Po dlouhé době po první kapitole přidávám druhou kapitolu. Jsem ráda, že se vám po první krátké kapitole povídka líbí. Moc mě to potěšilo a povzbudilo. Bohužel si budete muset asi zase chvíli počkat na další kapitolu. Je mi to moc líto. Děkuji za komentáře a pěkné počteníčko vám přeje Odehnalka!
01.06.2009 (13:30) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2157×
Položila jsem na noční stolek poslední fotografii zarámovanou v krásném modrém rámečku. Jsem na ní já, máma, táta a Phil. Je to focený na mé dvacáté narozeniny. Tenkrát byla mám ještě bez bříška. Ano, teď čeká s Philem dítě a je nesmírně šťastná. A já ji to přeji. A taťkovi taky. Našel jsi ve Forks nějakou přítelkyni, tak mu držím palce, ať jim to vydrží. Jen já zůstala sama. Porozhlídla jsem se po své nové ložnici.Celá byla sladěna do modra a hněda. Tyto dvě barvy jsem milovala. Hlad jsem neměla a tak jsem popadla svoji oblíbenou knížku a šla si číst do obýváku. Rovnou jsem zavolala taťkovi. Moc mi po jeho odchodu pomohl a stal se mým nejlepším kamarádem. Mluvili jsme snad nejméně půl hodiny, ale mě to nějak nevadilo. Zase jsem ho ráda slyšela. Byl nadšený, když jsem mu řekla, že mám nový kšeft a že jsem v Chicagu. Popřál mi, ať se mi ty svatby podaří a ať se mám dobře a hlavně, abych si nic neudělala. Ve své nemotornosti jsem zůstala stejná i po ty dlouhé roky. Po hovoru jsem si chvíli četla, nakonec jsem vytáhla notebook, elektrický diář a další věci, které potřebuji k práci. Abych pravdu řekla, stala jsem se závislá na své práci. Možná díky tomu, že jsem neměla jiné zájmy. Schůzku s jedním s budoucích manželů mám až za dva dny. Takže budu mít den pro sebe. Na internetu jsem našla největší obchodní centrum - samozřejmě značkové - a rozhodla jsem, že si koupím pár dalších kousků oblečení. Potřebuji nový kostýmek, poslední jsem si koupila před dvěma týdny. Bože,...jsem závislá! Co s tím budu dělat?...Asi nic. Každý člověk má nějakou úchylku - někdo je závislý na psaní, někdo jiný na počítačích nebo třeba i na nakupování...někdo je třeba upír, že...a ten upír je zároveň i závislý na nakupování...Když se na to kouknu s téhle stránky, jsem na tom ještě docela dobře. Byla jsem unavená z letu a celkově, takže jsem se rychle osprchovala, oblékla si pyžamo a lehla jsem si do své nové a velké postele i s knížkou. Začala jsem, bohužel, nosit brýle na čtení. Byl to pech, to vám řeknu. Už ve dvaceti nosit brýle na čtení. Ale musím uznat, že jsem si optiky velice oblíbila. Při mé smůle jsem totiž vždycky s novými brýlemi něco udělala a musela si jít koupit nové. Ale mě to nějak nevadilo...a už mě ani nějak nepřekvapovalo. Usnula jsem hned, jak jsem odložila knížku a brýle a zhasla lampičku na nočním stolku.
Když jsem se druhého rána probudila, venku už dávno svítilo slunce. Ač se mi nechtělo, stejně jsem musela vylézt ze zahřáté postele a šla se dát dohromady do koupelny. Dopřála jsem si sprchu a pak jsem jen v ručníku, vyšla a namířila si to do mé nové šatny. Dnešek mám volný, takže jsem se rozhodla se porozhlédnout po blízkém okolí. Vybrala jsem si béžovou sukni, sahající do půli stehen, k tomu černé tílko a kabelku. Boty jsem zvolila černé lodičky, které byly mé oblíbené. Na oči jsem si nasadila sluneční brýle. Rychle jsem se nasnídala a pak rychle nalíčila. Moje líčení bylo vždy jemné, nevýrazné. Pak se vydala do víru velkoměsta. Hned jsem zamířila do obchodního centra. Koupím si pár triček a kalhot a jeden nová světle hnědý sukýnkový kostýmek. Samozřejmě jsem si ke kostýmku koupila rovnou i lodičky a k novým riflím nové botasky. I když se to ke mně nezdálo a ani nehodilo, botasky byli stále moje oblíbená obuv. Neměla jsem z nich totiž puchýře, nebo podobné nepříjemné věci. Po velkých nákupech jsem zašla do jedné restaurace na oběd, pořádně mi vyhládlo. Když mi přinesli talíř s objednaným jídlem, zazvonil mi mobil. Rychle jsem ho našla. LILY. Hned jsem to zvedla. Byla jsem ráda, že Lily má v Chicagu příbuzné, aspoň nemusíme bydlet spolu. Už jsem s Lily párkrát bydlela a stačilo mi to. Lily byla totiž závislá na čistotě. Myslela jsem si, že se cvoku. Ve vlastním bytě jsem totiž nemohla drobit! No, někdy fakt hrůza, to vám řeknu! Lily mi sdělila, že právě přiletěla a ať nezapomenu na zítřejší schůzku. Abych pravdu řekla, ani nevím s kým se mám sejít. Jsem jako na běžícím páse. Před týdnem jsem ještě byla v Londýně a zařizovala svatbu tam. A teď jsem zase zpátky ve státech a už zase pracuji. Ani nevím, kdy jsem měla naposled dovolenou. Ale co, někdy se nějaký ten volný den najde,...jako třeba dneska. Po obědě jsem zašla do jednoho obchodu se šaty. Hned se mě tam ujala nějaká žena. Hodně dlouho mi trvalo vysvětlit, že ty šaty nejsou pro mě, že se jen dívám. Vždycky, když si někde prohlížím svatební šaty, hned si myslí, že se budu co nejdřív vdávat. Blázni. Pak musím vysvětlovat, že tu jsem pracovně a že já šaty nepotřebuji, ale moje klientka ano. Většina mých klientek byly starších než já a někdy mi dlouho trvalo, než mi začaly věřit. Jen jednou jsem měla klientku, které bylo teprve osmnáct a rozhodla se vdát za svou lásku. Tak trochu mi připomínali mě a Edward. On pro ni udělal všechno a ona...ona byla zamilovaná až po uši. Tak to přesně bylo i u nás. Jen doufám, že jim to vydrží. Ne jako nám, že jsme se po půl roce rozešli. No, rozešli...Edward se rozešel se mnou. Nestačila jsem říct ani ň a už byl pryč. Od té doby to jsou necelé dva roky a já si docela zvykla. Ono taky, co můžete dělat, že? Musím uznat, že mi moc chybí...všichni i Rose...a hlavně...Edward.
Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Příbuzní 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!