Je poslední svého druhu. Je Dítě Luny - skutečný vlkodlak. Opouští Evropu a jde hledat sobě podobné do Ameriky.
15.06.2010 (07:30) • Shire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2699×
Prolog
Každé ráno se probouzím s bolestí, že jsem poslední, že jsem vlkodlak, že mě upíři připravili o vše, co jsem milovala. O rodiče, bratra, kamarádku...
Proklínám vás, Volturiovi, přísahám, že se pomstím!
1. kapitola - Pryč z Evropy!
Nenávidím útěk, ale nic jiného mi nezbývá. Musím být rychlá, úplněk se blíží. Lidé se na mě dívají dost divně, asi proto, že i když je venku po kotníky sněhu, mám na sobě jen ustřižené džínové kraťasy, černé tílko a pohorky. Já si víc nemůžu dovolit, nemám nic, ani oficiálně neexistuju, nemám ani jméno. Blížím se k letišti, kontroluji jestli mám v kapse peníze na letenku. Peníze, o které jsem okradla pár ožralů. Jim pomůžou, ale mně ne, takže je to fér.
U přepážky je fronta, a tak si pohrávám se svými vlasy. Tedy s tím, co z nich zbylo. Kdysi krásné černé vlasy byly teď dlouhé jen k bradě a stěží byste hledali rovnou linii konců.
Konečně jsem se dostala k přepážce.
„Co si přejete?“ ptala se mě sladkým hlasem blondýna za pultem.
„Letenku, co nejblíž k Seattlu!“ zavrčela jsem na ni. Já odtud chci zmizet, ne se vybavovat.
„Můžu vidět pas?“ ptala se bloncka podezíravě.
Na to jsem byla připravená. Vytáhla jsem z kapsy zmuchlaný, promočený a notně špinavý pas. Bloncka se zatřásla odporem.
„Děkuji,“ odpověděla.
Zaplatila jsem jí a odešla. Sama pro sebe jsem se smála, ten pas není můj, ale takoví jako ona by na něj ani nesáhli. Díky Bohu. Nebo spíš naštěstí, kdyby Bůh byl, nedovolil by taková zvěrstva.
Nechci ani přemýšlet, kolik nás bylo. Kolik nás bylo, než nás začali Volturiovi vyvražďovat.
Po několika hodinách letadlo konečně přistálo. Zjistila jsem, že mi nezbývají žádné peníze. No co, počkám na večer, okradu pár ožralů nebo se s někým vsadím, že ho přeperu. Mám o dost větší sílu než lidé, ale upíři jsou silnější. Alespoň když jsme v lidské podobě, za úplňku jsme neporazitelní. To je jeden z důvodů, proč nás Volturiovi zabíjeli, když jsme byli v lidské podobě.
Musím najít zdejší vlky. Prý tu jsou, slyšela jsem Volturiovi. Když zabili mou matku, říkali něco jako: „Ještě ta poslední, a potom jsou na řadě ti psi z Ameriky. No víš, ti od Seattlu...“ Nebo tak nějak. Víc jsem neslyšela, všimli si mě, ale já jim utekla. Byla bych už jistě mrtvá, ale zvýšená tělesná teplota mi nedovolila, tam v horách, kde se to stalo, umrznout. Nohy mě nikdy nezklamaly, energie se mi doplňovala rychleji než lidem i při minimálním množství potravy. Jsem schopná strávit bez obtíží syrové maso. Já nejsem člověk, já jsem nejhorší stvůra na světě...
Naštvaně jsem kopla do kamene. Procházela jsem se temnými uličkami města. Rukou jsem přejížděla po nerovné omítce domů, po plotech z pletiva i ze dřeva. Najednou jsem ucítila ostrou bolest. Po mé dlani se táhl dlouhý krvavý šrám. Naštvaně jsem se podívala na hřebík vyčuhující z plotu. Potom jsem se znovu podívala na dlaň. Tam kdy byl ještě před chvílí krvavý šrám, byl teď pouze škrábanec, za chvíli jizvička, a potom zmizí úplně.
Být vlkodlakem by bylo fajn, kdyby vás nepronásledovali Volturiovi a o úplňku byste se neměnili v neovladatelnou bestii.
Bestii, která vám odpojí mozek a sama převezme kontrolu nad tělem, ale vaše oči vidí, co vaším tělem páchá a srdce cítí bolest za ty mrtvé...
Autor: Shire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Poslední - Prolog + 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!