Hned po narození Renesmé se do ní otiskne Jacob. Ve štěstí jim brání Irina, která jela do Volterry. A jak to bude dál? Jak proběhne boj? Dojde k němu? Vaše Kika57
16.04.2011 (12:00) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 2839×
Nemohl jsem tomu uvěřit. Já se otiskl. Věděl jsem, že to přijde, ale nedoufal, že takto brzy. Ale když jsem uviděl tu roztomilou holčičku v náruči té upírky Rosalie… Nic krásnějšího jsem neviděl, a to je to ještě miminko. Její krásná zářící očka, drobný nosík připomínající knoflík a úsměv na jejích rtech mě okouzlil tak, že jsem jí už nemohl ublížit! To dokonalé stvoření ke mně natahovalo své ručičky a já měl nutkání si ji pochovat.
„Smím?“ slušně jsem ji požádal o toho drobečka. Nedůvěřivě si mě měřila. Rozmýšlela se, zda by mi ho měla dát.
„Ano, ale buď opatrný,“ řekla, „a jmenuje se Renesmé.“
Opatrně mi ji vkládala do rukou a vysvětlovala mi, jak ji mám držet a proč. Nikdy jsem tuhle blonďatou pírku neměl rád, ale teď asi budu muset změnit názor.
Renesmé. Zvláštní jméno. Musel jsem nad ním chvíli uvažovat. Kdo jí ho vybíral? Že by Bella měla takhle divný vkus na jména? Chápu… Jacob taky není nic moc, ale Renesmé je jazykolam. Než by to někdo vyslovil, tak by ta holka byla hodně daleko!
„Ahoj Renesmé. Nevadí, že ti budu říkat Nessie? Páni! Ty jsi tak droboučká,“ zašeptal jsem to tak, aby to slyšela jen ona. Natáhla ke mně své ručičky a přibližovala se jimi k mým tvářím. Bál jsem se. Jsem vlk, tudíž mé tělo má mnohem větší teplotu než ostatní. Neublíží jí to? Nepopálí se?
Pomalu se smíchem přejela prstíčky po tváři. Najednou jsem uviděl tvář Bells těsně po porodu. Co to je? Co to má být?! Vyděšeně jsem se podíval na Nessie a pak na Rosalie. Nechápala můj zmatek ve tváři a já se jí nedivil, když si raději vzala malou Nessie zpátky k sobě.
„Zvláštní, že? Až se vrátí Carlisle, tak se ho na to musíme zeptat,“ řekla s pohledem zabořeným do tváře Nessie.
Tak takto vypadá má vyvolená. Dcera Belly a Edwarda, takže poloupírka. Miminko, ale přesto tak krásné. S darem, o kterém se nic neví. Na jakou zvláštnost ještě narazím?
O pár týdnů později…
„Drž se!“ vykřikl jsem na tu malou potvůrku na mých zádech. Od doby, kdy začala Nessie chodit, si ze mě dělá velmi často koně a dnes tomu není jinak.
Dnes jsem šel na lov s Nessie a Bellou, která běžela vedle mě. Byl zázrak dostat Nessie na lov, protože dietní strava, na které je celá Cullenovic rodinka, jí nejede. Vždycky se u toho vzteká a dupe nožičkou. Byla strašně roztomilá, i když se tím velmi podobala jedné z nich, elfce Alice.
Na louce jsem zastavil a Bella mi sundala toho trpaslíka ze zad. Tady v okolí dnes budeme lovit. V lese jsem se přeměnil a doběhl je.
Začalo lehce sněžit, ale než vločka stihla spadnout na zem, tak roztála. To se Ness nelíbilo, tak vyskočila asi patnáct stop vysoko, chytila jednu do ruky a s lehkostí přistála na nohou. Otevřela směrem k nám ruce a chlubila se svou vločkou.
„Pěkné,“ zvolal jsem.
Rozevřel jsem náruč přesně v momentu, kdy po mně skočila. Dělala to často, proto už jsem byl připravený. Ukázala mi obrázky domova s tím, že nemá hlad. Na to jí neskočim!
„Jistě nemáš žízeň, Nessie,“ odpověděl jsem trochu sarkasticky. „Jenom se prostě bojíš, že zase chytím ten největší kus!“
Vyskočila mi z náručí a běžela ke stromům.
„Mám to,“ řekl jsem Belle, za běhu se přeměnil ve vlka, a utíkal k Ness.
Na svůj věk byla velmi rychlá, ale na vlka neměla. Hladce kličkovala mezi stromy. Chtěla vyhrát. Chtěla ulovit většího jelena než já. Les začal řídnout a vzdálenost od stáda byla menší. Na stádo vyskočila ve stejnou chvíli jako já, ale ona měla větší kus.
„Můj je větší!“ vykřikovala a hopkala okolo mrtvého zvířete.
Na mítinku vtrhla Bella a poznal jsem, že je něco špatně. Přikrčil jsem se, vycenil zuby a zavrčel. Ness skočila Bells do připravené náruče. Určitě se bála. A já taky!
„Přeháním,“ snažila se nás uklidnit, ale u mě se to moc nedařilo.
Vytáhla mobil z kapsy a vytočila nějaké číslo.
„Přijeď, a přiveď Carlislea," vypálila tak rychle, že jsem se divil, že jsem jí rozuměl. „Viděla jsem Irinu, a ona viděla mě, ale pak uviděla Jacoba a zešílela a utekla, myslím. Ještě se tu neukázala, ale vypadala pěkně naštvaně, takže možná se ukáže. Když ne, ty a Carlisle byste měli jít za ní a promluvit s ní. Cítím se tak špatně."
Irina… Bella mi o ní vyprávěla. Tato upírka patří do klanu Denali. Byla to přítelkyně Laurenta, upíra, kterého jsem zabil, abych ochránil Bells. S ní budou určitě problémy!
Původně to měla být jednorázovka, ale napadlo mě pokračování. Celá snad bude z pohledu Jacoba, ale nevím, jestli mám pokračovat...
Prosím o váš názor, Kika57.
Následující díl »
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Postarej se o ni... - Prolog :
ahoj,moc pěkné!!
hned jdu na další!!
Určitě to začíná zajímavě, jdu na další
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!