Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Princ Smrti - Pátý vládce 8. kapitola

09.12.2012 (21:30) • looca • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1688×

VIII. Miluji tě

„Na lov,“ odpověděl jí Lucas a nasedl na místo spolujezdce. Usedl jsem za volant a odjeli jsme. Lucasovi začal zvonit mobil, podíval se na něj a típnul to.

„Proč jsi to nezvednul?“ zeptal jsem se.

„Nechci s ní mluvit,“ odpověděl mi a vypnul si mobil.

„Co jste si zas udělali?“ podivil jsem se.

„Strávil jsem s ní noc, všechno bylo perfektní, až dokud neřekla: ‚Zapomeneme na to, budeme dělat, že se nic nestalo.‘ Já nechci dělat, že se nic nestalo, když stalo,“ řekl mi.

„Teda já snad nechci být nikdy ženatý, když vidím, jaké vy dva máte problémy,“ řekl nám Seth, zasmál jsem se. Během několika hodin jsme byli na místě. Zaparkoval jsem na jednom dobře skrytém místě. Vylezli jsme z auta a rozběhli se na lov.

Po dvou dnech jsme se sešli u auta, byl jsem plný k prasknutí, na takovém lovu už jsem dlouho nebyl. Seth vypadal, jako by se nacpal k prasknutí. Teď už aspoň nebudu muset na lov. Nasedli jsme do auta a vyjeli domů. Dojeli jsme akorát na začátek pravidelné páteční diskotéky. Zašel jsem do pokoje se převléknout, rychle jsem na sebe hodil čisté oblečení a sešel se s Lucasem před vchodem do vedlejšího křídla. Zábava už byla v plném proudu, uviděl jsem Alici s její rodinou, Leah a Lily na parketu. S Lucasem jsme si došli k baru pro krev a posadili se na pohovku. Chvilku jsme tam seděli, pak za námi přišly Bree s Alison.

„Jazzi, pojď si zatančit,“ poprosila mě Alison.

„Proč nejdeš s Dannym?“ podivil jsem se.

„No tak, nenech se prosit,“ řekla mi, zvednul jsem se a šel s ní na parket. Chytili jsme se za ruce a začali tančit v rytmu rychlé písničky. Trochu jsem se porozhlédnul a uviděl Lucase, jak tančí s Bree. Lily praskne žárlivostí.

„To byl Dannyho nápad, co?“ zeptal jsem se.

„Obou, bylo nám líto vás tam tak vidět,“ řekla mi.

„Sestra bude žárlit jako něco na Bree a Lucase,“ řekl jsem. Jen se zasmála: „A co Alice?“

„To nevím,“ pokrčil jsem rameny. Po chvilce skončila písnička, společně s Alison jsme šli k mixážnímu pultu, kde seděli Danny s Diegem.

„Nechcete vystřídat?“ zeptal jsem se jich.

„Jestli chceš,“ pokrčil rameny Danny a pustil mě na své místo. Diego si došel pro Bree a Lucas po chvilce sebou plácnul na druhé místo. Pouštěl jsem písničky podle svého uvážení, někdy někdo přišel a požádal mě o určitou písničku.

„Víš, že Lily pěkně žárlila,“ řekl mi Lucas.

„Já se ani nedivím,“ přikývl jsem.

„My se bavíme o našich polovičkách a jedna jde sem,“ řekl a odešel. Hned na to ke mně přišla nervózní Alice.

„Můžu si s tebou promluvit?“ zeptala se, kývnul jsem, ať mluví.

„Chtěla bych se ti omluvit za své chování,“ začala, postavil jsem se a položil jí prst na rty.

„Nemůžeš za to,“ řekl jsem jí.

„Ale-,“ chtěla protestovat, ale já ji umlčel polibkem. Nečekala to, ale polibek mi opětovala. Po chvilce jsem se od ní odtáhnul, což se jí moc nelíbilo. Posadil jsem se a stáhnul ji k sobě na klín, seděla na mě obkročmo čelem ke mně.

„Víš, že se mi moc nelíbilo, když jsi tančil s Alison?“ zeptala se mě.

„Ale, ale, snad bys nežárlila,“ zasmál jsem se, ona mě praštila po hrudi, skoro jsem to necítil.

„Možná máš pravdu,“ přiznala po chvilce neochotně a pohladila mě po hrudi.

„Lucas říkal, že Lily také pěkně žárlila, když tančil s Bree,“ řekl jsem.

„To máš pravdu, celou dobu Bree zabíjela pohledem, Leah a Seth se tím strašně bavili,“ přikývla.

„Jazzi, hodíš tam nějakýho ploužáka?“ zeptal se mě Danny, přikývnul jsem a pustil jim pomalou písničku.

„Dojdu si pro krev, jestli ti to nevadí,“ řekl jsem Alici, slezla ze mě a já si rychle skočil pro sklenku krve. Vrátil jsem se na místo a Alice se znovu posadila na mě. Napil jsem se, Alice vzala mou ruku se skleničkou do své a přiložila si skleničku ke rtům. Trochu se napila a pustila mě.

„Kde jste vlastně byli na lovu?“ zeptala se Alice.

„Ve Walesu, přemnožili se tam medvědi a já už vážně potřeboval na lov,“ odpověděl jsem jí.

„Myslím, že nám to odloučení docela pomohlo,“ přiznala po chvilce.

„Já vím,“ přikývl jsem, „potřeboval jsem si všechno srovnat v hlavě a to, že se ze mě stal člověk, mi moc nepomohlo.“

„Víš, že se mi to docela líbilo?“ zeptala se mě, pozvednul jsem obočí a ona pokračovala: „No kolikrát se mi poštěstí být silnější než ty.“

„Mně se to po pravdě moc nelíbilo,“ přiznal jsem.

„Já vím,“ přikývla, „moc mě mrzí, že jsem ti takhle ubližovala. Moc jsem se bála, když mě našel ten Vyvrženec a řekl mi, že,jestli tě neopustím, tak tě zabije.“

„Já vím, řekl mi to, když jsme spolu bojovali,“ řekl jsem.

„Prý tě probodnul,“ zašeptala.

„Ano, probodnul, pak mi řekl, že tě zabije. Ve mně to vzbudilo takovou zuřivost, že jsem sebral poslední síly, přivolal k sobě meč a useknul mu hlavu,“ vyprávěl jsem jí.

„Jak se u toho tvářil?“ zeptala se.

„Nevím,“ přiznal jsem, „seknul mě do obličeje, přímo mi projel mečem očima, takže jsem oslepnul.“

„Ale jak to, že teď vidíš?“ podivila se.

„To je pro mne také záhada,“ pokrčil jsem rameny, „poslední, co si pamatuji, je, jak mě pohltil oheň.“

„Už je to za námi, tak na to nebudeme myslet,“ pohladila mě po tváři, tentokrát mi to do očí nehnalo slzy jako tenkrát. Napil jsem se a přiložil skleničku Alici k ústům. Zavřela oči a napila se. Položil jsem už prázdnou skleničku na stůl, Alice si slízla kapky, které jí zůstaly na rtech. To ve mně vyvolalo touhu, neodolal jsem a políbil ji. Ihned se zapojila, přejížděla mi po hrudi a já ji tiskl k sobě, co nejblíže to šlo. Ten polibek mi připomněl noc, kterou jsme spolu strávili.

„Ehm,“ odkašlal si někdo vedle nás, zavrčel jsem a odtáhl se od Alice.

„Jazzi, promiň, že vás ruším, ale napadlo mě, že bychom mohli uspořádat taneční battle,“ řekl mi Danny.

„Super,“ přikývnul jsem a oči mi vzplály.

„Tak já to oznámím,“ řekl Danny a vzal si do ruky mikrofon.

„Lidi, poslouchejte mě chvíli,“ upoutal pozornost, „rozhodli jsme se to tu trochu oživit a uspořádat malý taneční battle. Takže, kdo se chce účastnit, ať se nahlásí Diegovi.“

„Ty jdeš taky?“ zeptala se mě Alice, přikývnul jsem. Alice ze mě slezla a já šel za Lucasem.

„Půjdeš do toho se mnou?“ zeptal jsem se ho.

„Nevím, dlouho jsem netancoval,“ řekl mi.

„No tak, bude sranda,“ přemlouval jsem ho.

„Tak dobře,“ přikývnul, usmál jsem se a šel za Leah a Sethem.

„Jdeme do toho s tebou, brácho,“ řekl mi Seth, jakmile jsem k nim přišel. Přečetl si to u mě v myšlenkách, přikývnul jsem a šel nás nahlásit k Diegovi. Diego sestavil pořadník, kdy které dvojice půjdou s kým. Zatím jsme nebyli na řadě, přešel jsem k Alici.

„Co to je ten taneční battle?“ zeptala se mě.

„Je to takový taneční souboj, trochu jsme si to upravili, jsou čtveřice, které v tanci bojují proti sobě o přízeň obecenstva, která skupina se více líbila, má více hlasů a postupuje do dalšího kola,“ vysvětlil jsem jí.

„A co tančíte?“

„Break Dance, R´N´B, House Dance a ostatní moderní styly,“ řekl jsem a díval se na parket.

„Nyní je na řadě Jasperova skupina,“ ozval se Diego a já šel na parket k Diegovi. Vyhodil minci, já si vybral orla, který nakonec nepadl. Postavili jsme se naproti sobě, každý měl na svůj tanec půl minuty. Jeden začal první, rozezněla se písnička na Break Dance, postavil jsem se před ostatní a připravil se na svůj výstup. Dotančil a já začal. Nechal jsem se unášet tóny, půl minuty uběhlo jako nic. Znovu byla řada na nich, mé místo vystřídal Lucas. Nakonec jsme se vystřídali všichni a pak se začalo hlasovat. Jednoznačně jsme vedli my, postupovali jsme jako vítězové z kola do kola. Nyní bylo finále, byl jsem tam já a má skupina proti skupině Dannyho.

„Jelikož tu máme skupiny, kde máme v obou skupinách dívku, rozhodli jsme se, že nyní budou tančit jen dva páry, takže musíte dobře volit,“ řekl Diego.

„To je jasný, Jasper a Leah,“ řekl Seth, podívali jsme se s Leah na sebe a přikývli.

„Dobře, Jaspere, Danny, střihněte si,“ řekl nám Diego, přešli jsme s Dannym k sobě a střihli si. Vyhrál jsem, takže jsme začínali. Vzal jsem Leah za ruku a roztočil ji v rytmu písně. Sám jsem ji učil tančit, takže známe navzájem své kroky, navíc ona mi čte myšlenky. Tančili jsme a tanec zakončili složitou zvedačkou. Ozval se hlasitý potlesk, Danny s Alison začali tančit. Byli dobří, opravdu dobří. Tohle bude pěkně těsné, ale mně druhé místo nevadilo. Svou nejtěžší bitvu mám už za sebou, získal jsem zpátky Alici. Dotančili a znovu se ozval potlesk. Začalo se hlasovat, bylo to velice těsné.

„Prosím obě skupiny, aby přišli sem k nám nahoru,“ poprosil nás Diego.

Vyšli jsme na podium, Diego se znovu ozval: „Hlasování bylo velice těsné, rozhodnul jeden hlas. Našimi vítězi jsou Jasper, Lucas, Seth a Leah.“

Ozval se obrovský potlesk, Diego k nám přišel se dvěma láhvemi.

„Nyní cena pro vítěze,“ podal nám láhve, „pro upíry je to lví krev, kterou všichni milují, a pro naše vlčí kamarády pořádná láhev šampaňského. Pro naše druhé místo tu máme láhev krve bílého medvěda a pro třetí místo pumu.“

Seskočil jsem z podia a šel rovnou k Alici. Lucas šel se mnou, Lily k němu přišla a něco mu pošeptala. Lucas se na ni usmál a políbil ji.

„Rozděláme tu láhev?“ zeptal se mě, když se od Lily odtáhl. Přikývl jsem, Lucas přinesl skleničky a já otevřel láhev. Nalil jsem do skleniček krev a zase láhev zazátkoval. Přiťukli jsme si a trochu se napili. Lví krev mi v puse zanechala sladkou chuť, tuhle krev jsem přímo miloval.

„Nepůjdeme zase k pultu?“ zeptal jsem se Alice, přikývla.

„Vystřídáme vás,“ řekl jsem Diegovi a Bree, kteří tam seděli. S radostí nám uvolnili místo, nastavil jsem na pultu nějakou řadu písniček, bylo tam od všeho něco a začal se věnovat Alici.

„Můžu ti dát dárek pro vítěze?“ zeptala se mě Alice, přikývnul jsem a byl zvědavý, co vymyslela. Sklonila se ke mně a políbila mě. Přitisknul jsem ji k sobě a ještě více se do polibku vložil. Rukama jsem jí zajel pod tričko a začal ji hladit dole po holých zádech.

Po hodně dlouhé době jsme se od sebe odtáhli, v jejích očích jsem viděl příslib ještě něčeho jiného. Naposledy jsem ji jemně políbil na rty a vytáhl ruce zpod jejího trička. Natáhl jsem se pro sklenku s krví a napil se. Alice se na mě zvědavě dívala, přiložil jsem jí sklenku k ústům a nechal ji, ať se napije. Vypadalo to, že jí krev zachutnala, protože mi vypila celou skleničku. Trochu se na mě omluvně podívala, když jsem sklenku oddálil od jejích rtů. Usmál jsem se, položil sklenku na stůl a natáhl ruku. Láhev mi přistála v ruce, půlka už byla pryč a na láhvi byl vzkaz: Teď už je to tvoje.

Zasmál jsem se a nalil krev do sklenky. Upil jsem a dal znovu napít Alici, tentokrát mi tam něco nechala.

„Chutná ti, co?“ zeptal jsem se.

„Je výborná, ale na tvé vaření to nemá,“ odpověděla a zase mi vypila krev.

„Necháš mi někdy něco?“ pozvedl jsem obočí a dolil si novou krev.

„Když ona je tak dobrá a já dlouho nebyla na lovu,“ přiznala.

„Tak půjdeme zítra, ano?“ řekl jsem, přikývla a já se napil.

„Nepůjdeme si zatančit, dneska jsem s nikým krom holek netančila,“ zeptala se mě.

„Já jsem tančil dost, hlavně s Alison,“ řekl jsem jí, v jejích očích se zaleskla žárlivost a ona mě plácla po hrudi. Trochu jsem to nečekal a kápnul na sebe krví.

„To je moje oblíbené tričko,“ postěžoval jsem si.

„Nemáš mě provokovat,“ řekla mi, v očích jsem jí pořád viděl žárlivost. Zasmál jsem se a otřel své rty o její.

„Tak se na mě nezlob,“ zašeptal jsem, jen uraženě otočila hlavu. Cítil jsem z ní, že to jen hraje. Zasmál jsem se znovu a začal ji nosem přejíždět po krku. Tiše zalapala po dechu, ale snažila se to vydržet, nechtěla se mi jen tak poddat.

Políbil jsem ji těsně pod bradu a jemnými polibky putoval po její tepně, která pulsovala o sto šest, dolů na dekolt, který jsem zasypal polibky. Pak jsem se vracel pomalu nahoru po druhé tepně, Alice pevně svírala mé tričko v pěstičkách.

„Jazzi, přestaň,“ zašeptala, neposlechl jsem ji a pokračoval. Jemnými polibky jsem jí začal zasypávat krk, zrychleně oddechovala a ruce měla pod mým tričkem. Přejížděla mi po břišních svalech, zatímco já ji líbal na krku. Cítil jsem z ní obrovskou touhu, kterou se snažila udržet v rozumné míře.

Najednou mě popadla zezadu za vlasy a odtáhla od svého krku. V očích se jí zračila touha a vzrušení, zhluboka dýchala, aby se uklidnila. Sám jsem měl své ruce pod jejím tričkem na holých zádech, což jí moc při uklidňování nepomáhalo. Pohladil jsem ji, zalapala po dechu a vyndala si mé ruce zpod trička. Měla co dělat, aby se udržela. Zasmál jsem se, bylo krásné vidět, jak na ni působí mé doteky.

„Tohle už mi nedělej,“ řekla mi.

„Proč?“ zeptal jsem se, „líbilo se ti to, moc se ti to líbilo.“

Pevně stiskla rty, věděl jsem, že mám pravdu, vítězně jsem se usmál. Podívala se na mě, když uviděla můj vítězný úsměv, plácla mě už potřetí do hrudi. Vzal jsem si sklenku s krví a napil se. Trochu mě to zchladilo, dal jsem napít i Alici. Zase vypila celou sklenku, ale zapůsobilo to, uklidnila se. Dolil jsem poslední zbytek, co mi zbyl, a pořádně se napil. Nechal jsem půlku skleničky Alici, ihned si ji ode mě vzala a vypila ji.

„Tys mi to skoro celé vypila,“ postěžoval jsem si.

„To máš za to svádění,“ usmála se sladce.

„Neprovokuj, lásko, nebo to, co jsi zažila, byl jen slabý odvar,“ varoval jsem ji. V jejích očích se zaleskl trochu strach, nechtěla, abych ji znovu dostal do své moci.

„To bys neudělal,“ zašeptala.

„Vážně?“ zvedl jsem obočí a přiblížil se k jejímu krku. Okamžitě mě chytila za vlasy a odtáhla od sebe.

„Nech toho,“ řekla mi.

„Nebo co?“ zeptal jsem se provokativně.

„Nepustím tě dnes do ložnice,“ usmála se na mě sladce. Trochu jsem se zarazil, ale pak jsem se zasmál. Bylo nám oběma jasné, že tam oba skončíme.

„Nezapomeň, kdo je teď silnější,“ řekl jsem jí, „navíc se umím přemisťovat.“

Poraženě sklopila hlavu, samozřejmě to hrála. Nadzvedl jsem jí obličej a přisál se na její rty. Vložila se do polibku tolik, že jsem to ani nečekal. Tisknul jsem ji k sobě a už nikdy nechtěl pustit. Po hodně dlouhé době jsme se od sebe odtáhli.

„Jazzi, chceš něco vidět?“ zeptal se mě Danny, který se vedle mě objevil s notebookem, přikývnul jsem a on mi položil počítač na stůl.

„Máš tam svoji složku,“ řekl mi a odešel. Otevřel jsem svou složku a uviděl miniatury fotek, otevřel jsem prohlížeč a začali jsme si je s Alicí prohlížet.

Na prvních deseti jsem byl já s Lucasem, jak vcházíme, jdeme si pro krev a sedíme na pohovce. Pak jsem uviděl další a vyprsknul jsem smíchy. Na fotce jsem byl já s Lucasem zachycení, jak tančíme s Alison a Bree, a v pozadí byly vidět dokonale vražedné pohledy Alice a Lily. Alice, která se zrovna rozhlížela, se rychle podívala na obrazovku a zrudla. Zabořila obličej do mého trička a já ji se smíchem pohladil po vlasech.

„Čemu se směješ?“ objevil se vedle mě Lucas s Lily, ukázal jsem mu fotku a on se také rozesmál. Lily zabořila obličej do jeho hrudi a on ji k sobě se smíchem víc přitisknul.

„Tak ta se povedla,“ řekl mi a odešel. Začal jsem si znovu prohlížet fotky, byl jsem na nich s Lucasem u pultu. Pak jsem našel jednu, kde s Alicí oba stojíme a líbáme se. Projížděl jsem fotky a zastavil se na jedné, byl jsem tam s Alicí, já měl obličej zabořený u ní ve výstřihu a ona mi pevně svírala tričko, jako by mi ho chtěla každou chvilku svléknout. Alice se zrovna podívala na fotku a skousla si ret.

„Lidi, pojďte ven,“ zakřičel Diego

„Co se děje?“ zeptala se Alice.

„No, dnes je přesně sto let, co začala vznikat Princova Armáda,“ vysvětlil jsem jí a vyšli jsme ven.

„Kdo byl vlastně první?“

„Danny,“ řekl jsem.

„Já myslela, že Lucas,“ podivila se.

„Ne, on byl dříve mezi Dětmi Smrti, přišel k nám až později,“ řekl jsem.

„Sice to není nic okázalého, ale líbilo se nám to,“ řekl Diego a stisknul tlačítko na dálkovém ovládání, které mě u sebe. Ihned začal ohňostroj. Na obloze se objevil nápis Princova Armáda.

Hned na to se na obloze začala objevovat jména všech členů jdoucí popořadě, jak byli přijati do Armády. Nakonec se objevilo Bree a ohňostroj skončil. Bree s Alison nám rozdaly skleničky, dostali jen členové Princovy Armády.

„Na Princovu Armádu,“ pronesl přípitek Diego, napil jsem se, na jazyku se mi rozlila sladká lví krev. Podal jsem skleničku Alici a ona se napila.

„Nevypaříme se?“ zašeptal jsem jí do ucha.

„Zrovna jsem chtěla navrhnout to samé,“ přikývla, rychle jsme dopili skleničku a tiše se vypařili. Vzal jsem ji do náruče a vyskočil rovnou na balkón od ložnice.

„Potřebuji ze sebe udělat člověka,“ řekla trochu nesměle.

„Také se trochu zkulturním,“ usmál jsem se na ni a odešel do svého pokoje. Sundal jsem si tričko a hodil ho na postel. Zašel jsem do koupelny a opřel se o umyvadlo. Podíval jsem se na sebe do zrcadla a uviděl něco na své hrudi. Měl jsem tam pěticentimetrovou jizvu přesně na srdci. To mi musel udělat on, jen jsem si na něj vzpomněl a vzedmula se ve mně taková vlna zuřivosti. Zaťal jsem ruce a zničil umyvadlo, které spadlo s rachotem na zem.

„Jazzi, co se děje?“ vběhla do koupelny Alice zabalená v ručníku.

„Nic,“ odpověděl jsem jí a otočil se k ní zády.

„Co se stalo?“ pohladila mě po paži, otočil jsem se k ní a ona uviděla tu jizvu. Zalapala po dechu a jemně mě po ní pohladila.

„Jen vzpomínka na něj mě rozzuří,“ zašeptal jsem, „ani nechci pomyslet na to, co by se stalo, kdybych tu jizvu objevil, když bychom byli spolu.“

„Nemysli na žádné kdyby,“ pohladila mě po tváři.

„Co bys řekla společné koupeli ve vířivce?“ zeptal jsem se jí.

„Ty tu máš vířivku?“ vykulila oči, přikývnul jsem a kývnul do kouta, kde byla.

„Proč jsi mi to neřekl dřív?“ zeptala se mě.

„Neptala ses,“ pokrčil jsem rameny a začal ji napouštět. Zhasnul jsem a přesunul se ke zdi, kde bylo položeno několik svíček. Přiložil jsem k nim prst a ony začaly hořet.

„Ještě tu chybí alkohol a bude to tu jako v nějakém romantickém filmu,“ řekla mi Alice.

„Alkohol tedy nepiju,“ zasmál jsem se, „ale ještě mám v ledničce poslední láhev lví krve, kterou jsem si šetřil.“

Alice nade mnou zavrtěla se smíchem hlavou.

„Tak pro ni dojdi,“ řekla mi, když se trochu uklidnila.

Zašel jsem do haly k baru a vyndal z miniledničky láhev s krví, vzal jsem ještě dvě skleničky. V pokoji jsem se ještě zastavil a svléknul se. Pak jsem zašel do koupelny, Alice už seděla ve vířivce a náležitě si to užívala. Položil jsem pití na kraj vířivky a políbil Alici na krk.

„Mohu se přidat, paní Whitlocková?“ zašeptal jsem. Tiše se zasmála a přikývla. Vlezl jsem do vody a posadil se vedle ní. Otočil jsem se a rozdělal láhev. Nalil jsem nám a podal jsem jednu skleničku Alici. Alice se ke mně přitiskla, já ji objal kolem ramen a políbil do vlasů. Alice rychle vypila svou skleničku a sedla si na mě.

„Takhle nám nic brzo nezbude,“ zašeptal jsem se smíchem.

„To nevadí,“ řekla, byla tak blízko u mých rtů, že když promluvila, naše rty se o sebe otíraly. Pohladil jsem ji po zádech, měkce vydechla a já z ní ucítil záchvěv touhy a vzrušení. Dala mi ruku pod bradu a nadzvedla obličej. Dívali jsme se tomu druhému do očí.

„Můžeš pro mě něco udělat?“ zeptala se tiše, aby nenarušila tu atmosféru, která tady byla.

„Cokoliv,“ přikývnul jsem.

„Tak pokračuj v tom, co jsi dělal na diskotéce,“ řekla.

„Já myslel, že se ti to nelíbilo,“ podivil jsem se.

„Lásko, ani nevíš jak moc, ale není vhodné, abys mi tohle dělal na veřejnosti.“ Pohladila mě po tváři a pustila mě. Lehce jsem ji políbil na krk, vzdychla. Polibky jsem jí sjel na dekolt a začal ji tam líbat. Zaklonila hlavu a slastí přivírala oči. Trochu jsem ji po chvilce nadzvedl, abych se dostal níž na její krásná prsa. Po chvilce si vytáhla můj obličej a políbila mě.

Zvednul jsem se z vody a opatrně s Alicí v náruči vylezl z vířivky. Odtáhnul jsem se od ní, abych viděl na cestu. Přešel jsem jen do svého pokoje a položil ji na postel. Opatrně jsem si na ni lehnul, odevzdaně se mi dívala do očí.

Políbil jsem ji a něžně do ní proniknul. Zavzdychala mi do úst a pevně spojila ruce na mých zádech. Začal jsem se v ní pohybovat, pánví mi vycházela vstříc. Líbal jsem ji, kam jsem jen dosáhl.

Alice se pode mnou prohnula a zasténala, ve mně to také vybuchlo jako bomba. Zhluboka jsme oddechovali a snažili se své zrychlené dechy uklidnit. Políbil jsem ji na čelo a lehnul si vedle ní. Položila mi hlavu na hruď a chytila mě za ruku. Začal jsem jí přejíždět druhou rukou po zádech.

„Miluju tě,“ zašeptala.

„Já tebe také,“ políbil jsem ji do vlasů a ona spokojeně usnula.

Autor: looca (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Princ Smrti - Pátý vládce 8. kapitola: