Noo takže... je tu další dílek.. Poslední.. ano tohle asi bude krátká kapitolovka, ale možná bude i další kapitolovka ;) PS: zapněte si až Maya příjde ke klavíru tenhle song: http://www.youtube.com/watch?v=wgSM5nuL-vM
PSS: ta Mayina oblíbená část tam je 2x jednou když jí řekne Leah tu věc a pa když jí zaspívá ;)
09.08.2009 (21:00) • May • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2098×
Nečekaná bouře
Nicholas:
A v tom jsme oba slyšeli Sama zavýt, přesně tak jako vyje když je důležitá schůze. Oba jsme se na sebe podívali, vyběhli a v tom už tam místo nás stáli sněhově bílý a čokoládově hnědý obravští vlci. Podivil jsem se, že Mayin kožich už není křiklavě růžový, ale zase sněhově bílý.
Když jsme doběhli k Samovi tak jsme se v mysli zeptali: Co se děje?! Sam nám myslí odpověděl něco, čeho jsme se my nejmladší báli - asi stovka novorozených upírů se žene do Forks a pak do La Push.
Rozhodl taky, že Já, Paul, Jared a ještě nějací vlci jdou s ním na tu smečku co se žene do Forks. Jmeno Maya, ale nezaznělo. Takže jsem věděl, že Maya jde společně s Leah, Jacobem, Shetem a ostatníma na tu půlku co se žene přímo do La Push.
A tak jsme se se Samem vydali jim naproti. Možná tam bude jejich stvořitelka, podle nich co ví od upírů je to nějaká Natalia.. Upíři je prej zatím zdržují a tak by chom si měli pohnout…
A tak jsme šli čelit smrti.
Maya:
Pospěš! Volali na mne Leah a Jacob. Víš přece, že si máme phnout! Volali neůstupně. No jo už běžím! Zavolala jsem na ně v mysli a sprintovala na druhou stranu La Push.
Oh můj bože.. Jestli tohle zvládnem tak to máme sakra štěstí.. Pomyslela jsem si pesimisticky.
Pak se začalo bojovat a my čelili smrti..
Po dvanácti probojovaných hodinách
Všichni jsme se vraceli utrmácení a poranění, někteří z nás ani nepřežili.. Slyšela jsem, že umřeli Jared, Paul, Embry a ještě nějací další vlci.. Bylo jich celkem pět.. Ale zase štěstí, že všichny novorozené jsme zničili a Natalia byla taky zničena.
Sedla jsem si u sebe doma ke klavíru.. Ano byla jsem už vpořádku, nám mladším se to hojí třikrát rychleji.. A taky jsem se nepochlubila, že hraju na klavír že? A pak začala hrát velmi známou melodii písničky Before the storm od Miley Cyrus a Nicka Jonase..
Nevím proč, ale zrovna se mi totiž v hlavě objevily noty k Before the storm.. Na internetu jsem je sehnala pěpsané na klavír abych mohla hrát celou písničku jen na klavír.. Po tom co jsem si chvíli hrála jen melodii jsem dotoho začla zpívat
Yeah..
Woah..
I know this isn't what I wanted
I never thought it'd come this far
Just thinking back to where we started
and how we lost all that we are
We were young and times were easy
But I could see it's not the same
I'm standing here but you don't see me
I'd give it all for that to change
Tahle písnička byla nádherná a její slova jsem uměla naspaměť jako nějakou básničku..
And I don't want to lose her
I don't wanna let her go
Standing out in the rain
Need to know if it's over
'cause I will leave you alone
Flooded with all this pain,
Knowing that i'll never hold her,
Like I did before the storm
Before the Storm
Bála jsem se o Nicholase nevěděla jsem kde je, ale když jsem si doma zpívala po něčem závratném tak jsem si vždycky nevím proč zpívala tuhle písničku.
Standing out in the rain
Need to know if it's over
'cause I will leave you alone
Flooded with all this pain,
Knowing that i'll never hold her,
Like I did before the storm
Before the Storm
Vůbec se do téhle situace nehodila, ale já měla nutkání zpívat a hrát dál..
With every strike of lightning
Comes a memory that lasts
Not a word is left unspoken,
as the thunder starts to crash
Maybe I should give up
I'm standing out in the rain,
I need to know if its over,
cause I will leave you alone.
Flooded with all this pain,
Knowing that i'll never hold her,
Like I did before the storm
Nevím.. Potřebovala jsem vědět co se stalo.. Potřebuju vědět jestli Nicholas přežil..
Trying to keep the light from going in
And the clouds from ripping out my broken heart.
We always say a heart is not whole without the one,
who gets you through the storm.
Teď měla příjít moje nejoblíbenější část songu.. Když vtom do pokoje vběhla Leah.
“Mayo! Nicholas! On.. To nepřežil..” Řekla smutná Leah.
Standing out in the rain, knowing that it's really over
Please don't leave me alone, flooded with all this pain,
knowing that i'll never hold you, like I did before the storm
Vtom ve mě hrklo.. Leah odešla a já si anjednou všimla, že moje oblíbená část songu se tam velice hodí.. A tak jsem zaspívala konec celého songu.. I s tou oblíbenou částí. Bez doprovodu..
Standing out in the rain, knowing that it's really over
Please don't leave me alone, flooded with all this pain,
knowing that i'll never hold you, like I did before the storm
Yeah
Like a did before the storm
Autor: May (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Proč Zrovna Já?! - 5. Kapitola:
Ehm ehm to myslíš vážně, že takhle je konec?
Je to vážně dokončené? Ten kenec je dost divný. Celkově je povídka taková skoro az o ničem. Možná jsem sama, ale já mám ráda prostě drama a napětí. Tohle bych řekla, že tvé povídce uniklo. Já vím, že psát něco je těžké, ale prostě když už něco píšu, tak se budu snažit do toho dát aspoň trochu srdce. Na tomto webu čtu povídky, ze kterých přímo cítím emoce a ze kterých si potom beru příklad. To jak jsi tak psala to "aaaaa" a podobně bych neřekla, že se tam úplně hodí. Vždyť nadšení, překvapení a ostatní city jdou vyjádřit i jinak. Stačila by jedna věta, ze které by to prostě bylo cítit. Vím, že až se koukneš na můj "profil" na tomto webu, řekneš si, co ti taková třináctka jako jsem já může kecat do tvého psaní, když sama ještě nic nenapsala a ještě o sobě píše to, co o sobě píše, ale ikdyž jsem taková jaká jsem, přesto si myslím, že tahle kapitolovka se ti nějak extra nepovedla. Nápad byl hezký, ale ve tvém podání se zněho stal horor. Prosím neuraz se, že ti píšu takovýhle hnusný komentář, ale myslím si, že nikdo není dokonalý a proto se i mistr tesař někdy utne. Podle mne by ti sedělo psát parodie, nebo kapitolovky, které ale nejsou zas až tak úplně vážné a je v nich špetka humoru. Takhle zní můj názor a budu ráda, když ho přijmeš takový, jaký jsem ho doopravdy napsala.
PS: Až někdo budete tento komentář číst, prosím nesuďte mne jen podle tohohle komentáře. Možná, že se mýlím, ale takto na mne tato povídka působila.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!