Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Poslední dopis - 11. kapitola

19.07.2011 (12:45) • Zira • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1443×

11. kapitola – Rozchod

„Myslíš si, že jsem se nepojistil? A teď mi podej tu ruku!“ přikázal mi a já se otočila k němu čelem.

„Kdo ti dal tip?“ zeptala jsem se ho. Během chvilky jsem to zjistila, když jsem procházela budoucnost Clare, prostě mě napadla, tak jsem to zkusila. Ta mrcha, že si nedá pokoj.

„Clare,“ řekl.

„Víš, že mě nesnáší?“ zeptala jsem se ho a on se usmál. Kouknula jsem se do Arovi minulost, ale stále si trval na svém.

„Připadá mi, že tě tu nenávidí všichni, asi vysíláš negativní vlny,“ pověděl a přistoupil ke mně blíž.

„Tu ruku ti nepodám, i kdyby to byla jediná šance, jak přežít. Moji ruku nedostaneš, moje vzpomínky jsou moje vzpomínky, a tak to taky zůstane. Všem ses v hlavě hrabal, ale mně tohle neuděláš, jsem jiné povahy. Jediné, čím si můžeš být jist, je to, že ti nezdrhnu, protože dokud tu bude Emmett, tak já taky a teď, jestli dovolíš, musím jít,“ řekla jsem a upíři mě bez váhání pustili. Aro jim dal asi rozkaz, ať mě nechají. Tak, z jedné kaše jsem venku a teď Clare. Už přetekl můj kalíšek trpělivosti, dostane, co si zaslouží.

„Ty svině jedna!“ vykřikla jsem v Emmettově pokoji, ale byl tam jen on.

„Promiň… já… omlouvám se, že jsem tě vyrušila, už se to víckrát nestane,“ řekla jsem a chtěla odejít.

„Počkej! Co ti udělala?“ zeptal se a já se k němu otočila.

„Koho myslíš?“ zeptala jsem se hloupě a on se na mě rozumně podíval.

„Víš, o kom mluvím. Jediná ženská, která tu se mnou je, je Clare, takže si asi přišla za ní. Co ti udělala?“ zeptal se.

„Pokaždé se mi hrabe v hlavě, dneska byla za mými dveřmi od pokoje a poslouchala moje myšlenky přes dveře, když jsem ji nachytala, tak dělala, že se mi přišla omluvit, což nebyla pravda a teď jsem byla za Arem a byla jsem v obrovském průseru jen kvůli ní, tak ji chci zabít, jestli ti to nevadí,“ řekla jsem a čekala na jeho reakci, která bude jistě záporná. Bude na mě křičet a...

„Nevadí,“ řekl a já vykulila pořádně oči.

„Co prosím?“ zeptala jsem se.

„Slyšela jsi dobře,“ řekl a dál si četl časopis o automobilech.

„Vy už nejste spolu?“ zeptala jsem se nadšeně. Asi to poznal a usmál se.

„Nejsme… a jsem rád, že ti tak trhá žíly,“ řekl a já se usmála.

„Promiň,“ řekla jsem, „to ode mě bylo hnusné.“

„Já… trošku to chápu. Muselo ti být nepříjemně v naší přítomnosti, jak se objímáme, líbáme a...“

„Stop! Já nechci vědět žádný nechutný detaily.“ Zasmál se a sedl si do křesla.

„Jen… můžu se zeptat, co jste si udělali?“ zeptala jsem se.

„To není tvoje věc,“ vystartoval na mě.

„Promiň,“ řekla jsem a tentokrát jsem odešla. Po chvilce jsem přišla do svého pokoje a během dalších dvou vteřin, co jsem se převlékla do tepláků a XXL trika a sedla si na pohovku, zaklepal Emmett na dveře a vešel.

„Ahoj,“ řekl.

„Ahoj,“ řekla jsem mile.

„Já… omlouvám se, že jsem na tebe tak vystartoval. To ten stres kolem toho všeho, jen se mi o tom zatím nechce bavit, rozumíš?“ zeptal se a já jen přikývla.

„Rozumím,“ řekla jsem a pokračovala, „asi bych lhala, kdybych řekla, že mě netěší, že se s tebou rozešla, ale…“

„Ona se ale se mnou nerozešla… to já s ní,“ řekl.

„Aha, a proč?“ zeptala jsem se a on se usmál.

„Alice!“ pokáral mě a já sklonila hlavu k zemi.

„Fajn, když mi to nechceš říct, tak si to zjistím jinak.“

„Alice, ne!“ vykřikl, ale to už jsem byla duchem nepřítomna.

...

„Ahoj,“ řekla Clare a posadila se k Emmettovi na pohovku. Emmett byl nervózní a hodně smutný.

„Co se děje, zlato?“ zeptala se Clare a dala Emmettovi pusu na tvář.

„Nic… jen… přemýšlel jsem,“ řekl, zvedl se a sednul si na postel. Clare poslušně vstala a sednula si k němu. Emmett se trochu poposunul a ona tušila, co je za problém.

„Alice,“ řekla a on přikývnul.

„Miluješ ji?“ zeptala se, ale než stačil zareagovat, přečetla si jeho myšlenky.

„Aha, takže vyhrála?“ zeptala se Clare a on se podivil.

„Jak to myslíš?“ zeptal se a stoupnul si, aby jí pořádně viděl do očí.

„No, myslela jsem to tak, že od první chvíle, co jsem přišla, kuje plány, jak mi tě přebrat… Dokonce má i nelogické vzpomínky na to, jak jste měli sex, i když to prakticky není možné, když jsem pořád s tebou.“ V tu chvíli si Clare dala na pusu dlaň na důkaz, že řekla něco, co neměla.

„Ty ses jí hrabala v hlavě?“ zeptal se Emmett a Clare se začala tvářit provinile.

„Emme...“

„Neříkej mi tak!“ vykřikl, „jak si mohla? Říkal jsem ti, ať to neděláš. Říkal jsem ti, že ti za to nestojí, ale ty mě stejně neposlechneš, co?“

„Já… nechtěla jsem ti záměrně ublížit.“ Clare začala vzlykat.

„Jistě, že jsi nechtěla, ale udělala jsi to. Nevím, jestli ti budu moct ještě někdy důvěřovat,“ řekl jí.

„Co to znamená?“ zeptala se a podívala se do jeho očí.

„To znamená, že ti už nemám co říct,“ pověděl jí a sedl si na pohovku.

„Rozcházíš se se mnou?“ zeptala se překvapeně a on jen přikývl.

„To nemyslíš vážně?“ vykřikla a on se zvedl hned z pohovky a otevřel dveře. Pokynul jí, aby odešla.

„Ne, nikam nejdu,“ řekla jak zaseknuté dítě.

„Půjdeš, i kdybych tě měl donutit násilím!“ vykřikl a šel k ní. Uhnula jeho rukám a omotala ruce kolem něho. Začala ho líbat na krk a potom na tvář, ale on ji tvrdě odstrčil a potom ji hodil na chodbu.

„Nazdar,“ řekl a zavřel dveře.

...

Vrátila jsem se zpátky do reality. Viděla jsem před sebou Emmetta a byl hodně naštvaný.

„Promiň,“ omluvila jsem se. Přišel ke mně a políbil mě na čelo.

„Chápu tvou zvědavost a nejspíš si neslyšela moje nesouhlasy. To už je teď jedno. Chci se tě na něco zeptat,“ řekl a já se podivila.

„Na co?“ zeptala jsem se.

„Jak mohla Clare vidět ve tvé hlavě vzpomínky na naši první noc, když žádná naše noc nebyla?“ zeptal se.

„Kecala,“ lhala jsem.

„Alice, vypadala velmi přesvědčivě,“ pošeptal mi do ucha.

„Tak to je asi dobrá lhářka,“ řekla jsem a chystala se odejít dřív, než něco vytuší.

„Alice!“ Zatarasil mi cestu a kouknul se mi do očí. Uhnula jsem očima a chtěla projít… nepustil mě.

„Alice! S pravdou ven… hned!“ řekl a já hluboce vydechla.

10. kapitola - 12. kapitola

Autor: Zira (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Poslední dopis - 11. kapitola: