Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pravá láska? Nesmysl! 23. kapitola

14.05.2011 (07:45) • Kirsten • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 3053×

23. kapitola

„Jedeme do aquaparku!“ zařval a vylítl z pokoje.

„Co?!“ vypravila jsem ze sebe.

„Emmett má pravdu, přišla s tím Esme. Zítra ráno jedeme,“ potvrdil Edward.

„Aha.“ To bylo celé, co jsem řekla. Nějak mě to vykolejilo. Po chvíli jsem se vzpamatovala a šla lovit plavky. Díky Alici jsem měla na výběr asi z osmi. Nakonec jsem zvolila obyčejné modré plavky a k tomu jsem si sbalila žabky. Ještě jsem si vzala ručník, sprchový gel a hřeben. A je to, jsem připravená.

„Lásko?“ houkla jsem, abych zjistila, kde je Edward. Vykoukl z koupelny.

„Ano?“

„Jen tě hledám,“ usmála jsem se na něj a on mě hned objímal.

„Vážně?“ ptal se škádlivě a slíbával mi obličej.

„Vážně,“ vydechla jsem a vrhla se na jeho rty.

„Nechci vás vyrušovat, ale je jedna a v osm vyrážíme. Měli bychom si dojít na lov,“ ozvalo se ode dveří, kde stála Esme.

„Dobře, jdeme,“ zavelel Edward a oba jsme vyskočili z okna. Rozeběhli jsme se a vydali se na lov.

Vrátili jsme se akorát, takže jsem se oblékla do džínů, trika a vesty. Na nohy jsem si nazula příšernost, která se jako boty nazvat nedá. Ach jo, ta Alice.

„Bello, do té tvé tašky jsem ti přidala ještě věci, budeš toho potřebovat víc,“ ušklíbl se na mě ten skřítek, který se z čista jasna objevil ve dveřích. Po tom hned zmizela. Koukla jsem se do té taška a zjistila jsem, že tam mám o dost víc oblečení.

Nechala jsem to být a hledala Edwarda. Stál s úsměvem u okna a pozoroval mě, tak jsem ho chytla za ruku a společně jsme sešli dolů. Byli tam všichni, až na Rosalie a Alice. Emmett poskakoval u dveří a pokřikoval jak malý kluk, ať hejbneme zadky, že se nemůže dočkat. Vždyť říkám, jak malý kluk.

Nakonec se dočkal, Alice s Rose sešly dolů a mohli jsme vyjet.

„Edwarde? Kam vůbec jedeme?“ zeptala jsem se v autě. Naštěstí jsme jeli jen my dva, nechtěla jsem pořád poslouchat Emmettovo vykřikování.

„Do Olympie. Je tam veliký aquapark a navíc zítra tam chce jít Alice nakupovat, takže se tam na noc někde ubytujeme,“ vysvětloval a já pochopila, proč mi dala tolik věcí. Ale proč chce zase nakupovat?!

Neřešila jsem to a zaposlouchala se do rádia.

„Lásko, jsme tady,“ probral mě z mého snění Edward. Rozhlédla jsem se a vážně, stáli jsme před nějakou velikánkou budovou, ze které vedlo spousty tobogánů. Náhle jsem byla nadšená, že jsme tady a hned jsem vystoupila. Čapla jsem Edwarda a táhlá ho za ostatními dovnitř. Carlisle už koupil pro všechny lístky na celý den, tak jsme se vydali do šaten. Rozloučila jsem se s Edwardem polibkem a pádila za holkama.

Rychle jsme se převlékly do plavek, uklidily věci a vykročily. Všichni se za námi otáčeli. Tedy hlavně chlapi a navíc hlavně za Rose. Ta vypadala jako bohyně krásy. Všichni kolem slintali. Jak jim sklaply pusy, když viděli, ke komu Rose jde. Emmett s odhalenými svaly naháněl ještě větší hrůzu než normálně.

Konečně jsem spatřila Edwarda. Vypadal naprosto dokonale, úžasně, božsky… Ach jo, proč je tak dokonalý? Všechny holky ho budou svlíkat očima. Ale ani se nedivím, s odhalenou vypracovanou hrudí, rozcuchaným účesem a modrými plavkami vypadá neodolatelně. Usmál se na mě a hned si mě přitáhl do náruče. Lačně mě políbil a já nevnímala okolí. I když, možná bych měla. Všichni lidi kolem stáli a zírali na nás s otevřenou pusou.

Po chvíli jsem se od Edwarda odtáhla a ignorujíc lidi, jsme se propletli davem k prvnímu bazénu. Edward se rozeběhl a hned tam skočil. Musela jsem nad tím zakroutit hlavou. Vypadal tak hrozně roztomile s mokrými vlasy a rošťáckým úsměvem. Asi jsem na něj zírala dost nepřítomně a blízko okraje, jelikož mě čapl za ruku a já hned jako hruška spadla za ním. Začala jsem na něj cákat vodu a on mi to oplácel. Najednou v bazénu nikdo nebyl, naší malou bitvou jsme si udělali místo.

„Moc ti to sluší,“ řekl a políbil mě na ušní lalůček. Vzdychla jsem a přitáhla si jeho rty. Dravě jsme se líbali a bylo nám jedno, že jsme ve vodě. Proč by to taky mělo vadit, že.

Po nádherně dlouhém polibku jsme se odtrhli a vydali se prozkoumat co tady všechno je.

Objevili jsme přesně jedenáct tobogánů, čtyři skluzavky, divokou řeku, veliký plavecký bazén, dětský bazén s brouzdalištěm, bazén na potápění (byly tam akvária s rybami), vířivky, saunu, páru, masážní salón a asi devět restaurací s pestrým výběrem. Škoda, že už nejím.

Vyzkoušeli jsme všechno.

Ze začátku jsme se vyřádili v divoké řece a na asi třech dobrých tobogánech. Poté jsme se přesunuli do vířivky, stejně jako Carlisle s Esme.

Všimla jsem si, že Rosalie s Alicí nejvíce plavaly nebo byly v sauně. Emmett s Jasperem zas zkoušeli všechny tobogány, klouzačky a lítali v divoké řece. Taky se předháněli, kdo rychleji plave (samozřejmě lidskou rychlostí).

Než jsem se nadála, byl večer a my museli aquapark opustit. Vůbec se mi nechtělo. Bylo to tam moc pěkné a užila jsem si to.

Po převlíknutí a odevzdání klíčů jsme nasedli do aut a vyjeli do centra. Po chvíli jsme zastavili před luxusně vypadajícím hotelem. Vystoupili jsme a šli dovnitř. Bylo to tam nádherné.

Carlisle objednal veliké apartmá pro osm a už jsme jeli nahoru. Samozřejmě to bylo úplně nejvýš. Jakmile jsme vešli dovnitř, překvapeně jsem zamrkala. Bylo to hrozně veliké. A když říkám hrozně, tak myslím fakt hrozně.

Byla tam veliká chodba s velikým botníkem a věšákem a za tím prostorný obývák s luxusně vybavenou kuchyní, barem a jídelnou. Taky zde byly čtvery další dveře. Každé vedly do prostorné ložnice s koupelnou a šatnou. Prostě nádhera.

S Edwardem jsme si zabrali ložnici v odstínech modré (samozřejmě) a s balkónem. Bylo to snad větší, než máme doma.

„Bello, pojď sem,“ křikla na mě Alice. Byla jsem tam během vteřiny.

„Ráno jedeme nakupovat. Umyj si vlasy a řádně se vykoupej. Přesně v 8 tady budeš, je to jasný? A žádný odmlouvání, je to ke svatbě,“ řekla nekompromisně a šla za Jasperem. Super, je jedenáct.

Vrátila jsem se k Edwardovi a společně jsme si lehli do postele. Jen tak jsme odpočívali, sem tam jsme se políbili.

Asi v šest jsem se zvedla a šla se vykoupat. Dle Aliciiných pokynů jsem si napustila plnou vanu a umyla si vlasy. Poté jsem se zabalila do županu a začala si sušit vlasy. Když jsem byla hotová, ještě jsem se učesala a lehoučce nalíčila. V županu jsem se vrátila do pokoje, kde na mě čekaly šaty a baleríny. Oblékla jsem se, a jelikož jsem nikde neviděla Edwarda, vydala jsem se do obýváku. Byl tam a bavil se o něčem s Jasperem. Jinak jsem nikoho neviděla. V tu chvíli se tam přiřítila Alice.

„No vidíš Bello, jsi tu přesně,“ řekla nadšeně a čapla mě za ruku.

„My jdeme, nevím, kdy se vrátíme.“ A s těmito slovy mě odtáhla ze dveří a už mě vláčela k výtahu.

„Alice, proč nejedou i Rose s Esme?“ zeptala jsem se cestou do garáží.

„Uvidíš,“ řekla jen a sedla si do nějakého auta, asi půjčeného z hotelu. Tak jsem taky nasedla a radši už se na nic neptala.

Asi za půl hodiny zastavila Alice na druhé straně města u náměstí. Vystoupila, tak jsem ji napodobila.
„Tudy!“ křikla a div neběžela někam do boční ulice. Po chvíli se ukázalo, že je to ulice s hodně, hodně obchody. Alice mě zatáhla do jednoho v rohu, který byl opravdu velký. Až vevnitř mi došlo, co tu prodávají, když jsem spatřila spousty nadýchaných, krásných šatů. Převážně svatebních šatů.

„Alice,“ vydechla jsem zasněně a prohlížela si tu nádheru.

„Krása, co? Tak pojď, je tu spousty krásných šatů a my musíme vybrat ty nejlepší pro tebe,“ řekla stejně nadšeně jako já a už mě táhla k prodavačce.

„Dobrý den, potřebovaly bychom ty nejdokonalejší šaty tady na tu krásku,“ vysvětlila Alice a ukázala na mě.

„Jistě, jsem Mandy. Následujte mě,“ řekla prodavačka a šla někam dozadu. Bylo tam snad milion šatů. Alice se tím hned probírala a začal blázinec.

„Alice. Měla jsem na sobě asi patnáctery šaty a ani jedny jsem si nevybrala. Chci se taky po nějakých podívat,“ namítla jsem asi po hodině. Alice souhlasila a já se začala probírat řadou krásných šatů. Některé byly fakt krásné, ale nechtěla bych je.

Nakonec se mi zalíbily čtvery. Byly skoro stejné, ale zároveň byly úplně jiné. Nejprve jsem si zkusila bílé s kamínky na prsou. Byly bez ramínek, nechtěla jsem ramínkové. Vypadaly opravdu krásně, ale moc mi neseděly, tak jsem je sundala a zkusila další. Ty byly taky s kamínky, akorát nebyly úplně bílé, spíš takové béžové. Ty mi padly, ale stejně jsem zkusila třetí. Ty měly ze všech mých vybraných nejtmavší barvu, byly tmavší, než ty druhé a taky zdobené. Ty mi taky byly, ale ne tolik. Nakonec přišly na řadu ty, které se mi líbily asi nejvíce. Byly jednoduché, bílé, jemně zdobené, nijak moc složité, ale měly v sobě jisté kouzlo. Rychle jsem si je zkusila. Byly mi úplně přesně. Ani jsem necítila, že je mám na sobě.

„Alice?“ houkla jsem na toho skřítka, „asi mám.“ Vtrhla ke mně a prohlížela si mě. Čekala jsem, co z ní vyleze.

„Jsou nádherné. To jsou ty pravé,“ šeptla a já se usmála.

Nevím, jak dlouho jsem si v nich promenádovala v obchodě a prohlížela se, ale nakonec jsem si je svlékla a oblékla se do mého původního oblečení. Alice mezitím s prodavačkou vyjednala koupi a dovoz do Forks.

Nadšeně jsme vyšly z krámu a já se usmívala od ucha k uchu.

„Jsou přímo úžasné,“ prohodila jsem jen tak.

„To ano, ale teď k nim musíme sehnat stejně úžasné boty,“ řekla Alice a já nic nenamítala. Zašly jsme do krámu s botami a Alice hned začala vybírat.

Měly tam hodně krásných bot, ale žádné se pořádně nehodily k šatům.

Nakonec Alice objevila jedny nádherné, které mi byly a obě jsme zkonstatovaly, že se k šatům budou hodit. Tak jsme je hned došly zaplatit a vyšly ven z obchodu.

„A co teď?“ zeptala jsem se Alice.

„Teď si dojdeme do támhle toho kadeřnictví pro pár katalogů s účesy a půjdeme do hotelu, už je pět,“ řekla mi její plán a já překvapeně vydechla. Pět? Už? To jsme nakupovaly celý den jedny šaty a jedny boty?

Alice rychle vlítla do kadeřnictví, popadla pár katalogů a už jsme si to mířily k autu. Asi za půl hodiny jsme dorazily do hotelu.

22. kapitola Shrnutí 24. kapitola

Autor: Kirsten (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Pravá láska? Nesmysl! 23. kapitola: