Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Právo na šťastie - 8. časť

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Právo na šťastie - 8. časťTak a je to tu! Nastáva rozhodujúca bitka. Novorodení trénujú pred stretom s Cullenovcami. Fred odchádza. Pôjde s ním i Bree? Diego sa vracia a prináša Rileymu zaujímavé správy. S Aalex vás prosíme o komentáre. Nebaví nás písať pre dvoch až troch ľudí. Smajlík vás predsa nezabije! Budeme rady aj za akúkoľvek kritiku či nápad, akým smerom by sa mala poviedka uberať.

01.02.2011 (17:45) • ada1987 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1630×

 

8. část

 

Bree

 

Konečně byl čas. Nemohla jsem si pomoct, ale bez Diega jsem se cítila jako nahá. Chyběl mi jeho optimismus, pocit že jsem chráněná, který jsem v jeho přítomnosti měla, ať už jsme byli kdekoli...

Fred byl prima, i když toho moc nenamluvil. Za těch pět dní, co Diego zmizel a já se schovávala u něj, se mu povedlo dostat svou odpudivou schopnost pod kontrolu. Držela jsem se blízko něj v jakémsi vakuu, kde dar nepůsobil. Zdálo se, že ostatní nás nevidí. Nebyli prostě schopni podívat se naším směrem.

 

Od chvíle, kdy Riley oznámil, že Diega nejspíš spálilo slunce, začal intenzivní trénink. Poprvé za měsíce našich životů jsme cítili, že se blíží něco velkého. To, proč jsme byli stvořeni, bylo náhle na dosah. My s Fredem jsme to jen pozorovali. Shodli jsme se, že se do žádného takového bláznovství zapojovat nebudeme. Docela mě překvapilo, že Riley nás nechal – jako by se rozhodl dát nám volnost, možnost výběru.

 

Teď je ale konečně chvíle, na kterou jsme čekali. Riley nás nechal celou noc hodovat na trajektu plném lidí. Rozpoutalo se tam krvavé šílenství, ale my potřebovali být sytí. Museli jsme využít každou myslitelnou výhodu, kterou naše novorozenectví skýtalo.

Najít ty druhé by mělo být směšně snadné. Riley nám dal několik věcí, na nichž ulpěla vůně dívky, která bude s nimi. Byla naprosto omamná. Nedokážu pochopit, proč by se někdo chtěl takhle týrat a dýchat tu nádhernou vůni bez toho, aby ochutnal její krev. Nám stačilo jen pár cárů látky, abychom se o ni téměř poprali. To bylo lákadlo, které nás okamžitě postavilo do latě. Každý ji chtěl... a já to cítila stejně.

 

Už jsme byli všichni nastoupeni před ruinou, která byla naším posledním „hotelem“, když mi Fred prozradil, že se nehodlá ztratit. Chtěl cestovat, poznávat svět i sebe a zkusit žít na vlastní pěst. Nabídl mi, abych se k němu přidala. Za těch pár dní jsme si vybudovali docela hezký, i když hodně zvláštní, vztah. V první chvíli jsem měla na jazyku nadšené ano. S Fredem bych se nemusela ničeho bát. Přede mnou by se rozprostírala jen svoboda. Přesto jsem zaváhala. Náhle jsem měla nevysvětlitelný pocit, že Diego žije. Freda jsem měla docela ráda, ale k Diegovi jsem cítila víc. Nebyla jsem si jista, jak přesně ten cit definovat. Určitě v něm však měl zastoupení obdiv, pocit bezpečí a radost být mu nablízku.

Fred mé váhání viděl a domyslel si, nad čím uvažuji.

„Jsi stejně naivní jako Diego, ale dobře. Jdi s nimi a drž se stranou. Jestli je nějaká šance, že Diego přežil..., že mu Riley dal nějaký tajný úkol, pak by se měl objevit, než se střetnete s těmi druhými. Vezmi ho a přijďte za mnou. Jdu do Vancouveru a počkám tam 24 hodin. Déle ale ne,“ upozornil mě. „Na to se mám příliš rád, abych riskoval odhalení a svůj život.“

Usmála jsem se na něj a přikývla – nic víc jsme od něj čekat nemohli. Byla to ale lákavá představa žít společně.

 

Jakmile jsme vyrazili, držela jsem se poblíž Rileyho. Pořád to byl jen můj pocit, ale podle toho, jak se Riley rozhlížel a jak nás stáčel do oblouku místo přímého směru, jsem si uvědomila, že opravdu na něco čeká. Nebo na někoho. Moje naděje opět zaplála. Diego byl určitě někde poblíž.

 

 

Riley

 

Všiml jsem si, že Fred se od nás trhnul. Nikde jsem necítil ani náznak nevolnosti – žádný bod neodpuzoval můj zrak a navíc... ta holka, Bree, co se poslední dny schovávala v jeho štítu, se držela jen pár metrů ode mě, jako by ji to mohlo zachránit. Jako by si myslela, že ji teď ochráním místo něj. Na jednu stranu mě štvalo, že jsme přišli o takovou zbraň, na druhou jsem si trochu oddechl. Jeho schopnost mě děsila, i když bych to nikomu nahlas nepřiznal. Nakonec jsem to hodil za hlavu. Stejně jsem proti tomu nemohl nic dělat. Teď jsem se musel soustředit na nadcházející boj.

 

Nebylo jisté, jestli se k nám připojí. Už jsem věděl, že všechna její rozhodnutí musí mít punc poslední chvíle, aby proti nim nemohli ti druzí najít obranu. Byl jsem ale hlavně zvědavý, co Diego zjistil. Nasměroval jsem smečku a znovu jim cestou připomněl plán. Nedělal jsem si iluze. Jakmile ucítí stopu té dívky, mysl jim zatemní její vůně. Čekali jsme to. To byl také důvod stvoření tak velké armády. Chtěla jejich sílu. Nic moc dalšího nabídnout nemohli.

Jakmile jsem naši skupinu rozdělil, sám jsem zamířil k útesům. Koutkem oka jsem si všiml, že mě Bree následuje, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Jestli chce přežít, je rozhodně bezpečnější být se mnou. Já se do boje příliš zapojit nehodlal. I přes značné ztráty by na to měli stačit ti naši tupci.

 

Oddechl jsem si, když jsem tam viděl Diega stát. Viděl jsem jeho úsměv a sám jsem mu ho oplatil. Ještě jsem zrychlil, ale v tom mě překvapilo, jak mu zasvítily oči a rozpřáhl náruč. Kolem mě jako blesk proběhla Bree a skočila mu do náruče. Cože? Oni spolu něco mají? Jak to že jsem nic nepoznal?

Diego ji stiskl v náručí a zatočil se s ní. Z obou vyzařovalo štěstí, že se vidí, ale polibek si nedali. Probral jsem se z překvapení a usoudil, že jejich vztahem se můžu zabývat později. Teď bylo důležitější, na co Diego přišel.

Byla na mě nejspíš vidět netrpělivost, protože Bree konečně pustil ze svého objetí a chytil ji jen kolem pasu.

„Mýlili jsme se. Ti upíři... rozhodně tady nejde o krev. Za tu dobu, co jsem je sledoval, jsem zjistil, že se živí zvířaty.“

Jeho tvář se zkřivila do takového úšklebku, že mě napadlo, jestli si tuhle „dietu“ nevyzkoušel na vlastní kůži. Potřeboval jsem ale vědět víc. Diego tedy pokračoval.

„Nemohl jsem k nim příliš blízko, aby mě neodhalili, ale určitě je za tím nějaká pomsta. Její pomsta,“ dodal se zvláštním důrazem a podíval se mi do očí.

Váhavě jsem přikývl. V podstatě mi potvrzoval mé domněnky. Měl jsem ji donutit víc mi důvěřovat a svěřit se mi. Teď mohlo být nebezpečné být i jen poblíž.

„To hlavní je ale, že nejsou sami. Vůbec nejsou tak sami, jak se nám ta tvá „stvořitelka“ snažila namluvit. Mají obrovské vlky, kteří mají v náplni práce pouze naše zabíjení. Viděl jsem párkrát, jak trénovali s těmi žlutookými. Nemáme šanci, Riley. Vědí, jak bojujeme, jak myslíme... vědí o nás všechno!“

 

Při zmínce o obrovských vlcích mě prostoupil děs. Ví to? Proboha, musím ji varovat. Doufal jsem, že se nakonec rozhodne nepřijít, ale podvědomě jsem tušil, že je to jen bláhové přání. Tuhle podívanou si nedá ujít.

Kývl jsem na Diega a Bree, otočil jsem se a rozběhl se pryč. Modlil jsem se, abych ji našel co nejdřív. Bylo mi jedno, jestli se ti dva ke mně přidají, nebo jestli zmizí jako Fred. Nezáleželo už mi na ničem, kromě ní.

 

Konec 8. části

7. časť 9. časť

Venované Maiqe a Rajčinke

Autor: ada1987 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Právo na šťastie - 8. časť:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře