Pohled Edwarda...
14.04.2014 (13:45) • Tam • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 2381×
EDIT: Článek neprošel korekcí.
Tak já jsem v šoku.
Ano, svým způsobem jsem byl. Ale rozhodně ne takovým, jaký si asi představovala Bella Swannová, když jí můj laskavý, duchapřítomný otec vysvětloval, proč nejsem nikde v její blízkosti, jak by se asi na zachránce slušelo. Neměla tušení, jak nezbytné je, abych nebyl v její blízkosti.
Kdybych byl člověk, bylo by přirozené, že to budu já, kdo nad nad ní bude čekat, až se probere. Jenomže já jsem monstrum.
Absurdní bylo, že jsem po tom v kousku své zvrácené mysli dokonce toužil. Chtěl jsem vidět na vlastní oči, jak přijde k vědomí, přál bych si sám vyslechnout její trápení. Takhle jsem jenom skenoval její výrazy očima mých rodičů a Alice, poslouchal její altový, zastřený hlas, zkreslený úzkostí a bolestí.
A bylo mi samotnému k smíchu, že se tak cítím pro úplně cizí dívku, se kterou mě spojila jenom hloupá náhoda. Jediný pitomý okamžik, kterých bylo v nesmrtelném životě spousty, a já jsem se s ní najednou cítil spojený. Nepřijatelné!
Rozhodně to nebyly vhodné myšlenky pro upíra, kterého museli zpacifikovat, aby si z té dívky dodatečně neudělal svačinu.
Celou dobu její přítomnosti jsem bezmocně ležel s tváří na podlaze a pokorně přijímal váhu Emmetova a Jasperova těla, kteří měli jediný úkol: zkrotit mou žízeň a nedovolit mi, abych se k té živé dostal.
Bylo zvrácené, že jsem to celé podstoupil jen proto, abychom zjistili, na co myslí, až se probere a zbytečně! Její mysl byla tichá od chvíle, kdy přišla k vědomí až do doby, kdy ji odvezl otec.
Po půl hodině po jejím odjezdu se celý dům uklidnil a všichni upíři si šli po svých. Všichni až na mě a na Emmeta.
Nebyl jsem si jistý, jestli můžu dýchat. Její vůně byla stále v domě a Emmet mě pevně držel za obě paže, které mi nepohodlně svíral za zády. Připadal jsem si hrozně omezený, protože jsem přišel o schopnost pohybu a o čich.
Edwarde, jaké je to, cítit se jako my ostatní?
Škádlil mě Jasper, zatímco se pokoušel nabourat na facebookovou zeď Dona Fostera. Neměl jsem podezření, že snaha potěšit Alici a pomoci lidské dívce není jeho jediná motivace. Já jsem to věděl. Slyšel jsem jeho zvědavost i nedočkavost po odhalení tajemství Belly Swannové. Právě našel uživatelské jméno.
Nevěděl bys, Edwarde?
„Co hledáš?“
Heslo od facebooku.
„Dona Fostera?“
Ano.
Prohlížel jsem své vzpomínky a pokoušel se ze všech těch hlasů, které jsem slyšel v počítačových učebnách v posledních letech ve Forks najít hlas Dona Fostera. Zabralo mi to asi dvacet sekund.
„Prcinka21,“ odpověděl jsem s ošklivostí a dodal: „Všechna písmena malá, cé velké.“
Prcinka? To jako fakt?! Cítil jsem, jak se nade mnou Emmet otřásá.
Viděl jsem Jasperovýma očima, jak zadává heslo.
Ani nevím, co jsem čekal, ale to jeho heslo o něčem vypovídá. Pomyslel si Jasper a rychle prohledával poslední příspěvky.
A pak jí bratr uviděl. Já jsem jí uviděl.
Viděl jsem jí a otřáslo to mnou do základů. Jak hluboký na mě ten prostý obrázek udělal dojem. Otřásal jsem se odporem, když jsem si představil, jak se na tom pasou lidé s myslí, které jsem poslouchal ve škole. Skoro se mi udělalo fyzicky špatně.
Zároveň jsem byl ale tak uchvácen, že jsem se nemohl ovládnout a přestat nevkusně zírat.
Ona byla tak… Nádherná.
Hm… docela pěkná holka. Kdo by to byl do ní řekl, když nosí takové hadry. A ty bradavky!
Když jsem slyšel bratrovy hodnotící myšlenky, vydralo se ze mě bezděčné zavrčení. On sám se po mně překvapeně ohlédl, ohromený mými vlastními emocemi.
Co se děje?
Neovládáš se, Edwarde! Co tě tak rozzuřilo?!
Jasperův vnitřní hlas by mě za jiných okolností usadil, ale teď jsem neviděl nic jiného než dívčino nahé tělo, přestože Jasper na něj už nemyslel.
Cítil jsem Jasperovu vlnu klidu a mé svaly se okamžitě uvolnily.
Chováš se jako bys poprvé viděl nahatou holku. Bratrovo pokárání zasáhlo mojí citlivou strunu. Ani jsem nevěděl, proč jsem se tak rozčílil při pohledu na fotku hloupé holky, která se opíjí a svléká. Neměl jsem důvod se tím zabývat. Jedinou mojí omluvou bylo, že nás spojil její pokus o sebevraždu. Snad mi jí bylo líto, přesvědčoval jsem se.
„Buď tak hodný a smaž ten hnus,“ požádal jsem ho a najednou mě Emmetovy paže pustily.
„Ještě ne! Já to chci taky vidět!“ zvolal naléhavě.
„Pozdě, brachu. Už je to pryč.“
Ne tak docela.
Zpozorněl jsem, pečlivě naslouchající Aliciným myšlenkám.
Určitě má nějaké fotky v počítači a v mobilu. Edwarde, mohl bys…?
Poslouchal jsem její návrh se zadostiučiněním a pomalu přikývl.
Vstal jsem a automaticky se nadechl. Řezavá bolest se mi opět zakousla do hrdla a moje rozhodnutí zakolísalo. Ta holka mi za tu práci ani nestojí!
Edwarde! Prosím! Kvůli mně.
„Musím na vzduch,“ oznámil jsem celému domu a rychle vyskočil z okna. Ta holka by si už jen pro tu hroznou bolest, kterou jsem cítil a pro svoji pitomost zasloužila takové ponížení, ale Alice si jí asi oblíbila.
Dělám to pro svoji sestru.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Tam (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Preclík z Volva 3:
A dál???
Edwardův pohled byl zajímavý a jsem ráda, že Belle pomůžou.
Rýchlo pokračuj!
Jak je stoprocentně přesvědčený, že to dělá vše pro Alice. no teda, musím říci, že je to příjemná oddechová povídka, která dokáže pobavit. Jen tak dál. Preclík z volva, chudák Eďa, přišel o něj.
No, páni! Edward je takový... zvláštní... I když možná, že vždycky nebyl boží než se zabouchl do Belly. Super kapča! Rychle další!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!