Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přežívám, ale budu žít 17.kapitola

10.08.2009 (13:30) • Adioma • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3996×

Edward

Ve dveřích stála Bellina rodina, ale i s Arem a Marcusem.

„Isabello, obleč se. Odjíždíme!!!“ řekl hned Aro.

„Co se děje?“ Já tu chci být!“ spustil můj anděl.

„Už jsem řekl!“ vykřikl Aro.

„Aro, mohu jet s vámi?“ zeptal sem se.

„Ne!! Ty tak!!!“ spustil Marcus. Bella tedy vstala, obmotala si kolem sebe deku a šla do koupelny. Po chvilce vyšla už oblečená v jejích šatech. Nedovolili nám ani se rozloučit a už jí brali pryč. Z okna sem viděl, jak ji dávají do limuzíny a jak odjíždí. Okamžitě sem zavolal na letiště a objednal si letenku do Seattlu. Jakmile sem ji měl objednanou, tak někdo t´ukal na dveře. Za dveřmi byla moje sestřička i s Jasperem.

„Edwarde, já sem nic neviděla. Oni zmizeli, jak pára nad hrncem.“ začala hned a pouze kývl.

„Co budeme ted´ dělat?“ zeptal sem se.

„Carlisle říkal, že by se mohl domluvit s Arem, ale že ho musí nechat nějakou chvíli vychladnout. Asi měsíc.“ řekl Jasper.

„Měsíc??? Jak já to mám bez ní měsíc vydržet??“ vykřikl sem. Alice a Jasper mě odvezli na letiště a potom do Forks. A tím začal měsíc přežívání!!!

Bella

Odváželi mě do Volterry ačkoliv sem nechtěla.

„Co se děje?“ zeptala sem se.

„Chci, abys byla ve Volteře. Nic jiného ti nezbývá!“ řekl mi Aro a zase mlčel. Po chvilce jsme nasedli do soukromého letadla a vyrazili do Volterry. Jindy bych sem jela ráda, ale dnes?? Jane mě odvedla do mého pokoje, který se od mého odjezdu vůbec nezměnil. Byla sem strašně unavená, že sem usnula. Ráno mě probudil Alec, s tím, že půjdeme na lov. S tím sem souhlasila, protože lidská strava není jako krev. Oblékla sem se do nečeho sportovního a mohli jsme vyrazit. Nešli jsme sami, šel s námi i Demetri.

„Až se vrátíme, chce s tebou mluvit Marcus a Caius.“ řekl mi Demetri a já přikývla. Potom sem se nechala vést svžými instinkty. Dala sem si 2 srnky a jelena. Co se to děje? Nikdy sem tak moc pít nechtěla. Kluci mě hned potom odvedli zpět. Já se převlékla a vyrazila do síně.

„Co se děje?“ zeptala sem se hned po vstupu.

„Isabello, tohle bylo rozhodnutí tvého otce. Promiň nám to, ale nemohli jsme ho zastavit.“ řekl mi Marcus.

„Tak, co? Jak to mei vámi dopadlo?“ vyptával se hned Caius.

„Skvěle, jsem opět manželka.“ řekla sem a usmála se. Na to jsem se sebrala a odešla k sobě do pokoje. Za hodinu sem měla návštěvu. Byla to Heidy.

„Ahojky Bells, nechceš vyrazit na nákupy?“ spustila hned. Proč ne, při nich se skvělej odreaguju. Kývla sem.

„Dobře, za půl hodiny u mého auta.“ řekla mi a já zase kývla. Hned potom můj pokoj opustila. Její auto sem našla strašně lehce. Bylo to jedno z těch nejdražších. Vyrazili jsme spolu do jednoho butiku a Heidy se rozjela. Nejdřív mi podala nějaké triko a kalhoty. Bylo to krásné, ale mě to nebylo.

„Tys snad přibrala?“ řekla mi a usmála. Hned potom jí, ale úsměv na rtech zamrzl a mě taky.

„Já, ale nemůžu přibrat!!!!“ řekla sem zděšeně.

„Máš pravdu, ale budeme to řešit až potom. Ted´ka pojd´ nakupovat.“ řekla mi a já ji poslechla. Z obchodů jsme odcházeli asi v osm. Ještě jsme se stavili v jedné restauraci. Kde jsem si objednala asi 3 jídla. Měla jsem hlad, jako nikdy. Heidy mi hned potom řekla, že budeme muset jet a já přikývla.

„Běž hned do síně!!“ rozkázala mi a já kývla. Jakmile zastavila, šla sem do síně. Byli tam všichni 3.

„Isabello, co se děje?“ zeptal se hned Marcus.

„Může můj druh, přibrat na váze??“ zeptala sem se.

„Ne, neměla bys. Proč?“ zeptal se Aro.

„Byla sem na nákupech a oblečení mí velikosti mi nebylo. Jím strašně moc a nejsem k zastavení.“ řekla sem mu.

„Jeden důvod by to mít mohlo.“ řekl Caius.

„To snad nemyslíš vážně!!!“ vykřikl Aro.

„Isabello, spala si s Edwardem?“ zeptal se a já pouze kývla a trochu sem se začervenala.

„Tak vidíš, Aro. Je to pravděpodobné.“ řekl mu opět Caius.

„O čem se to bavíte?“ zeptala sem se.

„Pojd´ se mnou!!“ rozkázalk mi Caius a vedl mě na mou ošetřovnu. Tady sem strávila hodně času. Byla tu jedna příjemná upírka Nicol.

„Potřebuju abys ji vyšetřila.“ řekl Marcus.

„Na co můj pane?“ zeptala se.

„Na těhotenství.“ řekl prostě a já se zarazila.

„Neboj se, budu venku.“ řekl Marcus a zmizel. Nicol hned začal s vyšetřováním a jakmile skončila zavolala Marcuse.

„Tak co?“ zeptal se hned.

„Nevím, jak je to možné, ale ona je těhotná. Vypadá to na první měsíc. Co týden to měsíc!“ řekla mu.

„Já sem měla styk před dvěma dny. Takže sem v prvním měsíci?“ zeptala sem se.

„Ano. Jste. Gratuluju.“ řekla mi a nade mnou se rozevřela temnota.

Shrnutí

Autor: Adioma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Přežívám, ale budu žít 17.kapitola: