Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Propojené 8. kapitola

15.11.2010 (07:15) • Veronixika • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1416×

„Jakob a naše dcera Nessie, tedy Renesmé,“ odpověděl Edward, v tu chvíli jsem byla vyděšená, ale ne dlouho, Alice byla úplně v klidu a tak jsem se uklidnila také, ovšem v duchu jsem pořád myslela na jediné: Znovu se potkám s tou hnusnou upírkou, která se nás obě pokusila zabít.

Příběh

Edward zavrčel, hned jsem pochopila, že mě slyšel a tak jsem zkusila myslet na něco jiného.

„Co je, Veroniko?“ zeptala se Alice a Bella zároveň.

„Prosím, jen ne měniče a tu upírku!“ zaprosila jsem.

„Co je s Renesme a Jakobem? Neboj, oni ti neublíží, jen potřebují pomoc z pátráním po jedné dívce,“ uklidňovala mě Bella.

„Jde s nimi i Seth?“ zeptala jsem se.

„Ano,“ odpověděla Alice po chvíli.

„Musím pryč!“ řekla jsem a vypálila ze dveří jako blesk. Za chvíli už jsem byla pryč z domu, na samotném kraji Forks. Uslyšela jsem, jak za mnou někdo jde.

„Co se děje?“ zeptal se Jasper a já se otočila. Proč museli poslat právě jeho? Ptala jsem se sama sebe.

„Nic,“ odpověděla jsem a zjistila, že už k němu nic necítím, a že mám své pocity.

„Ale no tak, Veroniko, prosím,“ zaprosil Jasper.

„Neříkej mi Veroniko,“ naštvala jsem se.

„A jak ti mám říkat?“ zeptal se udiveně.

Přišla jsem k němu blíž a najednou jsem to zase cítila, chtěla jsem ho políbit hned. A tak se také stalo, okamžitě jsem se na něj vrhla, ale on mě odstrčil a pak jsem zase necítila nic.

„Mé jméno je Veronixika,“ řekla jsem mu, „a nejsem upír, ani člověk, tedy teď momentálně upír jsem, ale to se může každou minutu změnit,“ prozradila jsem mu své tajemství.

„A co tedy jsi?“ zeptal se mě něžně a přitáhl si mě blíž k sobě a já jsem ho zase políbila, tentokrát mě neodstrčil, ale já přestala sama.

„Napůl čarodějka, napůl upír,“ řekla jsem mu, věřila jsem mu. Věděla jsem, že by mě nezranil, i když jeho jizvy značily opak.

„A ta žena, co utekla Sethovi?“ zeptal se a políbil mě.

„To jsem byla také já, ale jako čarodějka,“ odpověděla jsem a polibek mu vrátila.

„Ale Seth se do tebe otiskl, proč jsi mu utekla?“ zeptal se mě a dal mi další polibek.

„Neotiskl se, to bylo mé kouzlo, každý měnič mě miluje, ale jen ti, co se neotiskli do člověka věří, že se otiskli do mě a udělali by pro mě vše. A k útěku mě přinutila Nessie, tedy Renesmé, chtěla mě zabít. Jako každý upír se snaží zabít čarodějku. Ale tím, že jsem jí utekla a proměnila se, jsem zachránila život jí, Jakobovi i Sethovi. Kdyby mě zabila, Jakob by neměl na vybranou a zničil by ji, on sám by pak zemřel smutkem stejně jako Seth,“ řekla jsem mu vše, co se stalo na louce a pak jsem ho znovu políbila. Pak jsem ale přestala, najednou jsem zase necítila nic.

„Běž za Alicí,“ řekla jsem mu, „přijdu, až budou měniči a Nessie pryč,“ dodala jsem, „snad jsem ti moc nezavařila, promiň. Nedokážu se chovat jako já,“ omluvila jsem se mu.

„Neboj, Alice věděla, že se to stane a stejně mě sem poslala. Ví, že se musíš chovat jako ona. A pojď zpět hned, jako upírku tě nepoznají,“ řekl a už mě vedl zpět. Neodporovala jsem, jen jsem se snažila ho už nepolíbit.

Už z dálky jsem slyšela Sethův hlas: „To ona zabila Veroniku! Je to vrah!“

No super, myslí si, že jsem zabila sama sebe. Pomyslela jsem si. S tím moc dobrý vztah mít nebudu. Dodala jsem v duchu.

„Neboj, on se uklidní,“ řekl Edward konejšivě. No samozřejmě, odpovídal mi na myšlenky.

„Nelez mi do hlavy!“ zavrčela jsem na něj, ale v zápětí jsem se omluvila, „promiň já to tak nemyslela, bráško,“ věděla jsem, že jsem tohle neřekla já, ale Alice. „Alice, prosím, nech mě žít,“ prosila jsem ji.

„Jo, jo, jen jsem to chtěla zkusit,“ usmála se Alice, „tak co, líbá Veronixika líp než já?“ zeptala se Alice ze srandy.

„Tobě se nevyrovná žádná, lásko,“ řekl jí Jasper a pak ji políbil, „jen se divím, proč jsi poslala mě,“ zeptal se Jasper.

„Nikoho jiného by neposlechla, znám sebe a kdyby jí někdo ublížil, stane se to samé mně. Je to prosté, pokud chci žít, musíme Veronixiku chránit,“ odpověděla Alice, „a taky jsem si ji oblíbila,“ dodala vesele a objala mě. Normálně bych na ni byla naštvaná, ale teď jsem nemohla.

„No hrůza,“ zasmála jsem se a po chvíli se i Cullenovi přidali.

Při tom všem veselí jsme zapomněli na Setha, který se už neudržel a skočil po mně. Naštěstí jsem ho odstrčila a pak jsem utekla z domu, ale on letěl za mnou. Sklouzla jsem na zem a proměnila se. Když Seth přiběhl, hodila jsem po něm vodní kuličku, aby se zastavil a pak jsem upevnila kouzlo, okamžitě si lehl a tvářil se zahanbeně.

„Co to děláš, Sethe, nechceš mě snad zničit, že ne?“ zeptala jsem se ho naoko podrážděně, věděla jsem, že už jsem to zase já, kdo mluví. I když jsem moc daleko od Alice nebyla. Nejspíš to bude tím, že jsem teď čarodějka. Pomyslela jsem si.

Seth utekl do lesa a já se zatím znovu přeměnila a vběhla do domu Cullenů. V domě byl rozruch, Jakob byl pryč a Renesmé měla zmučený výraz. Všichni kromě Alice byli ztuhlí a Alice něco vysvětlovala Nessie. Všichni si oddechli, když jsem vešla do domu.

„Veronixiko, nestalo se ti nic?“ zeptal se Carlisle.

„Ne, to byste poznali,“ odpověděla jsem a ukázala na Alici.

„A Seth?“

„Také v pořádku, i když se možná trochu stydí a je na sebe naštvaný.“

„Tys mu všechno řekla?“ zeptal se Carlisle udiveně.

„Ne, ukázala. Neměla jsem jinou možnost,“ řekla jsem provinile.

„Stejně se to musel dozvědět.“

„Možná, ale takhle ne,“ sklopila jsem zrak.

„To bude dobrý.“

„Snad, Alice?“

„Měniče nevidím,“ odpověděla mi smutně.

„Promiň,“ začala se omlouvat Renesmé.

„Proč?“ zeptala jsem se jí, za co by se ona měla omlouvat mně?

„Byla jsem hloupá, málem jsem nás všechny zabila,“ vysvětlila Nessie.

„To nebyla tvá vina, měla jsem si zjistit, co jsi zač. A stejně jsem utekla, takže se nic nestalo,“ usmála jsem se na ni povzbudivě.

„Dík.“

Pak jsme si dlouho povídali o tom, co jsme kdo zač a dozvěděla jsem se hrozně moc o Cullenovic rodince a já jim na oplátku řekla svůj příběh, o Jane i o tom, že mě možná už hledá a taky o cestě sem a o mém krátkém setkání s Edwardem a Emmettem v obchodě. Cítila jsem se s nimi jako s rodinou, no vlastně, musela jsem se tak i chovat, protože Alice byla součástí téhle rodinky.

<<< Propojené >>>

Autor: Veronixika (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Propojené 8. kapitola: