Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Polibek života? Ne smrti! - 8. kapitola

Robsten

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Polibek života? Ne smrti! - 8. kapitolaEdward se snaží říct rodině tu "smutnou" zprávu a poté ho čeká Rosina omluva. Kvůli čemu se vůbec omlouvá?

10.07.2011 (08:00) • Cullengirlka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1453×

8. kapitola

„Cože? O čem to zase meleš? Pojď domů! Hned!“ Její křik mě vyděsil, až jsem poskočil. Jenže jsem nešikovně dopadl a tu krabičku rozšlápl. Věc ztichla a rozpadla se. Rychle jsem se vydal domů. To mi ještě tak scházelo. Kdo teď poví Jasperovi, že je jeho žena minimalizovaná a už ji asi nikdy neuvidí? Pošlu za ním Emmetta, ten to zvládne. Chudák Al. Bude se mi po ní stýskat.

 

Domů jsem se coural. Nechtěl jsem přijít moc brzo. Jenže někdo tam nahoře mě asi neměl rád a já po chvíli viděl okno mého pokoje. Chtěl sem skočit rovnou tam, ale musím se zachovat jako chlap. Vešel jsem hlavním vchodem a zamířil do obývacího pokoje. Seděli tam všichni až na Al. Zhluboka jsem se nadechl.

 

„Rodino, musím vám něco říct.“ Předstoupil jsem před ně. Jasper se na mě díval hrozně zmateně.

„Co se stalo, synku?“ Carlisle vstal a ruku mi položil na rameno. A tak jsem se pustil do vypravování.

„Byli jsme s Al v lese a probírali nějaké věci. Pak šla domů. Vydal jsem se chvíli po ní, ale ještě jsem se zastavil a pozoroval východ slunce. Najednou mi něco zabzučelo v kapse. Vytáhl jsem to a byla to nějaká krabička nebo co. Chvíli tam blikalo jméno Alice a pak jsem na něco klikl a z toho začal mluvit její hlas. Mám vážné obavy, že ji ta věc sežrala.“ Všichni se na mě dívali nechápavě. Copak to nechápou? Najednou se začali smát jako zfetovaní. Už jsem chtěl něco podobného odseknout, když se na schodech objevila Al.

„Co se děje?“ Ptala se se zájmem a zasekla se pohledem na mě. Rozběhl jsem se k ní a popadl ji do náruče.

„Ty žiješ! Bože, tak moc jsem se o tebe bál. Ale jak si unikla té… věci?“ Drtil jsem ji v náručí.

„Cože? O čem to tu zase mluvíš? Nešlehl sis dneska náhodou něco?“ Vymanila se z mého sevření a naštvaně sešla schody. Přešla k Jasperovi a nechápavě na něj zvedla obočí. V rychlosti jí přeříkal, co jsem vyprávěl a ona se jako ostatní začala nekontrolovatelně smát. Začínal jsem být opravdu naštvaný. Tak já si tady o ni dělám starost a nakonec se mi vysmějí, jo? Pche. Vydupal jsem schody jako nějaké malé dítě a zalezl do pokoje. Příště ať si v té krabici zůstane.

‚Bože, to je vůl. Copak on neví, co je to mobil? Škoda jen, že jsem ho neviděl.‘ Emmettovy myšlenky byly jasné. Zavrčel jsem. Ale pochopil jsem, že jsem byl docela k smíchu.

Měl jsem chuť něco dělat, a tak jsem si vzal knížku. Pokoušel jsem se začíst do příběhu, jenže jsem byl příšerně naštvaný. Když jsem už asi po páté četl stejný řádek, hodil jsem knihu do rohu. Popadl jsem nějaké čistější oblečení a zašel do koupelny. Napustil jsem si vanu a skočil si ještě do pokoje pro mp3. Dlouho mi vysvětlovali, jak to funguje. Pohodlně jsem se naložil do vody a do uší si pustil něco, čemu Al říkala Linkin park. Zezačátku jsem se lekl, ale potom se mi to zalíbilo. Ty jejich texty byly vážně zajímavé.

‚Ehm, Edwarde?‘ Slyšel jsem zpoza dveří Rosiny myšlenky. Povzdechl jsem si a vydělal sluchátka. A chvíle klidu je nezvratně pryč.

„Co chceš, Rose?“ zavrčel jsem a vylezl z vany. Kolem pasu jsem si dal ručník a otevřel dveře. Tvářila se neutrálně, ale viditelně jí cukali koutky.

„Chci se ti jenom omluvit. Neměli jsme se smát. Ale pochop nás, jak jsme mohli tušit, že nevíš, co je to mobil. Vždyť to ví i úplný id… teda, ví to všichni.“ Usmála se na mě a vytančila z pokoje. Jestli tohle měla být omluva tak já jsem papež.

Zavrčel jsem. Zase. Ještě chvíli v tom budu pokračovat a zavřou mě do útulku. Navlékl jsem na sebe nějaké oblečení a sešel jsem dolů. Nikdo tady nebyl. Jestli to dobře chápu, tak Carlisle a Esme jsou v práci a ostatní ve škole. Rozplácl jsem se na gauč a zapnul televizi. Pořad jsem ani nijak nesledoval a jen si užíval ten klid. V poslední době ho mám čím dál méně. Asi jsem si příliš zvykl na život samotáře. Poslední dobou jsem na něj vzpomínal často. A chyběl mi. Jistě, teď mám rodinu, zázemí a lásku, ale chybí mi ta nespoutaná svoboda. Kdykoliv se mi zachtělo, vyběhl jsem ze svého provizorního bydlení a vrátil se třeba za několik týdnů nebo vůbec. Kdybych to udělal teď, všichni by mi hned nadávali a byli by nešťastní.

Slyšel jsem blížící se auta. To jsem tu ležel tak dlouho? Rozhodl jsem se využít ještě dočasné svobody. Vypnul jsem televizi a vyskočil z okna. Běžel jsem docela dlouho. Odhadoval jsem to tak na čtyři hodiny. Určitě jsem byl někde hlouběji Kanadě. Běžel jsem dál, když jsem uviděl známý strom. Kolem tohohle jsem běžel k jezírku. Jenže kudy teď? Rozhlédl jsem se a hledal nějaké známky, že jsem tu někdy byl. Něco mi říkalo, že mám běžet na severo-východ. Vyběhl jsem a asi za dvě hodiny jsem doběhl k malé lesní mýtince. Jezírko odtud bylo kousek. Téměř jsem slyšel šumění vody. Zpomalil jsem do lidské chůze. Takto jsem šel asi deset minut. Najednou se přede mnou otevřel jiný svět. Všude bylo plno sněhu. Vypadalo to tu ještě kouzelněji než předtím. Škoda, že jsem ztratil ten medailonek. Opravdu se mi líbil.

Najednou se skalka nad jezírkem začala třpytit. Slunce zapadalo. Okolí se pomalu halilo do náruče noci. Les vypadal temněji a děsivěji. Já se však nebál. Líbilo se mi to. Viděl jsem každý detail stromu. Pousmál jsem se. Bylo mi tu úžasně. Jako by žádné starosti a problémy neexistovaly. Byl jsem tu pouze já a sněhové vločky, snášející se pomalu k zemi. Lehl jsem si na záda a pozoroval, jak sníh přistává na mých rukou. Místo toho, aby se rozpustil, zůstal jen nečinně ležet. Pozoroval jsem každou skulinku. Všechny vločky jsou originální. Nenajdete dvě, které by byly stejné. A tak je to i si lidmi. Ani dvojčata nejsou stejná. Pokaždé se najede něco, čím se liší, vynikají.

Zadíval jsem se na měsíc a viděl v něm její tvář. Je to tak zvláštní. Viděl jsem ji jednou a to když jsem ji chtěl zabít. Je nesmysl, že bych ji miloval. Jenže i Jasper mi tuto teorii potvrdil. Jak se člověk/upír může zamilovat na první pohled? Vždyť to je blbost. Abyste toho druhého milovali, musíte ho poznat. Nebo aspoň vědět, jak se jmenuje.

Autor: Cullengirlka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Polibek života? Ne smrti! - 8. kapitola:

 1
1. Aneta
10.07.2011 [12:19]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon , už se těším na další kapitolu Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře