Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Polibek života? Ne smrti! - Prolog + 1. kapitola

4.Maruska - S knížkama

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Polibek života? Ne smrti! - Prolog + 1. kapitolaEdward Anthony Masen je upír. Před dvaceti lety se odtrhl od své rodiny a začal se živit lidskou krví. Co když ale jednoho večera potká dívku a její krev mu zpívá? Zabije ji, nebo se udrží? Jestli ano, co ho k tomu přimělo? Co se bude dít dál?

08.10.2010 (17:00) • Cullengirlka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2004×

Doporučuju pořád pouštět dokola. Možná se moc nehodí. Při psaní jsem ji pořád dokola pouštěla. Taky jsem z toho měla depku.

 

 

 

Prolog

Temnota. Ta temnota, která je v každém z nás, vyplouvá na povrch. Vše, co máme uzamčeno hluboko ve svém srdci, se plíží ven a ubližuje. Ubližuje lidem, co milujeme nejvíc.

 

1. kapitola

Zaměřil jsem se na tu dívku. Nádherně voněla. Už dávno jsem se nezabýval tím, jestli je ten člověk zlý nebo hodný. Je to jen potrava. A v tomto případě, chutná potrava.

Potichu jsem se za ní kradl. Stále šla ve světlých ulicích. Neustále se otáčela. Asi cítila to hrozící nebezpečí. Její dech zrychlil. Stále se dívala za sebe. Neměla šanci mě vidět. Zahnula do tmavé uličky. Teď je moje šance. Přirozenou rychlostí jsem se přemístil za ní.

„Ale, ale, kohopak to tu máme?“ zeptal jsem se ze tmy. Trhnutím se otočila. Oči se jí rozšířily hrůzou.

„Kdo je tam!“ Vyplašeně se rozhlédla kolem sebe. Po tvářích jí tekly slzy. Bylo mi jí líto. Tak mladá a přijde o život. Přijde o život rukou upíra.

„Už jednou si mi unikla. Podruhé se to už nestane.“ Vystoupil jsem ze tmy a přistoupil k ní. Stála ke mně zády. Otočil jsem ji k sobě a ucpal pusu. Ječela, ale bylo jí to na nic. Přitlačil jsem ji ke zdi.

„Pššt… Potichu. Přece nechceš, aby umřel i někdo další. Kvůli tobě,“ usmál jsem se na ni. Z očí se jí valily stále další slzy. Zavrtěla hlavou. Pomalu jsem sundával ruku. Neječela. Naklonil jsem hlavu a nadechl se. Voněla nádherně.

„Proč tohle děláš! Proč mě nenecháš být? Co jsem provedla? Kdo jsi?“ Slzy se pustily proudem. Pohladil jsem ji po tváři.

„Těsně před smrtí má člověk nejvíce života,“ zašeptal jsem jí do ucha. „Neprovedla si nic. Jen tak nádherně voníš,“ slastně jsem zasténal a znovu se nadechl. Oči mi zčernaly žízní.

„Prosím, nech mě jít! Nikomu nic nepovím! Prosím!“ prosila mě a přitiskla víčka pevně k sobě.

„Promiň, ale mám hlad. Věř mi, nic proti tobě nemám. Ale opravdu nádherně voníš,“ řekl jsem jí s ledovým klidem.

„To jsi nějaký kanibal?!“ zeptala se mě. Rozesmál jsem se. Nechápavě mě sledovala. V jejích očích byl odpor a zlost.

„Ne, nejsem kanibal. Jsem něco horšího. Jsem noční můra. Jsem upír!“ Ukázal jsem zuby ve svém úsměvu. Lekla se a chtěla ustoupit. Ovšem, už nebylo kam. Naklonil jsem se k jejímu krku. Naposledy jsem vdechl její vůni a přisál se k tepně na krku.

„Opravdu nádherně voníš.“ Stihl jsem ještě zašeptat a už jsem sál tu životodárnou tekutinu. Vychutnával jsem si ji. Klouzala mi po jazyku. Bylo jí stále méně. Hltal jsem ji dychtivě až do poslední kapky. Chytil jsem její mrtvé tělo a rozběhl se do lesa.

Zahrabal jsem ji blízko nějaké mýtinky. Přešel jsem k ní a posadil se doprostřed. Zadíval jsem se na hvězdy. Co se to se mnou stalo? Nikdy jsem nechtěl ublížit nevinné lidské duši a teď z toho mám zábavu. Je ze mě zrůda. Krvelačná zrůda. Nohy jsem si přitáhl k tělu a objal je rukama. Přimkl jsem k sobě víčka a vypnul myšlení.

Kde je asi Carlisle s Esmé? Nahlas bych to nepřiznal, ale chybí mi. Oni i způsob jejich obživy. Několikrát jsem se pokusil pít znovu zvířecí krev, ale nešlo to. Jen mi z ní bylo zle. Bolela mě z ní hlava a oslábnul jsem. Byl jsem slabší, než člověk. Pokoušel jsem se to vydržet, ale nešlo to. Tak jsem to vzdal. Už pět let jsem se o to nepokusil. Tolik lidských a nevinných životů bylo zmařeno kvůli mně. Nikdy si to neodpustím. Jediná světlá stránka je, že dokážu vypnout své svědomí. Nemám žádné výčitky z těch vražd.

Často teď myslím na to, že bych odjel za Volturiovými, skončil bych ta věčná muka. Jenže vím, že jsem pro Ara cenný kousek do sbírky. Donutil by mě stát se členem jeho gardy. Bylo by mu jedno, že zde už nechci být. Jsem jen odporná zrůda. Zrůda, co si zaslouží bolestivou a mučivou smrt.

V tomto ohledu lidem závidím. Když se jim pokazí život, stačí najít útes, sníst nějaké prášky, nebo se podřezat. Když já skočím z útesu, nic se mi nestane. Neutopím se, nedýchám. Kdybych snědl nějaké prášky, bylo by to fuk. Můj organismus nepřijme lidskou stravu. A kdybych se pokusil podřezat, jen bych zlomil žiletku. Má kůže je nepropustná. Jsem prostě mrtvý.

Občas za to Carlislea proklínám. Kdyby mě tenkrát nezachránil, byl bych teď se svou mámou a tátou. Nestal by se ze mě vrah. Ale nedokážu to. Je to hodný člověk. Nikdy nikomu úmyslně neublížil. Nedokázal se jen dívat na mou smrt.

Často se sám sebe ptám, proč zrovna já? Proč zrovna já musím trpět a utrpení rozdávat? Proč musím matkám brát jejich dcery a syny? Proč musím dětem brát jejich mámu a tátu? Proč jim musím ničit životy? Proč vůbec existuju? Proč nikdy nepotkám lásku? Proč jsou pryč všichni, na kterých mi záleží? Samé proč. Tolik otázek a žádné odpovědi.

Rozpršelo se. Lehl jsem si do trávy a díval se na nebe. Kapky deště mi smáčely obličej a já si představoval, že to jsou slzy. Zase jsem na chvíli chtěl být člověkem. Člověkem se svědomím a vinou. Chtěl jsem mít rodinu. Milující manželku a děti. O vraždách bych jen četl. Nikdy bych se jich neúčastnil. Jednou bych zemřel. Měl bych věčný klid a čekal bych jen na příchod mé ženy.

Obloha se začala trhat a všude se ozývaly rány z blesků. Jen já jsem svýma očima mohl spatřit tu krásu blesku. Každou kličku, každou skulinku. Už nedoufám, že se na tu krásu budu dívat shora. Nikdy se tam nedostanu. Jsem zrůda.

Můžu si to opakovat stále dokola, ale nedonutí mě to přestat vraždit. Tak moc bych chtěl, ale nejde to. Už navždy to bude mou přirozeností.

Jak moc bych chtěl potkat dívku. Dívku, co by mě milovala a já ji. Mohl bych ji líbat a vychutnávat si její rty. Patřila by mně a nikomu jinému. Byly bychom spolu do konce věčnosti.

Ale to se nestane. Nezasloužím si to. Proč? Proč? Proč? Proč musím vraždit? Copak už na světě není utrpení dost? Proč musím zabíjet? Přál bych si znát odpovědi.

Otec přijde domů a jde dát dobrou noc svým dětem. V pokoji své dcery se zastaví a nikde ji nevidí. Vyděsí se a sedne si do obýváku. Čeká na ni. Ale čeká marně. Už nikdy se nevrátí domů. A kvůli komu, kvůli mně!

Autor: Cullengirlka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Polibek života? Ne smrti! - Prolog + 1. kapitola:

 1
1. MoŇa
13.06.2011 [15:27]

ty jo, si fakt dobrá Emoticon bys měla poslat nějakou nejlepší knížku někomu kdo by byl ochoten ti to vydat Emoticon protože tohle je fakt super...má odemě poklonu :)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře