Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přežívám, ale budu žít 20.kapitola

13.08.2009 (18:00) • Adioma • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3748×

Edward

Letěli jsme společně 1.třídou. Bella chvilku po startu usnula a já se kochal pohledem na ni. Byl jsem na ní závislý. Požádal sem letušku jestli by jí mohla donést deku a ona se za moment vrátila. Převzal sem ji od ní s úsměvem a její myšlenky se mohly zbláznit. Měli jsme štěstí, že naše sedačky byly uspořádané do kruhu. Vedle nás seděla Esme s Carlislem a z druhé strany Alice s Jasperem.

„Vypadají št´astně.“ myšlenky Esme.

„Oblíbím si ji. I když jí závidím tu možnost mít děti. CO já bych za to dala.“ myšlenky Rose.

„Snad je aspoň trochu nemotorná.“ myslel si Emmett. Na to sem dost potichu zavrčel a on se usmál.

Bella spala celou cestu až do Seattlu, tam sem ji musel vzbudit.

„Miláčku, vstávej už jsme tu.“ řekl jsem jí potichu a ona otevřela svoje oči.

„Opravdu, to sem spala celou cestu?“ zeptala se a já přikývl. Jakmile letadlo zastavilo, tak jsme vystoupili a šli před letiště, kde na nás čekala naše auta. Bella a já jsme šli do mého volva.

„Těšíš se?“ zeptal sem se.

„Jen na to až budu s tebou. Jak to bude s bydlením?“ zeptala se.

„Marcus říkal, že si máš odstěhovat věci k nám. Auta u nás budou taky v bezpečí. A že ten dům bude takový předchodný bydliště Volturi. Jinak pokoj budeš mít se mnou. Esme uvažuje o zvětšení. Vedle mého pokoje jsou dva pokoje volný. Jeden pro miminko a druhý jako šatna. To by se zase líbilo Alice.“ oznámil sem jí a ona se na mě usmála.

„Myslíš, že by byla možnost. Předělat tvůj pokoj?“ zeptala se a já kývl protože mi došlo o co jí jde. V tom pokoji sem bydlel s Tanyou. V ten moment mi zazvonil telefon.

„Edwarde, odvez Bellu k ní domů. Carlisle a Jasper tam s ní budou. Ty přijed´ domů.“ oznámila mi a položila to.

„Miláčku je změna plánů. Já tě mám odvézt do tvého domu. Budeš tam Carlislem a Jasperem. Alice mě potřebuje doma. Zítra si tě, ale vyzvednu. Slibuju!“oznámil sem jí. Bella smutně přikývla. Po chvilce jsme přijížděli do Forks a u k Bellinýmu domu. U něho byl už Carlisle a Jasper.

„Zítra okolo 12:00 si tě vyzvednu.“ oznámil sem jí a políbil jí. Já se od ní po chvíli odtrhl a ona vystoupila. Potom mi ještě zamávala a já jel domů. Alice zrovna rozdávala pokyny.

„Edwarde, ty a Emmett odstěhujete nábytek. Vyhodíte ho. Všechno. Věci co si chceš schovat si schovej, máš na to 5 minut.“ sdělila mi a já šel věci dávat do krabic, které se tu objevily.

Bella

Jasper věděl, jak mě zabavit. Hráli jsme spolu šachy. Já sem v nich nejlepší ve Volteře. Kdybych použila čtení myšlenek, vyhrála bych, ale já nejsem mrcha. Hraju fér. Carlisle nad námi jen kroutil hlavou a začetl se do knihy, kterou sem tu měla. Bylo to něco z Volterry. Nakonec jsme souboj ukončili remízou. Nebyl by vítěz. Mohli by jsme to hrát roky, ale nikdo by nevyhrál.

„Carlisle, co si myslíš o pokračování mého těhotenství?“ zeptala sem se.

„Upřímně Bello, nevím. Nicol mi dala její poznatky a já se snažím s Edwardem dle toho předpovídat možnou budoucnost těhotenství. Měla bys porodit zhruba za měsíc a mělo by to proběhnout dobře. Budu tě sledovat a ty mi musíš jakoukoliv bolest hlásit, ano?“ zeptal se a já kývla.

„Nevadilo by vám, kdybych šla spát?“ zeptala sem se. Nic neřekli a já se vydala do svého pokoje. Osprchovala sem se, převlékla a odpadla znavená do postele. Zdály se mi nádherné sny, které ale skončili, jakmile se mnou někdo zatřásl. Byl to Edward.

„Ahoj, miláčku. Už by jsme měli jet.“ oznámil mi. To není možný, ještě není dvanáct. Omyl. Byla druhá hodina odpolední. Kývla sem, že rozumím a šla sem se obléknout. Edward celou dobu čekal u mě v pokoji. Jakmile sem tam přišla vzal mě do náruče a posadil mě v autě.

„Kde jsou má auta?“ zeptala sem se. Včera bylo venku porsche.

„Už jsou u nás. Nevadí ti to, že ne?“ řekl mi a já přikývla. Po chvilce jsme přijížděli do domu. V domě nikdo nebyl.

„Jsou na lovu.“ oznámil mi Edward.

„Aha.“ řekla sem.

Edward

Celou noc, jsme předělávali můj, vlastně náš pokoj. Alice a Esme odjeli, aby vše nakoupili hned dneska ráno. Já a Emmett jsme malovali ložnici a Rose si vzala na starost dětský pokoj. Jí jsem jako jediné řekl, co to bude. Poznal sem to dle myšlenek. Ložnici jsme vymalovali na tmavěmodrou barvu. Strop jsme udělali bílý. Esme mi oznámila, že mi bude kupovat úplně nový nábytek. Odhadl sem to na bílou barvu, aby to bylo světlější. Rose mi zakázala chodit do dětského pokoje, prý at´ mám taky překvapení. Všechny si střežily myšlenky jako nikdy. Zhruba v deset hodin, začali přivážet nábytek. Bylo ho strašně moc, ale zjistily jsme, že vše k sobě ladí. Dozvěděl sem se, že Alice vyhodila všechno moje oblečení. Prý smrdělo Tanyou. Takže si dneska vyrazila na nákupy. Vyjímečně nakupovala jen mě a Belle. Proto si půjčovala Emmetův jeep. Přivezla ho nacpaný oblečením a přesto i po jeho vyskládání v šatně, jsem zjistil, že je plná sotva čtvrtina. Emmett pomáhal holkám v dětském pokoji a skládal všechny moje věci, co mi zůstali do poliček. Zhruba kolem půl druhé, sem zjistil, že sem měl být u Belly před skoro dvěma hodina.

„Edwarde, bud´ v klidu. Jasper mi volal. Bella ještě spí.“ oznámila mi Alice.

„My půjdeme na lov. Ty jí to tu ukaž a tady je klíček od dětského pokoje. Bud´ tak hodný a jdi tam až s Bellou, ano?“ řeklla Esme a já přikývl. Poté sem jel pro svou lásku. Upřímně měla strašně nádherný pokoj. Vzbudil sem jí a ona vlítla do koupelny. Poté jsem ji vzal do náruče a vezl ji do našeho domova. Řekl sem jí, že jsme tu sami a vedl ji do ložnice.

Shrnutí

Autor: Adioma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Přežívám, ale budu žít 20.kapitola: