Předem se moc omlouvám za tuhle kapitolu. Musela jsem to sem dát - takže: Vítejte Cullenovi, vaše noční můra začíná.
28.11.2012 (08:15) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 15× • zobrazeno 3174×
1.
Na krajinu se už snášelo šero, když několik aut dorazilo k domu. Trávník před ním byl celý zdupaný a na příjezdové cestě byly znát ještě stopy po těžkých stěhovacích vozech, které sem posledních pár dní vozili nakoupené vybavení.
Cullenovi jen s kratičkým zaváháním vystoupili. Bylo to tak zvláštní se sem po těch letech opět vrátit. Uplynulo téměř devadesát let a nehrozilo, že by si je ještě někdo mohl pamatovat. Jim to však připadalo, jako by se to stalo sotva před týdnem. Všechny ty vzpomínky byly tak živé.
Esme se ohlédla po Edwardovi. Stále ještě seděl ve svém autě a hleděl nepřítomně před sebe. Pro něj to bylo nejtěžší. Naznačila ostatním, aby jej zatím nechali a společně se vypravili dovnitř. Nechala veškerý jejich bývalý nábytek odvézt a nakoupila nový. Nechtěla, aby to zde bylo jako muzeum jejich vzpomínek.
Kluci nosili zbývající krabice dovnitř a Esme s Alicí a Rosalií je rovnaly do skříní. Edward se okolo nich jen propletl a vyšel do svého pokoje. V posledních letech už byl přesvědčený, že se přes to nejhorší dostal, ale když tu nyní stál, vše na něj opět dolehlo. Z každého koutu na něj padaly vzpomínky na ni.
Svého rozhodnutí začal litovat už několik týdnů po svém odchodu, ale věděl, že vrátit se bylo už nemožné. I kdyby jej stále ještě milovala, o čemž pochyboval, nikdy by mu to neodpustila. Naštěstí lidé a jejich city byli tak proměnliví.
Dosedl na postel a zahleděl se velkým oknem ven. Potřeboval se dát do pořádku. Zítra opět nastupovali na zdejší střední školu a on nechtěl přitahovat pozornost více, než bylo zbytečně nutné.
Když vystoupili z aut na parkovišti před školou, všechny pohledy se stočily k nim. Byli už na to zvyklí a téměř je nevnímali. Přešli ke školní kanceláři pro studijní materiály a pak už přímo do svých tříd.
Začínali na nové škole už tolikrát, že jim téměř už splývali, ale tentokrát to bylo jiné. K téhle škole je vázaly vzpomínky na tu, která se stala téměř jednou nich. Nikdo by to nahlas nevyslovil, ale nikdy se nevzpamatovali z toho, že ji museli opustit.
Edward vydržel většinu dne mlčky a snažil se na sobě nedávat příliš znát, jak ho vzpomínky zasahují. Jen Jasper to z něj cítil, ale pomoct mu nedokázal.
Když odpoledne dorazili opět domů, vytratil se okamžitě pryč. Všechno tu na něj padalo. Rozběhl se a jen okrajově vnímal krajinu okolo sebe. Kroky jej však neomylně vedli na místo, které se stalo kdysi jeho útočištěm. Když tam však doběhl, místo louky už našel jen stromy. Zarostla, jako by se i ona snažila zakrýt minulost.
Dosedl na zem a opřel se zády o jeden ze stromů. Nemohl ty vzpomínky vymazat a ani zatlačit do koutku mysli. Jediné v co mohl doufat bylo, že se jejich hrany časem obrousí a přestanou se do něj zařezávat jako ostré střepy.
Vzhlédl ke korunám stromů. Byly tak husté, že nepropouštěly téměř žádné světlo. Vše okolo pod nimi se utápělo v šeru. Stejně jako atmosféra, která okolo vládla. Edward si to začínal uvědomovat stále zřetelněji.
Měl tady zvláštní pocit, jako by mu něco těžkého sedělo na prsou. Jako by jej ty stromy pozorovaly. Zavrtěl hlavou, jako by snad měl blouznit, ale ten pocit ze sebe už nesetřásl.
Omlouvám se za tuhle útrpnou kapitolu, ale prostě to tu muselo být kvůli propojenosti příběhu.
Takové nutné zlo.
Neštěstí je jen kratičká, tak snad jsem Vás moc neodradila, protože v té příští kapitole se konečně vrhneme do děje, tak Vám snad brzy tohle vynahradím.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Přízrak 1:
Úžasné!! Jsem zvědavá co se bude dít dále :)
yes yes yes je to božoííííííííííííííííííííííííííííííííí
Veľmi pekná kapitolka. Krásne popísané jeho pocity.
Pani.. 90 let? To jsem necekala. Rozhodně jsem zvedava jak to bude dál, protoze si to nedokazu vůbec predstavit
No, teda Taky mě to překvapilo, že to takhle poskočilo, rovnou o 90. let Ale o to víc to zní zajímavě Tohle mě na té Edwardově postavě fascinuje a trápí zároveň... a co mě taky nutí ho litovat Ty jeho věčné, neměnné pocity Jsem teda zvědavá, co s ním provedeš
A co hlavně provedeš s Bellou
Těším se na další kapitolu a doufám, že už bude delší, protože tohle je táááááák malo Možná jsem trochu zhýčkaná od jiných autorů, ale s tím jak píšeš je to škoda, že je to tak kraťounké
Uvidíme příště
Hm, skok o 90 let tak to jsem zvědavá co bude dál.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!