Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Popelka - 2. Kapitola

natacanie2


Popelka - 2. KapitolaV téhle kapitole se Bella vydá na slavnost a potká se s Edwardem.

Popelka - 2. kapitola 

Hudba

Popelka

Sobota ráno, oblékla jsem se do tepláků a obyčejného trika. Ozvalo se zaklepání na dveře, bylo hned jasné, že je to Felix. On jediný se stal mým přítelem. Vzpomněla jsem si, jak mě chytil do náruče, když jsem padala kanálem dolů a jeho přátelské oči. Měla jsem pravdu, bylo v něm dobro.

Stejně jako já ani Felix nešel na ples. „Tak pojď, krásko," popoháněl mě.

„Seš nějakej nadšenej," vypálila jsem na něj. Jen co jsem otevřela dveře, popadl mě do náruče a utíkal pryč. Myslela jsem, že zahne do lesa, ale zpomalil a bočními uličkami mě vedl až ke krámkům. Nikoho jiného jsme naštěstí nepotkali.

Felix zastavil u krámku s šaty, dívala jsem se do výlohy a obdivovala je.

„Co to má znamenat?" zeptala jsem se zmateně.

„Žádná akce se nekoná. Vymyslel jsem si to, abychom mohli jít na ten ples. Bylo mi jasné, že by tě poslali někam jinam, tak jsem vymyslel plán. Tady máš," podal mi čočky a vešli jsme do obchodu. Hned k nám přicupitala prodavačka a začala mi nosit šaty. Žádné ale nebyly ty pravé, pak ale donesla jedny dokonalé.

Tmavě modrá látka přesně obkreslovala moje křivky a barva dokonale ladila k mé kůži. Jediné co to vše kazilo, byla ta rudá barva očí, kterou jsem viděla pod čočkami.

Felix ke mně přistoupil a podal mi poslední část, která my chyběla. Masku.

Pak byla řada na kadeřnici. Vlasy mi vyčesala nahoru a nakonec mě ještě nalíčila. Modré stíny, řasenku, na pusu lesk a na konec tvářenku. Konečně jsem si připadala jako plnohodnotný upír, konečně jsem byla krásná.

 

Kdo by řekl, že to bude trvat tak dlouho. Seděli jsme s Felixem na lavičce, protože jsme měli ještě čas. Bylo osm hodin večer, ale my tam chtěli jít nejdříve kolem deváté.

„Díky," řekla jsem Felixovi.

„Nemáš za co. Už jsem nechtěl, aby tě pořád odstrkovali. To víš, nejsem jen krásnej a svalnatej, ale mám i srdce." Zasmáli jsme se, tak jako vždy, když si Felix dělal srandu. Nebyl to jen hromotluk, přesně jak říkal. „Tak už pojď."

V devět jsme už stáli u dveří. Cloumala mnou nervozita, zatímco Felix se tlemil jako sluníčko. Dveře se otevřely a my vešli dovnitř. Všichni přestali tančit a koukali se naším směrem. Na nikoho jsem se nepodívala, bylo mi to nepříjemné. Nakonec jsem ale přeci jen zvedla hlavu a první upír, na kterého jsem se podívala, byla macecha. Dívala se naštvaně a nakonec kývla na ostatní, ať pokračují v zábavě.

Raději jsem se podívala jinam, ještě by mě poznala. Stoupla jsem si do rožku sálu a pořádně jsem se rozhlédla po ostatních. Skoro všichni se věnovali sami sobě, až na jednu osobu. Něčím si mě získal, musela jsem si ho prohlédnout celého. Nedbale učesané vlasy barvy bronzu, hubená, ale přesto svalnatá postava. Oblečení mu přesně sedělo a i na dálku jsem mohla vidět jeho oči. Nebyly stejné jako moje, ale přesto to byl upír. Jeho oči byly jako karamel.

„Smím prosit?" zeptal se mě neznámí hlas. Zvedla jsem oči a zjistila, že se dívám do těch karamelových. To jsem si ani nevšimla, že už nestojí na stejném místě?!

Jen jsem pokývala hlavou. Měla jsem strach, nechtěla jsem ani pomyslet na to, že by někdo zjistil, že jsem to já. To by nebylo dobré.

 

Vedl mě na parket držíc mou ruku. Tam, kde se naše kůže dotýkala, působila elektřina. Jasně jsem cítila ten proud, co mezi námi vznikl. Chytl mě kolem pasu a já i přes látku mohla cítit to něco mezi námi. Opět jsem se podívala do jeho očí, které mě sledovaly s očividným zájmem.

„Kdo jsi?" zeptal se. Spoustu upírů přestalo mluvit a čekalo na odpověď. Naznačila jsem hlavou na ty upíry, co poslouchali a on pochopil. „Rozumím."

„Co si myslí, že dělá!" ozval se Barbařin hlas. „Edward je můj."

„Já jsem Edward," představil se. To jméno k němu sedělo. I přes masku vypadal jako teenager, ale jeho oči prozrazovaly, jak starý je. A to jméno je staré.

Přestala jsem se zabývat jeho věkem a ukázala jsem na jeho oči a na své. Opět pochopil.

„Živím se jen zvířecí krví, proto mám takové oči." Zahanbeně jsem sklopila hlavu, proč mě to jen nenapadlo. Vždyť je to tak primitivní. „Nechtěla by ses projít?" zašeptal mi do ucha. Jeho dech mě pošimral na kůži, omámilo mě to a hned jsem souhlasila.

Vyšli jsme z Volterry a zamířili do lesa. Neměla jsem odvahu mluvit, místo toho jsem ho vedla na své oblíbené místo. Uprostřed lesa se rozprostírala malá loučka, uprostřed ní ležel povalený strom, na který jsem si vždy sedla.

Sedla jsem si a Edward udělal to stejné. Podíval se mi do očí. „Můžu ti sundat masku?" zeptal se. Otočila jsem se směrem pryč od něj a sundala si masku. Chtěla jsem mu ukázat, kdo jsem, ale ozvalo se křupnutí. Otočila jsem se za tím zvukem. Mezi stromy stála Barbara a nenávistně mě sledovala. Rychle jsem si nasadila masku, naposled se podívala na Edwarda a prchala jsem od něj pryč.

 

 

Předchozí Shrnuti Další



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Popelka - 2. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!