Tak, a je tady konec. Rozhodla jsem se polibek konečně dostat. To byla doba, že? Takže, poslední kapitola, rozhodnutí Edíka. Koho si vybere? Bellu nebo Kate? Která je ta pravá, tentokrát?
06.07.2011 (17:45) • NikkiR • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1909×
„Uklidněte se, dneska není čas na hádky, jsou Vánoce," řekla Esmé, tím ukončila naše další výměnu názorů.
„Přesně, jsou Vánoce. Svátky klidu, míru a lásky. Myslím, že by měl Edík udělat konečné rozhodnutí," řekl... Emmett? Nikdo jsme od něho toto nečekali. Ale měl pravdu.
„Má pravdu, dejte mi chvilku." S tím odešel, nevím, jestli šel do svého pokoje nebo běžel na louku, prostě zmizel.
Všichni se snažili tvářit normálně, ale věděla jsem, že se obávají rozhodnutí. Jediná Kate si sebou byla jistá. Já se bála, co uslyším, udělala jsem hodně chyb, které nemůžu už vrátit. Minulost nejde vrátit, můžeme se ale soustředit na přítomnost a později na budoucnost. Jen vydržet.
Všichni jsme se snažili nějak zabavit, Esmé šla upéct ještě nějaký cukroví. Carlisle zmizel ve své pracovně a pro nás Emmett donesl Člověče, nezlob se!
Nikdo ze začátku neměl náladu na hraní, Emmett okukoval dárky kolem stromečku. Alice se koukala do časopisu a Rosalie? Tu jsem ztratila z očí ihned.
Vzala jsem si bundu a vyšla před dům. Bylo tam spoustu sněhu, začala jsem stavět sněhuláka. Potřebovala jsem se zabavit, několik minut to fungovalo. Musela jsem nakonec přestat, měla jsem ho po půl hodině skoro hotového. Chyběl mi akorát obličej a šála. Chtěla jsem zamířit zpátky do domu, Alice ale všechno viděla a donesla mi šálu.
„Díky.” Za tohle jsem ji milovala, vždycky věděla, co potřebujete, aniž by jste to řekli nahlas.
„Uvidíš, rozhodne se správně, podle srdce.” Viděla snad jeho rozhodnutí?
„Viděla jsi něco?”
„Ne, vím to, jsem jeho sestra.” Nabídla mi ruku a já ji přijala, šly jsme společně do domu. Všichni seděli v obýváku a docela už netrpělivě čekali.
„Pěkný sněhulák, Bells, šel bych stavět s tebou, kdyby jsi řekla,” řekl Emmett, trochu smutnějším hlasem. Pár věcí se nezmění nikdy.
„Měl jsi přijít.”
„Chtěl jsem, ale zakázali mi to.” Přitom se škaredě koukal na Alici, která vypadala jako neviňátko. „Emmette, buď ticho.” Tentokrát to schytal od Rosalie. Chudák.
Stála jsem zády k oknu, všichni se dívali mým směrem. Následovala jsem jejich pohled, otočila jsem se. Za mnou stál Edward, jeho tvář byla neutrální. Na chvíli jsem se podívala na Alici, ona se ale upřeně dívala na Edwarda. Věděla to, byla jsem si jistá. Vrátila jsem se zpátky k Edwardovi, čekala jsem na jeho rozhodnutí.
„Je zpátky, věděla jsem to.” Do místnosti vešla Kate.
„Tak už to řekni, nikdy jsem si nemyslela, že budu na straně Emmetta, ale chci dárečky,” prohlásila Rosalie, z celé té atmosféry mi bylo už na nic. Bylo to nekonečný, přesto jsem si za to mohla trochu sama.
Najednou se Edward pohnul, zastavil se až těsně u mě. Musela jsem si připomínat dýchat. Bylo tak lehký na všechno zapomenout. Myslet jenom na nás dva, jak blízko u sebe stojíme.
„Udělali jsme hodně chyb, někdy to nebylo zrovna jednoduché. Ale měli jsme i šťastné chvíle, milovali jsme se, a stále se milujeme. Můžeme být spolu, pokud nám dáš šanci.” Čekal na moji reakci. Chvíli jsem stála bez pohnutí, potom mi došlo že bych měla něco odpovědět. Byla jsem šťastná, jako nikdy.
„Takže jsi si vybral ji? Vždyť je to člověk,” rozčilovala se Kate.
„Ale člověk, kterého miluju a já ji tady přede všemi něco slíbím, přeměním tě, pokud budeš se mnou chtít strávit zbytek věčnosti,” nadechl se. „Miluju tě.”
Šťastně jsem se k němu namáčkla a objala ho, byla jsem šťastná. Měla jsem všechno, co jsem si mohla přát, rodinu a lásku svého života. Navíc mám několik svědků, před kterými řekl, že mě přemění. Co bych si víc měla přát? Mám všechno.
„Taky tě miluju.”
Všichni se začali objímat a smát, jediná Kate utekla naštvaná z domu. Na ni ale už nikdo nemyslel, ani si na ni nevzpomněl.
„Emmette? Co teď bude?” zeptala jsem se.
„Dárečky.” S nadšením šel ke stromečku a rozdával dárky. Mrzelo mě, že jsem je nechala doma. Ale napravím to, hned zítra.
Konec
Omlouvám se že to tak trvalo. Ale poslední díl je tu, doufám že se vám líbil.
:-)
Autor: NikkiR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Polibkem všechno začne - 36. kapitola:
krasne....jsem rada,ze jsi se rozhodla pokracovat...
Ahoj, chyby jsem ti opravila, dávej si pozor na následující:
+ kapitola (píše se s malým - 36. kapitola)
+ čárky (chybuješ v nich často)
+ úvozovky (spodní se nedělají pomocí dvou čárek!)
+ Vánoce (s velkým V)
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!