Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Potomek proroků 1

Alice a Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Potomek proroků 1Edward se vydává na nebezpečnou cestu za tajemným zlodějem, ale nacházi někoho jiného. Uprostřed lesa na něj doslova vyskočí dívka, které pravdu moc neříká.

03.08.2010 (11:00) • AnneCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1385×

Kapitola první

Setkání


Itálie, Volterra; podzim roku 1532

Od toho hrozného večera uplynuly dva dny. Venku stále zuřila bouře a vypadalo to, že snad i přinese sníh, který každoročně zasypával oblasti na severu. Já osobně sníh nikdy neviděl, znal jsem jej z vyprávění; jsou to krásné bílé krystalky, vytvarované do malých hvězdiček, které pokrývají kraj bílou peřinou. Snad jsem i zadoufal, že při svém pátrání po ztraceném šperku tento jev spatřím, ale pochyboval jsem, že bude pátrání trvat tak dlouho. Kdybych se mohl pohybovat podle svých schopností, nepochybuji, že by byl kámen v hradě ještě během příštích sedmi dnů, ale já se musel chovat neohrabaně jako každý jiný člověk. Naštěstí mi někde v konírně připravovali na cestu toho nejrychlejšího hřebce, který kdy po zemi chodil. Jmenoval se Lykaon a byl černý jako noc bez hvězd.

„Dávej pozor na vlkodlaky, Edwarde. Jestliže se dostaneš dál na sever, mohli by ti způsobit nemalé problémy. A nezapomeň, nenecháváme za sebou svědky!“ Aro mě poplácal po rameni, jako bych byl jeho synem a následoval mě pohledem i dlouho po tom, co jsem město opustil. Na něco jsem si vzpomněl. Vlastně to nebyla má vzpomínka, ale unikla Arovi, když se kámen ztratil.

Žena se zelenýma očima si tiskne k prsou skříňku, která musí skrývat ten šperk. Vytrhne jí ho z rukou, koutkem oka zahlédne, že v kolébce je jen jedno dítě, chlapec.

„Kde je ta dívka?!“

Nechápal jsem význam té vzpomínky, vždyť Pán tvrdil, že šperk patřil vždy jim. Přesto se v mém srdci rozprostřel stín pochybností. Navíc mi ta žena byla velice povědomá. Kdo byla, a jak to, že měla ten šperk? Byl snad kámen už někdy v minulosti ukraden?

Putoval jsem po prašné cestě, která se táhla hlubokými lesy a nechával svou mysl soustředit se jen na cíl. Nechtěl jsem přemýšlet. Dobrá zpráva byla, že v okolí nebylo ani živáčka, pro jednou jsem byl ve své hlavě sám, neotravován dotěrnými myšlenkami.

Vzhlédl jsem k černé obloze, na kterou nebylo skrz baldachýn listí skoro vidět. Luna už nebyla celá, stále však byla zahalená tajemnou mlhou, která působila strašidelně.

Něco se v listí pohnulo.

Okamžitě jsem zastavil koně a poslouchal, odkud se zvuk ozýval.

Další neopatrné křupnutí; tentokrát nad mojí hlavou. Než jsem však stihl zareagovat, mihl se přede mnou  temný stín. Naproti mně stála postava v tmavém plášti, která byla pravděpodobně ukrytá na větvi, křižující cestu asi pět metrů nad zemí.

Nevěděl jsem, co si o ní myslet, když zvedla hlavu. Byla to dívka asi v mém věku, s dlouhými hnědými vlasy a hlubokýma očima. Prohlížela si mě lišáckým pohledem a pak – naprosto překvapivě – se usmála. Ten pohled mě tak uchvátil, že jsem, ani nevím jak, slezl z koně a šel k tomu přízraku blíž.

„Mohu vám nějak pomoci, madame?“ zeptal jsem se jako správný gentleman a lehce se poklonil.

„Nerada obtěžuji, pane, ale když už nabízíte pomoc – byla jsem se svým bratrem na vyjížďce, ale spadla jsem z koně a ten mi ujel. Bojím se – lesy jsou v těchto dobách nebezpečné, obzvláště pak v noci.“ Líčila své příhody a mě ani nenapadlo se zeptat, jek se jí podařilo seskočit z té větve. Koukala na mě svými hnědýma očima plnýma života a já jí bezmezně věřil.

„Pak potom budu rád, když mě doprovodíte -“

„Lady Isabell.“

„Když mě doprovodíte, Lady Isabell,“ nabídl jsem jí ruku a doprovodil ji až ke svému černému hřebci.

„Je nádherný,“ zašeptala a pohladila vlnitou černou hřívu. „Jak se jmenuje?“

„Lykaon.“

„Lykaon? Řecký král, kterého Zeus proměnil za trest ve vlka – vlkodlaka.“ Překvapením jsem přestal dýchat. Tuto starou legendu už téměř nikdo nezná, jen já věčně ležel v knihách.

„Milovnice knih?“ zeptal jsem se, když jsem jí pomáhal vyhoupnout se do sedla.

„Ano, miluji knihy,“ odpověděla mi s úsměvem a v jejích očích na okamžik zajiskřilo. S úsměvem jsem sáhnul po uzdě, když jsem si všiml látky, která vykukovala z neposkvrněného černého pláště. Šedomodré hedvábí?

Vyhoupl jsem se na koně za ni a pobídl koně.

„Nevypadáte, jako byste spadla z koně,“ řekl jsem a pohladil její sametový plášť, podšitý sněhobílou liščí kožešinou.

„Taky jsem vám neřekla pravdu.“ S úsměvem se na mě otočila. Bylo to pro mě nečekané, ještě nikdy mi nikdo nelhal – ostatně to ani nebylo možné s mojí schopností. Překvapeně jsem si uvědomil, že je pro mě její mysl tichá.

„Stalo se to včera ráno,“ promluvila a na konci věty tajemně ztišila hlas. „Ani jsem si to neuvědomila, ale objevil se u mě člověk, krásný a bledý s černýma očima. Všimla jsem si krásného diamantu, který mu visel na krku. Požádal mě, abych mu půjčila koně; prý je to životně důležité. Dala jsem mu ho pod podmínkou, že mi řekne, kam jede.“

Neschopný slova jsem na tu krásnou bytost pohlédl. Setkala se s upírem, který ukradl ten šperk. Mohl ji zabít!

„Řekněte, kam ten muž jel?“ Na chvíli se na mě zahleděla a skousla si spodní ret, že mě až přepadla touha ji políbit.

„To vám prozradím jen pod podmínkou…“ zašeptala, než jí zahořely tváře.

„Jakou?“ vyzvídal jsem.

„Že mě necháte, abych jela s vámi.“

<< Moje shrnutí >>

Autor: AnneCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Potomek proroků 1:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře