Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Práce je můj život 3

01.04.2011 (19:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 5524×

Když už jsem byla na nohou, musela jsem toho využít. Koupelna byla hned vedle, tak jsem si opláchla obličej a pusu, protože jsem v ní měla hroznou pachuť.  Trochu jsem si rozčesala vlasy a šla jsem za Edwardem do kuchyně.

„Chceš vyprošťováka?“ nabídl mi a než jsem stačila kývnout, přistrčil ke mně panáka s něčím. Pochybně jsem se na to podívala, ale pak jsem to do sebe kopla.

„Fuj.“ Oklepala jsem se a Edward mi nalil ještě jednoho. „Ty mě chceš zase opít nebo co?“ obvinila jsem ho.

„To by mě ani ve snu nenapadlo,“ bránil se s úsměvem.

„Tak právě proto mi stačí kafe.“ Vrátila jsem mu skleničku s obsahem a on mi šel tedy uvařit kávu. „A prosím pořádně silnou.“

„Ty vážně vůbec neumíš pít,“ zakroutil hlavou a potichu se smál.

„Hele, já nevím, kdo mě nutil to tak míchat. Já umím pít, ale s mírou a hlavně nic nemíchám,“ upozornila jsem ho. Ovšem pravda byla jinde. Myslela jsem si, že umím pít, dokuď jsem ho nepotkala. To jsem mu ale nemohla jen tak přiznat. Nemohla jsem mu dát najevo, že má pravdu. Včera večer mě totiž úplně zničil.

„Tady máš to kafe.“ Podal mi velký hrnek plný černé vonící tekutiny.

„Děkuju. Mléko by nebylo?“ poprosila jsem a on hned vytáhl krabici z ledničky. Usmála jsem se a opatrně jsem usrkla.

„Mám docela hlad. Už je taky dost pozdě. Můžeme objednat pizzu,“ navrhl Edward, když jsem pila a já opatrně kývla. Už mi bylo docela dobře. Ne, že bych svůj žaludek chtěla nějak dráždit, ale jídlo by se mi hodilo.

„Máš nějakou oblíbenou pizzu nebo je to jedno?“ vyzvídal a už vytáčel číslo.

„Je to jedno,“ pokrčila jsem rameny a znovu se napila.

Neposlouchala jsem ho, když objednával pizzu. Radši jsem se soustředila na řeč svého těla, po včerejšku úplně nemožného. Kupodivu už mi bylo docela dobře. Nebolela mě hlava, žaludek ani nic jiného. Bylo to jako dřív.

„Bello?“ oslovil mě Edward a já zvedla hlavu. Srdce se mi zajíklo a rozeběhlo se dvojnásobnou rychlostí. Stál totiž těsně u mě a očima rentgenoval můj hrudník pod průsvitnou košilí a pomalu sjížděl níž.

„Ano?“ odpověděla jsem potichu a nechala jsem se zvednout ze židle. Edward mě posadil na stůl, roztáhl mi nohy a pěkně se mezi ně vecpal.

„To tvoje tetování mě tak rajcuje. Nemůžu se na něj vynadívat.“

„Budu to brát jako lichotku,“ usmála jsem se a chtěla ho políbit, když se ozval zvonek.

„Jídlo přijelo,“ povzdechnul si, pohladil mě mezi ňadry, a šel otevřít.

Mezitím jsem seskočila ze stolu a zase jsem si jako kultivovaný člověk sedla na židli. Trpělivě jsem čekala, když Edward přinesl dvě krabice s pizzou a položil je na stůl.

„Jedna je s kuřecím masem a druhá s chilli, zázvorem a žampiony.“ Otevřel víka a kuchyní se vznášela úžasná vůně.

„Díky, jsem vážně hladová.“ Vzala jsem kousek pizzy s ananasem a hladově jsem se do ní zakousla.

„Hm, ještě něco k pití,“ poznamenal Edward a shýbnul se k malé skříňce, ze které vytáhnul láhev bílého vína.

„Ne, s tímhle na mě nechoď,“ zakroutila jsem hlavou.

„Ale Bello, bez toho to není ono,“ protočil oči a nalil nám.

„Nevíš, jak to dopadlo včera a dneska ráno? Víš, já bych byla ráda, kdybych si pamatovala alespoň něco. To okno vážně není moc příjemné. Snažím se ze všech sil si vzpomenout, ale vážně se mi to nedaří.“

„To je škoda, protože jsi tak přišla o skvělý zážitek. Vystoupali jsme spolu až do nebe a já ti ukázal osmý div světa.“ Naklonil se přes stůl vyzývavě.

„Tak to je možná dobře, že si to nepamatuju,“ zamumlala jsem a on se uraženě stáhnul.

„Tím chceš říct jako co? Že nejsem dobrej v posteli?“ zeptal se uraženě.

„To nemůžu říct, protože si to nepamatuju a pochybuju, že budu mít někdy tu čest to znovu posoudit,“ ušklíbla jsem se a zase si ukousla pizzy.

„Jen aby ses nedivila, protože jak víme, tak většina těhle ingrediencí na pizze a víno jsou silně afrodiziakální a na účinek se nemusí čekat dlouho,“ usmál se a pak už nemluvil, protože si nacpal plnou pusu.

„Tak to si u mě asi počkáš, protože alkohol, který musím mít pořád v krvi, všechny látky zničí.“

„Mýlíš se,“ zašeptal a napil se vína.

„Tobě už nevěřím ani slovo,“ zasyčela jsem.

„Ale proč? Vždyť já jsem naprosto neškodný. No tak, dáme si vínko a uděláme si zase hezký večer. Neříkám, že se musíme opít, marihuanu bych taky vynechal, dá se přeci dělat takových úžasných věcí.“ Nadzvednul laškovně obočí a já musela uhnout pohledem.

„Taky musím domů a do baru, kde jsem nechala Claire s Danem samotný. Musím toho hodně zařídit a…“

„Přestaň myslet na práci.“ Položil mi jeden prst na rty. „Práce není všechno. Užívej si trochu.“

„Ale…“

„Pšt.“ Zvednul se ze židle, stoupnul si ke mně a začal mě líbat. „Práce počká.“

Chtěla jsem něco namítnout, ale jeho rty mi nedovolily mluvit. Jak jsem seděla, zvednul mě ze židle a znovu mě posadil na stůl. Líbal mě a přitom mi neopatrnou manipulací roztrhl košili. Stáhnul mi ji z ramen, a protože jsem neměla podprsenku, měl volné pole působnosti. Hrál si s mými ňadry nejprve rukama a potom i svými božskými rty. Vzdychala jsem pod každým jeho dotekem. Jazykem si hrál s mými bradavkami a to mě přivádělo do úplně extáze. Zaklonila jsem hlavu a jenom jsem vzrušeně vzdychala. Na nic jiného jsem se nezmohla. Byla jsem z jeho práce jazykem úplně hotová.

Když přestal, vrátil se k mým rtům a pomalu mi rukama sundával kalhotky. Já měla práce víc, protože byl úplně oblečený. Nejdříve jsem se tedy vypořádala s tričkem, potom s kalhoty, které, když jsem je povolila, spadly mu ke kotníkům, a následně jsem mu sundala i boxerky. Vykouklo na mě úžasné nádobíčko a já byla zase nebezpečně vzrušená. Edward mi roztáhnul nohy ještě víc a než jsem se z toho všechno stačila vzpamatovat, rychle do mě proniknul.

Zalapala jsem po dechu a prohnula jsem se v zádech. Jak jsem se podpírala rukama, najednou jsem v nich ztratila sílu a lehla jsem si celými zády na stůl. Nohy jsem Edwardovi omotala kolem pasu a jen pánevními svaly jsem přirážela proti němu.

Bylo to něco úžasného a opravdu mě zamrzelo, že jsem si naše noční dobrodružství nepamatovala. Muselo to být totiž něco. Edward měl pravdu. Přišla jsem o něco úžasného a teď mě to mrzelo přímo neskutečně.

Když začal zpomalovat, vyhoupla jsem se znovu do sedu. Přitáhla jsem si jeho rty, které právě tiše vzdychaly moje jméno, a začala jsem ho hladově líbat. To ho ještě popohnalo a on znovu začal přirážet.

Netrvalo dlouho a dosáhla jsem prvního orgasmu. Vykřikla jsem a nehty jsem mu zaryla do zad. Edward si mě k sobě přitáhl blíž a za zadeček mně zvednul do vzduchu. Aniž bychom se rozpojili, nás přemístil k matraci a jemně nás na ni položil. Jen s tou změnou, že já byla nahoře a on dole.

Naklonila jsem se nad jeho tvář a mé dlouhé vlasy dopadly na jeho vypracovaný hrudník. Trochu jsem se na něm nadzvedla a pečlivě jsem sledovala jeho tvář. Nadzvedla jsem se ještě jednou a každá jeho i nepatrná reakce na můj pohyb mě navnadila na další pohyby. Za chvíli už jsem přirážela pravidelně a znovu jsem si vychutnávala tu rozkoš ze spojení našich těl.

Chtěla jsem tuhle chvíli ještě o něco protáhnout, takže když jsem pocítila první příznaky přicházejícího orgasmu, zpomalila jsem. Edward se na mě nesouhlasně podíval, ale já ho místo slov políbila. Přirážela jsem stále pomaleji, až jsem se úplně zastavila a dál jsem Edwarda líbala. Pohnula jsem se jenom občas a to ho nejspíš přivádělo k šílenství. Když jsem se nehýbala další chvíli, nevydržel to a přetočil si mě pod sebe. Chtěla jsem pěkně nahlas zaprotestovat, že to nemá cenu, ale kdy silně přirazil, se mi slova zadrhla v krku. Přirazil ještě silněji a já prožila tak neskutečný orgasmus, jako snad nikdy. Zalykala jsem se blahem a on nepřestával. Přirážel stále rychleji, ale než jsem se stačila vzpamatovat, prudce zalapal po dechu a jemně na mě nalehnul.

Oba jsme hluboce oddechovali a vzpamatovávali se z toho, co se stalo. Jakmile se Edward trochu uklidnil, svalil se vedle mě. Já jsem koukala do stropu, ale jasně jsem na své tváři cítila jeho pohled. Nemohla jsem to vydržet, tak jsem se na něho podívala a pohled jsem mu tak opětovala. Z očí do očí. On se na mě usmál a natáhl se, aby mě mohl políbit.

„Netušil jsem, jak skvělá milenka dokážeš být,“ zašeptal, když se ode mě odtáhnul.

„Další lichotka?“ nadzvedla jsem obočí. „To už je dneska tak druhá. Dej pozor, aby mi nevyrostlo sebevědomí.“

„Toho se nebojím,“ zakroutil hlavou a posadil se. „Vydrž, za chvíli jsem zpátky.“

„Kam jdeš?“ křikla jsem, ale on neodpověděl.

Místo toho se objevil už v boxerkách zpátky u matrace a v ruce držel krabice s nedojedenou pizzou a v druhé ruce rozpitou láhev vína. Pizzu hodil na postel a potom si sednul, aby nalil dvě skleničky.

„Už ne,“ zakňučela jsem a zabalila jsem se peřinou, protože se do mě dávala zima.

„Bello,“ povzdychnul si s protočením očí.

„Já nejsem alkoholik,“ upozornila jsem ho a vzala jsem si z krabice plátek pizzy.

„V tomhle není žádný alkohol. Jen si uděláme hezký večer. Ty nikam nechvátáš, já nikam nechvátám, tak proč toho nevyužít?“ nadzvednul obočí.

Chtěla jsem namítnout, že já nemám tak úplně volno, ale jeho rty mě umlčely, a do ruky mi vtiskl skleničku s bílým vínem.

„Dneska musíme vydržet jenom na víně. Všechny zásoby, které jsem tu měl, jsme včera dopili, takže budu muset jít nakupovat. Ale nevadí, příjemně jsme začali, příjemně to i dokončíme. Ne, že bych se nedal ukecat na další číslo, ale nechávám to na tobě. Nechci, aby sis o mně myslela, že jsem nějaká sexuální mašina, i když…“ odmlčel se a oba jsme se zasmáli.

„Dobře, hezký večer. Jsem pro. Mám návrh.“ Sáhla jsem pro ovládání od televize a zapnula jsem jednu televizní stanici, kde v tuhle dobu dávali samé vědomostní soutěže. „Poslouchej! Pokaždé, když zadají otázku a odpovědi si musíme každý tipnout, která odpověď bude asi správná. A kdo neuhodne… bude se muset napít.“ Nebála jsem se tohle navrhnout, protože jak před chvílí sám řekl, všechny zásoby jsme včera vypili a dneska musíme přežít jenom na víně. Netušila jsem, kolik láhví vína tu má, ale z toho jsem nemusela mít strach. Na víně jsem vydržela vždycky hodně dlouho.

„Skvělý nápad, ale ještě mi dej chvilku.“ Zvednul se a zase někde zmizel. Začala jsem koukat na televizi, abych si trochu osvěžila paměť, když se vrátil.

„Překvapení!“ zasmál se a zamával další lahví Jim Beama. „Vzpomněl jsem si, že tu mám ještě jednu, a teď, když si navrhla tu svoji hru, bude pro něj skvělé využití.“

„Říkal jsi, že už tu máš jen víno,“ zpanikařila jsem. Tohle totiž nemohlo dopadnout dobře. „Nevíš, že se říká, jak na nový rok, tak po celý rok? A ze mě se rozhodně nehodlá stát alkoholik.“

„Jestli nejsi srab, tak necouvneš,“ opověděl na rovinu.

„Pane Bože, s kým jsem se to zase seznámila.“ Přetáhla jsem si deku přes hlavu a dělala jsem si v hlavě pořádek. Měla jsem sto chutí mu to omlátit o hlavu, ale zase jsem opravdu nebyla takový srab. To si o mně nesměl myslet. Nebyla jsem na tom tak špatně, abych se hned vzdávala. A když to nebudu míchat, bude mě ráno maximálně bolet hlava. A navíc jsem doufala, že toho budu vědět víc než Edward.

„Tak dobře.“ Vykoukla jsem a lépe jsem se usadila. Edward se s vítězným úsměvem posadil vedle mě, vlezl si pod deku a objal mě kolem ramen. V jedné ruce držel Jima a těšil se jak malý kluk, jak mi to natře.

„Začínáme,“ zašeptala jsem a oba jsme se soustředili na televizi.

Jak jsem si tipla, byla jsem mnohem úspěšnější než Edward, alespoň ze začátku. Než jsem se nadála, měl v sobě alespoň sedm panáků a já byla prozatím čistá. S úspěšným pocitem jsem si usrkávala vína a pálila jsem jednu správnou odpověď za druhou. Byla jsem nadšená a Edward začínal být otrávený, když se štěstěna obrátila. Najednou se otázky začaly týkat techniky a všeho možného. A tomu jsem prostě nerozuměla. Jak Edward začal vyhrávat, hra ho začala znovu bavit a já musela pít. Chtěla jsem se vymluvit na víno, ale on mi nanutil pěkně panáky. Klopila jsem tam jednoho za druhým, až jsem se vůbec nedokázala soustředit. Jestli jsem se nechtěla úplně zrušit, bylo na čase hru ukončit.

2. kapitola - 4. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Práce je můj život 3: