Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Předurčeni 14

10.09.2009 (14:00) • Ejdriana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3337×

BELLA
Takhle jsme ve sprše seděli dlouho a myslím, že bychom seděli ještě dýl kdyby …

…dovnitř nevtrhl Emmet. “Bello nestalo se ti nic?” Když si všimli, v jaké pozici tam sedíme, tak vybuchl smíchy a utíkal dolů všem barvitě vylíčit co viděl. 
“Bude to hodně zlé?” Ptala jsem se Edwarda, Emm totiž neodolal jediné příležitosti, aby si mě dobíral, zvlášť od té doby, co přijeli do Denali.
“Bude, ale neboj, to přežijeme.” Mrkl na mě.
Zvedli jsme se. Musela jsem si dát opravdu sprchu, znovu. Tentokrát splnila svůj účel a já se dokonale uvolnila. Vyšla jsem z koupelny obalená jen v ručníku. V pokoji ležel na posteli už oblečený Edward, když si všiml co mám na sobě, tak mu oči ztmavly touhou. Vrhly se ke mně svou normální rychlostí, přirazil mě na stěnu a zajel mi rukou pod ručník, byl to pro mě šok, ale velice příjemný. Přistoupila jsem na jeho hru a nohy mu obmotala kolem pasu, on mi v tom pomáhal. Tentokrát se nezdržoval s žádným škádlením a šel rovno na věc. Dlouho to netrvalo a dospěli jsme do konce.
“Teď abych si šla dát další sprchu.” Přitáhl si mě k sobě, políbil na čelo. “Jestli chceš půjdu s tebou.”
Dělala jsem, že o tom chvíli přemýšlím a abych tomu dodala na věrohodnosti, tak jsem si dala prst na bradu. Začal se mračit.
“Nesnaž se Edwarde zjistit nad čím přemýšlím, stejně to nepůjde…a s tou sprchou, raději půjdu sama, nebo bychom nikdy nevylezli a zase přišel Emmet.”
“Já bych věděl, ale jak tobě přečíst pár myšlenek a řekl bych, že některé by šly splnit.” políbil mě a přitáhl si mě blíž. Nemohla jsem podlehnout. Pořád jsem si v duchu opakovala, že tu nejsme sami a že Emmet čeká na další příležitost nás nachytat. 
Ač nerada, jsem se vykroutila z jeho objetí a šla naposled do sprchy, cestou jsem si pro jistotu vzala oblečení, aby tady někdo neměl další pokušení.
Vyšla jsem z koupelny už oblečená, Edward už mi otvíral dveře, gentleman, ale jak jsem zjistila ne ve všem. Došli jsme dolů, kde seděli všichni Cullenovi, kromě Esme a Carlisla sledovali nějaký program, ale jakmile jsme dorazili dolů, tak se Emmet začal pochechtávat a ostatním cukali koutky. 
“Bello, víš, že máš zadek bílej jak velrybaaaaaa?!” začal se dusit smíchy a já zrudla. Tohle mu nedaruju.
“A jakej asi tak myslíš, že ho máš ty?” Vyjela jsem vztekle, to už smíchy vyprskli i ostatní.
“Nóóóó…já nevím, nechceš se podívat?” pořád prskali smíchy, akorát Edward začal vrčet.
“Děje se něco?” zeptala jsem se ho. To už se ke mně blížil Emmet s šibalským úsměvem na tváři. Celkem se ho bojím, co na mě zase vymýšlí. Edward si stoupl přede mě.
“No ták, brácha, ty kazíš každou legraci…vždyť víš, že bych ji nic neudělal.” a zamyslel se. Edward ho chvíli pozoroval, nebo spíš poslouchal by bylo přesnější, po chvilce oba vybouchli smíchy.
“Takže to mám brát jako souhlas?” zkoušel Edwarda obejít.
“NE!!” zakřičela jsem, opravdu mám strach co chystá a nechci to zjišťovat.
“No tak sestřičko…přece mi nezkazíš radost…”
“Zatím ti ji nekazím, počkám si na večer a to ti ji teprve zkazím, se těš!!” a zamířila jsem si to do kuchyně, protože můj žaludek hlasitě protestoval. Vzpomněla jsem si na lívance, které mi Edward slíbil a jako by mi četl myšlenky přiběhl a začal vařit. Nikdy jsem ho v kuchyni neviděla, ale musím říct, že mu to neskutečně slušelo, takhle bych se na něj vydržela dívat na věky…moje myšlenky se začaly ubírat směrem, který se do kuchyně nehodil…
“Škoda, že je plný dům,” povzdechla jsem si…Edward to samozřejmě slyšel, otočil se a když spatřil jako ho pozoruji, tak se mu v očích rozsvítily jiskřičky…

Autor: Ejdriana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Předurčeni 14: