Bella a úvodný seminár literatúry. Príjemné čítanie, Satu.
04.02.2012 (10:15) • Satu • FanFiction na pokračování • komentováno 47× • zobrazeno 3560×
2. kapitola
V pondelok ráno, v môj prvý školský deň, som mala trochu naponáhlo.
Svižne som kráčala dlhou chodbou, aby som prišla na čas na úvodný seminár literatúry.
V kancelárii univerzity King's Collage som sa zdržala s profesorkou Carpovou, pretože som musela vyplniť hádam tisíc papierov a teraz meškám.
Na chodbe bolo ešte zopár zablúdencov ako ja, no pre istotu som radšej pridala do kroku.
Na stenách okolo boli samé zarámované fotky úspešných absolventov a sem-tam nejaká vitrína s medailami a výhernými pohármi. Nemohla som od toho výjavu odtrhnúť oči. Snívala som o tomto mieste už ako malá a teraz ho konečne môžem vidieť na vlastné oči.
Je to neskutočné, škola akoby tu žila vlastným životom. Cez veľké podlhovasté okná sem prenikalo svetlo, ktoré dopadalo na lesklú mramorovú podlahu a po chodbách sa ozývali bystré kroky študentov.
Cestou som míňala usmiatu skupinku dievčat čo natešene klebetili o novom profesorovi literatúry.
Tiež som naňho bola zvedavá, no zatiaľ som o ňom počula iba to, že prišiel z Ameriky a je to fešák s chutným zadkom.
Pousmiala som sa a spomenula si na Edwardov zadok zo včerajška. Bol tak dokonale tvarovaný, žeby som na ňom mohla oči nechať.
A to ani zďaleka nebola jediná vec, ktorú mal dokonale vytvarovanú. Tie jeho pery, ktorými ma láskal a silné svalnaté ruky, keď ma zvieral v pevnom objatí.
Ach, to bola rozkoš, pomyslela som si. Len škoda, že tam vtrhol ten chlapík v smokingu. Zamračene som zavrtela hlavou.
Na čo to, dočerta, myslím? pýtala som sa sama seba, no moje odvážne ja sa robilo, že ma ignoruje.
Nahnevane som zabočila do krátkej chodby, kde, ako som vyčítala z malého plániku školy, sa mala nachádzať trieda.
S malou dušičkou som vkročila dovnútra, dúfajúc, že tam učiteľ ešte nie je.
Mala som šťastie, učiteľ nikde nebol, za to sa na mňa otočilo pár študentov so skúmavým pohľadom.
Rýchlo som za sebou zavrela dvere a posadila sa do prvej prázdnej lavice, ktorú som si všimla. Zhlboka som sa nadýchla a vyložila na stôl poznámkový blok a pero.
Chvíľu som iba nepohnuto sedela a myšlienkami zase zablúdila k Edwardovi, tomu krásnemu, bronzovovlasému chalanovi z lietadla. Ešte teraz som si dokázala živo vybaviť aký blažený pocit vo mne vyvolávali jeho vášnivé bozky.
Naše pery do seba zapadli tak dokonalo, že sme si pri bozkávaní ani raz necinkli zubami o seba. Hladil ma po pokožke na chrbte a brušku.
Tak strašne som ho chcela ešte raz vidieť, no nemám jeho číslo. On má to moje, lenže je to chlap. Ten mi už nezavolá.
Pre istotu som ale vytiahla mobil z tašky. Na displeji blikal nápis, Máte 1 novú správu.
Žalúdok sa mi zhupol a v pod brušku sa ozvala známa nervozita. No hneď ako som stlačila možnosť Čítať, za chrbtom sa mi ozval káravý hlas.
„Nerád vás ruším, ale v škole je zakázané používať mobilné telefóny.“
Rýchlo som mobil skryla pod lavicu a zodvihla hlavu. Určite ma upozornil ten nový profesor, ktorý práve stál pred tabuľou, chrbtom k nám a písal svoje meno čiernou fixkou.
Zatiaľ stihol iba Pán Cullen. V druhej ruke držal papiere s nápisom King's Collage.
Prezrela som si ho. Zozadu vyzeral mlado, na sebe mal bledé rifle a modrú košeľu s vyhrnutými rukávmi. V triede sa ozvalo viac obdivných hvizdov, medzi nimi aj červenovlasé dievča z vedľajšej lavice.
„Viem, že som nový,“ pokračoval stále otočený chrbtom k triede. „Ale práve som dostal z riaditeľne školský poriadok. Píše sa tam o právach telefonovania v škole.“
Pod svoje meno dopísal názov látky. Literatúra v začiatkoch.
Potom sa otočil. Papiere mu vypadli z ruky a rozsypali sa po linoleu na podlahu.
Nechápavo som vytreštila oči. V ústach mi vyschlo. Pred triedou stál Edward.
Edward, s ktorým som sa ešte včera bozkávala a ten istý Edward, ktorému som dala číslo, s nádejou, že ho ešte uvidím. Môj Edward.
Vyzeral ešte lepšie než včera. Strapaté bronzové vlasy mu lietali do všetkých strán v dokonalom sexi účese a pod rozopnutou modrou košeľou mal biele tričko, ktoré mu obopínalo svalnatú hruď.
Nemo sa na mňa pozeral a tvár mal bledú ako krieda.
„Do riti,“ zaklial.
Celá trieda sa pozrela mojím smerom. Cítila som ako cela červenám, a tak som rýchlo sklonila hlavu a vlasy nechala spadnúť do tváre.
Pod lavicou som stále držala mobil, kde svietila nová správa. Otvorila som ju a prečítala.
Kedy ťa znovu uvidím? E.
Ľudkovia, mrzí ma, že je táto kapitola taká krátka, no v poslednej dobe mám toho veľa.
Nabudúce sa polepším a kapitola už bude dlhšia. Satu. :)
PS: Ďakujem všetkým, čo mi minule napísali také krásne komentíky. Neuveriteľne ma potešili. :D
« Předchozí díl
Autor: Satu (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Profesor literatúry - 2. kapitola :
skvele to zacalo tohle chce pokracovani
DALŠÍ DIL
Ty jedna úžasná spisovatelko!
Tohle je vskutku zážitek, opravdu, tak krásná povídka a navíc napsaná tak úžasným jazykem (já slovenský jazyk milujem :D).
Čo dodat? Ja nechápem, kde si sa naučila tak parádne písať. Rozhodne už musíš mať nejakú skúsenosť, pretože toto nie je asi naozaj možný. Túto poviedku by si mal sakra každý prečítať, pretože inak bude ľutovať, je to super a ja sa stihla zamilovať do tvojho štýlu písania.
Bella jako holka, která bloudí... Bella bloudí vždycky, to se mi líbí. ♥ Ale mnohem víc se mi líbí, že Edwardovi není lhostejná. Přece jen to bylo v první kapitole takové hrrr (i když se to tam tak nějak zvláštně hodilo ), a tak jsem si říkala, jestli to s Bellou myslí Ed vážně. Myslí - příjemné překvapení.
Jediná věc, kterou bych vytkla je, že to bylo krátké, ale to chápu, máš toho holt moc.
Diablica píš!
tak to bola sila rýýýýýýýýýýchlo pokračko prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím prosím
už se nemůžu dočkat další. prosím rychleee =)
No páni. To bolo dobré. SMS, kedy ťa znovu uvidím a keď ju uvidí, tak povie do riti. Dokonalé. Len ťa prosím, pridaj nám pokračovanie, čo anjskôr. Nech nemusíme dlho čakať
Tak já tak projíždím tvůj profil... čekám, že tam uvidím minimálně další kapitolu, která na mě bude čekat po přečtení této a ono nic... nic? (Promiň, ale teď tě musím zdrbat ) Jak nic, já si tuto povídku zamiluju po první kapitole a čekám, že budeš, ne jen kvůli mě, když jsem to začala číst později, ale hlavně kvůli těm 500 lidem přede mnou. A ono tady nic není... už celý jeden dooouhý měsíc nic a já bych se teď mohla zbláznit. Takže myslím, že už jen pro dobro mé duše, okamžitě, jakmile si přečteš tento koment, půjdeš napsat nějakou úžasnou, dlouhou, dokonalo kapitolu, kterou přečtu jedním dechem a vyvolá to ve mně směs pocitů dosud nepoznanou. O to ti snad jde, ne?
Teď se ale dostaneme k tomu přednějšímu. A to k mým pocitům z kapitoly. Na začátku musím vytknout, že to bylo krátké (z toho si nic nedělej, mně nestačí ani 2000 slov ke spokojenosti). Mé pocity z toho, jak to bylo napsané, vynechám. To by bylo zbytečné, protože už jistě víš sama, že píšeš dokonale, úžasně, poutavě, a tak dále... Jinak děj, tak co bych řekla? Bloudivá Bells... stereotypní záležitost, vyskytující se v každé povídce, avšak neodmyslitelná, protože TO je naše Bella. Dále to s tím mobilem... Edíkem... SMSkou... a tak dále, no co dodat. Jediné, co bych k těm všem věcem chtěla říct je, že jsi to popsala dokonale. Nevím... zase se mi nechce rozebírat scéna po scéně, protože bychom tu byly opravdu do zítra, ale snad postačí i to slovo "dokonalost", protože jinak se v tvém případě vyjádřit neumím. Tak mi svým talentem vyrážíš dech...
P.S. Za tu buzeraci se omlouvám, já jsem prostě měla jistou potřebu to udělat, snad se nezlobíš...
Rýchlo dalšiu inak sa asi zbláznim. :D
Je to bezváááá
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!