Bella, Edward a tanec. A samozřejmě závistivě přihlížející Jessica.
Soutěžní povídka na téma Tajemství letní lásky, podmínka - nádech romantiky.
26.06.2012 (21:45) • BellaSwanMasenCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1860×
Bella
„Bello? Bello! Ty už mě zase neposloucháš!“ stěžovala si Jessica.
„Promiň,“ hlesla jsem.
Dneska jsem nedokázala vnímat nikoho. Musela jsem pořád myslet na včerejší večer – tedy spíše noc. Muselo se mi to zdát. Neexistuje nikdo tak dokonalý. A i kdyby, tak opravdu nevím, co by dělal tady na Unimaku uprostřed noci. Ale bylo to tak skutečné… Nakonec nad mojí fantazií bohužel vyhrála logika a já se musela vrátit do reálného světa.
„Takže jsem jí řekla, že půjdeme.“
„Kam?!“ Vytřeštila jsem oči. Tohle nevěstilo nic dobrého.
„No, na ten taneční večer, co se dneska ve městě pořádá,“ nevinně se usmívala Jessica. Tanec a já – to nevěstilo nic dobrého.
„Nemám co na sebe,“ zkoušela jsem se vymluvit.
„Něco ti půjčím,“ prohlásila slavnostně a odběhla k sobě do pokoje. Po chvíli na mé posteli přistály dvoje šaty. A sakra.
„Tušila jsem, že si je určitě doma zapomeneš, tak jsem si vzala jedny na víc. Tyhle fialový, líbí?“ Na to mě napadalo jediné – nekaž jí radost, nekaž jí radost…
„Krásné. Děkuji.“ Křečovitě jsem se usmívala.
„Tak si je rychle vyzkoušej. Pak tě nalíčím.“ Co jsem komu provedla?
Edward
Jakmile jsem vstoupil do domu, všichni vytřeštili oči. Cítili ze mě člověka.
„Edwarde, snad si…“ Skepticky jsem protočil oči, které měly barvu roztaveného zlata, a slyšel jsem v Carlisleových myšlenkách úlevu. To si opravdu mysleli, že se prostě jen tak vydám ven, abych stihnul zabít pár lidí?
Šel jsem k sobě do pokoje, ale Alice si to cupitala za mnou.
„Co chceš?“ zavrčel jsem na ni.
„Kde jsi byl?“
„Co je ti do toho?“ A pak jsem uviděl v jejích myšlenkách Bellu. A z nepochopitelného důvodu se mnou tančila. Asi Alice Emmett praštil, když jsem tu nebyl…
„Proč tohle vidím?“ Skenovala mě pohledem.
„A jak to mám já asi vědět?“ Na to se Alice uraženě zvedla a šla zpátky za ostatními.
To není možné. Na druhou stranu ale – Bella dnes půjde tančit? Z nepochopitelného důvodu jsem toužil ji znovu vidět. Ne, já ji musel znovu vidět. Nezabiju ji. Nesmím. Z čehož nelogicky vyplývá, že jdu.
Když jsem sešel dolů, Alice mě propalovala pohledem. Tentokrát ale proto, že jsem si vzal košili, kterou mi kupovala před dvěma týdny. To je celá Alice. Pro ni je to jako dva roky. Nikdy nepochopím, jak může Jasper snášet si každý den zkoušet nové a nové věci, které mu koupí.
Nasedl jsem do Volva a jel směrem k Unimaku. Nebylo těžké najít místo, které jsem viděl v Aliciných myšlenkách. Vystoupil jsem z auta a naposledy se nadechl čerstvého vzduchu. Pak jsem vstoupil dovnitř.
Bella
„Jak je možný, že pro mě ještě nikdo nepřišel?“ strachovala se Jessica.
„Určitě pro tebe někdo přijde. Každou chvíli,“ uklidňovala jsem ji. Opravdu si to myslím, protože jí to moc sluší. Taky že strávila v koupelně tři hodiny a chovala se, jako by s ní měl dneska tancovat Johny Deep. Že by si právě proto dneska pouštěla Piráty z Karibiku…
„Mohu požádat o tanec?“ Čekala jsem, že Jessica kývne na nabídku, ale ona jen koukala s otevřenou pusou. Když mě strčila, otočila jsem se. Vykulila jsem oči. Nabídka nepatřila Jessice, ale mně. O to ale zas tak moc nešlo. Šlo o to, že se mnou chtěl tancovat můj anděl bez křídel…
„A-ano?“ vykoktala jsem a nechala se odvést na parket.
„Rád vás znovu vidím, Bello,“ usmál se.
„Co jste zač?“ vylétlo ze mě, než jsem to stihla zastavit. Ale chtěla jsem to vědět. On totiž určitě nemohl být člověk…
„Na to bych vám radši neodpověděl,“ šeptl a jeho zlaté oči zčernaly.
„Dobrá. Tak jinak. Jak se jmenujete?“
„Edward.“ Byla jsem potěšena, že mi konečně na něco odpověděl.
„Máte přítele, Bello?“ zeptal se náhle a pak rozpačitě odvrátil tvář.
„Ne,“ odpověděla jsem popravdě. Hypnotizoval mě svýma očima a já se modlila, abych mu nešlápla na nohu. Při otočce jsem zachytila Jessičin závistivý pohled. Píseň ustala a já se chtěla pomalu vydat zpátky, přičemž jsem samozřejmě zakopla a jenom čekala, kdy narazím obličejem do tvrdé podlahy. Což se nestalo. Edward mě na poslední chvíli zachytil a ten pocit byl nepopsatelný. Byli jsme u sebe blízko, blíž, než když jsme tančili. Jeho oči znovu zčernaly a byly takové…šílené. Měla jsem pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi. Když se ujistil, že nehrozí, že bych spadla, zmizel.
Už zase.
« Předchozí díl
Autor: BellaSwanMasenCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Příliv lásky - 2. kapitola:
skvělé
rychle ďalšiu kapitolu
Ahoj, článek jsem ti opravila, ale příště si dávej, prosím, pozor na následující chyby. Měla jsi jich opravdu hromadu.
+ dolní uvozovky se nedělají jako dvě čárky, ale mají svůj samostatný znak (buď ho najdeš v administraci pod znakem speciálních symbolů - Omega, nebo si jej zkopíruj odtud - „)
+ čárky
+ shoda podmětu s přísudkem
+ překlepy
+ Emmet -> Emmett
+ přímá řeč
+ krátké/dlouhé samohlásky
+ malá/velká písmena
+ vždy se na konci věty píše buď jedna tečka, nebo tři, nikdy čtyři nebo sedm...
Příště pozor, děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!