Tak a máme tu první kulatiny Propojené!
Veronixika je spokojená, žije mezi Culleny sice jen týden, ale už je jako jedna z nich. Jen jako? Jaký je to pocit, neznat své druhé já? Jak se jí život upírky líbí? Je to ještě ona?
01.12.2010 (08:15) • Veronixika • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1286×
Dvě? Ne jedna!
Žili jsme pokojně už asi týden, všichni kromě mě chodili do školy a já zůstávala doma, většinou s Esme. Jednou mě napadlo, že bych mohla Esme udělat nějaký účes, a tak jsem se do toho hned pustila. Vzala jsem Esme a odtáhla ji do koupelny, byla jsem už vážně unuděná, a tak jsem vzala hřeben, sponečky, pár gumiček a pustila se do práce. Esme se zprvu bránila, ale nakonec mě nechala. Udělala jsem jí krásný účes a také jsem ji nalíčila, no prostě jsem byla ve svém živlu.
Konečně přišli domů i ostatní a tak jsem běžela dolů a rovnou vzala Alice za ruku a táhla ji zpět ven. Okamžitě pochopila a pak nastartovala své Porsche a vyjely jsme k městu.
V Settlandu jsem měla v plánu nakoupit nové oblečení pro celou rodinu Cullenů. Alice se mnou souhlasila, a tak jsme rychle zamířily do oblíbeného obchodu Alice a jen co jsem do něj vkročila, byl to i můj oblíbený obchod. Krásné šaty na každém kroku, to byl můj živel.
„První pro Renesmé,“ řekla Alice, měla jsem v plánu říci to samé, ale předběhla mě, a tak jsme hledaly šaty.
„Co tyhle?“ zeptala se mě Alice, měla výborný vkus, šaty byly moc krásné, v rudé barvě.
„Nádherné,“ řekla jsem jen a pak jsem vzala modré šaty a ukázala je Alice.
„Co tyhle, pro Bellu?“ Alice jen přikývla.
Pak jsme vybraly pro Esme světlounce zelené a pro Rosalii růžové s nádechem do fialova. Ihned jsem poznala, že máme stejný vkus, na chlup stejný. Když byly vybrány šaty i pro nás dvě, kupodivu jsme si vybraly na chlup stejné, šly jsme koupit obleky klukům.
„Víš co, Veroniko?“ zeptala se Alice.
„Uspořádáme mejdan,“ usmála jsem se na ni.
„Jasně, přesně to jsem měla na mysli,“ usmála se na oplátku.
„A pozveme celé městečko,“ dodala jsem. Alice se jen usmála, určitě chtěla to samé.
Když jsme prošly celé městečko a všude o dnešní párty řekly, vrátily jsme se domů.
„Kde jste byly?“ ptal se Edward, když nás uviděl ve dveřích.
„Nakupovat,“ odpověděly jsme obě s šibalským úsměvem.
„Veronixiko, ty nesnášíš nakupování,“ oznámil mi Edward, ale já ho nechápala.
„Hloupost, miluji nákupy, a jsem Veronika,“ vysmála jsem se mu.
„A nesnášíš, když ti někdo říká Veroniko,“ dodal Jasper.
„Hloupost, copak jste se všichni zbláznili?“ zeptala jsem se všech přítomných.
„Ne, my ne,“ odporoval Jazz.
„To nejsi ty, ale Alice,“ řekl Edward, „myslím, že máme velký problém,“ dodal. Moc jsem ho nechápala, jaký problém? Vždyť je všechno v pořádku. Nebo to je jen Emmetův vtip a zatáhl do toho celou mou rodinu? I mého milovaného Jaspera? Jak mi to může Jasper udělat, takové vtípky na mě zkoušet.
„Teď není čas, musíme uspořádat párty,“ řekly jsme z Alice současně.
„Cože?“ ptali se všichni vyděšeně, rychle jsem popadla Bellu a utíkala s ní pryč. Alice zase popadla Edwarda.
„Co to má znamenat?!“ Bella se na mě výhrůžně podívala.
„Pořádáme párty, což znamená, že musí být všichni hezky oblečení,“ oznámila jsem jí, když jsem jí dělala nový účes.
„No to tedy ne!“ vykřikla Bella a už chtěla utéci, ale já ji zastavila.
„Neunikneš,“ usmála jsem se na ni a pak ji podala její šaty, „obleč se, jdu pro Esme.“
Seběhla jsem dolů do přízemí, kde už čekal jen udivený Jasper, Rosalie, Renesmé a Esme.
„Rose, Esme, Nessie,“ zavolala jsem, všechny tři se kupodivu rozešly směrem ke mně. První jsem si do parády vzala Esme a Rose si mezitím zkoušela nové šaty, pak se Esme oblékla a Rose si nechala udělat účes, ovšem nebyla by to Rose, kdyby neměla pár nesplnitelných požadavků. Rose pak udělala účes také Renesmé.
Za chvíli přiběhla do místnosti Alice.
Snad se líbí, budu moc ráda za pochvalu, ale taky za kritiku! Mám se ještě hodně co učit!
Autor: Veronixika (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Propojené 10. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!