím!“ Trhavě jsem se nadechl a podíval se na něj. Pomalu přikývl. Vzal mě kolem ramen a vedl do domu. Ty postavy, co se vyřítily předtím z domu, sledovaly vše trochu nechápavě. Pohlédl jsem jim do očí. Všichni ucukli, až na jedinou osobu. Osobu, co jsem znal velice dobře. Rozešla se ke mně. Pousmála se a vydechla. Přeběhla tu krátkou vzdálenost a objala mě.

„Chyběl si mi, Edwarde,“ usmála se na mě a podívala se mi do očí. Taky jsem se usmál. Uslyšel jsem zavrčení. Vzhlédl jsem a podíval se do očí nějakému klukovi. Začetl jsem se do jeho myšlenek.

‚Kdo to, sakra, je? Ať se k ní tak nelísá! Je moje!‘ Jeho myšlenky byly naštvané. Usmál jsem se ještě víc.

„Nechci ti jí ukrást.“ řekl jsem směrem k němu. Zarazil se a ztuhle se na mě díval. Uchechtl jsem se tomu. To se mi už stalo několikrát.

„Umím číst myšlenky,“ odpověděl jsem na jeho nevyslovenou otázku. Rose po něm střelila pohledem. Poslala mu úsměv plný lásky. Žárlil jsem na ně. Měli něco, co já nikdy mít nebudu. Pustil jsem ji a vydal se znovu za Carlislem. Posadil jsem se do křesla. Carlisle seděl naproti mně. Ostatní si sedli na pohovku. Esmé stála vedle mě a držela mě za rameno.

„Co se ti stalo?“ zeptal se mě opatrně. Vzpomněl jsem si na tu dívku. Obličej jsem zkřivil bolestí.

„Málem jsem zabil tu dívku,“ odpověděl jsem stručně. Nedošlo mi, že Carlisle nebudu vědět, co jsem tím myslel. Nedokázal jsem moc racionálně myslet. Musel jsem myslet jen na ni. Na její úsměv. Jsem zrůda. Jak jsem mohl dopustit, že se ze mě stane něco takového. Rukama jsem si zakryl obličej.

„Jakou dívku.“ Stále se mě ptal opatrně. Nevěděl, jak budu reagovat. Vzhlédl jsem k němu.

„Tu, do které jsem se zamiloval,“ odpověděl jsem a podíval se mu do očí.

 

 

Pohled Belly

Právě jsem byla v Seattlu. Potřebovala jsem si koupit nějaké knížky. Vstoupila jsem do knihkupectví a rozhlédla se. Moc lidí tu nebylo. Co by tu taky dělali takhle pozdě večer. Šla jsem k regálům a hledala. Našla jsem ji. Knihu Na Větrné hůrce. Zaplatila jsem a vydala se k autu.

Musela jsem projít nějakou tmavou uličkou. Byla opravdu děsivá. Vydala jsem se skrze ni. Byla jsem už skoro na konci, když jsem cítila na sobě něčí pohled. Ztuhle jsem se otočila a viděla jsem něco, co mi vyrazilo dech. Byl tam anděl. Nejnádhernější člověk na světě. Srdce mi začalo běžet maratón. Usmála jsem se. Zatvářil se hodně bolestně. Poté se ke mně vydal s odhodláním v očích. Šíleně jsem se bála. Co když mi chce ublížit? Nebo mě rovnou zabít? Ucouvla jsem a chtěla utéct. Nervozitou jsem si kousala ret. Chtěl mi něco říct, ale jen co otevřel pusu, byl u mě.

Jak se sem mohl tak rychle dostat? Nikdo se nepohybuje tak rychle. Vykřikla jsem a chtěla ustoupit, ale zakopla jsem o své nohy a spadla na zem.

Klepala jsem se zimou. Bylo hodně chladno. Z něj také byl cítit chlad. Těžko se mi dýchalo. Začala jsem brečet. Nechtěla jsem umřít. Přiklekl ke mně a nadechl se. Díval se mi do očí. I když byla tma, všimla jsem si, že se měnila jejich barva. Nechápala jsem, jak je to možné. Bylo to čím dál děsivější. Pomalu se nakláněl ke mně.

Jeho výraz byl děsivý a zároveň bolestný. Hlavu měl už u mého krku, když jsem slyšela jeho zašeptání. Bylo to něco, jako omlouvám se. Nevěděla jsem za co, ale děsilo mě to. Vzlykla jsem a najednou byl pryč. Než jsem si to uvědomila, proběhl mi před očima celý život. Máma, táta, Phil, Phoenix a moji nejlepší přátelé. Dokonce i Forks.

Nechápala jsem, co se stalo. Vstala jsem a chtěla utéct, když jsem něco uviděla ležet na zemi. Přiblížila jsem se pomalu k tomu a vzala to do ruky. Nevěděla jsem, kde se to tu vzalo.

 

 

Prosím, dejte nějaké komentáře. Potom mě více baví psát. Díky... ;-)

 

Autor: Cullengirlka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Polibek života? Ne smrti! - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře