Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prosím, pomozte mi 2. kapitola


Prosím, pomozte mi 2. kapitolaAhoj jsem tady s dalším dílem jako vždy pište komentáře. Emmett se dnes setká se svým andělem tváří v tvář. Jak to dopadne? To se dočtete. Pěkné čtení.

Prosím, pomozte mi 2 kapitola

(pohled Emmetta)

Anděl seděl vedle mě tak blízko, až jsem začal být nervózní. Co když na mě už poznala, že pocházím z Německa. Určitě to už poznala, protože nevypadala na to, že by byla blbá.

„Ahoj. Já jsem Rosalie Halle a ty?“ zeptala se mě mile a přívětivě se na mě usmála. V krku se mi udělal knedlík.

„Ahoj. Těší mě Rosalie, já jsem Emmett,“ vymáčkl jsem ze sebe.

„Taky mě moc těší,“ řekla a podala mi svou bílou ruku. Měla krásně hebkou pleť. Najednou jsem si všiml, jak na mě Todd ukazuje pěst. Zase mě zmlátí. Ti pošukové, co se s ním bavili začali plivat ty jejich hnusný sliny směrem ke mně. Protočil jsem oči, ale to jsem neměl dělat, protože mi spadly k Rosalii do výstřihu. Měla taková krásná prsa, že jsem se musel ovládat, abych jí tam nečuměl věčně. Snad si nevšimla, kam jí koukám. Všimla si, ale místo, aby na mě začala křičet nebo mi vlepila facku tak se zase usmála. To jsem se vážně podivil.

 

Hodina utíkala hodně rychle v přítomnosti Rosalie. Ukázalo se, že je vážně velice chytrá. Zazvonilo. Přestávka. Ne! Viděl jsem Todda,  jak míří k mojí lavici a za zadkem mu běželi ti dva pošukové. Rosalie si balila učebnice. Todd se nebezpečně blížil.

„Pojď sem, ty Hitlere,“ zakřičel Todd a všichni se mohli potrhat smíchy. Skoro. Rosalie se na Todda opovržlivě dívala. Jako by to byl nějaký odporný hmyz nebo co. Todd si v tu chvíli všiml Rosalie a šibalsky na ní mrkl.

„Čau kočičko,“ řekl a postavil se jí do cesty. Ostatní i já jsme se dívali, co mu odpoví. Todd byl tip kluka, co po něm holky letěly jak upír po lidské krvi.

„Ahoj,“ zabručela nepříjemným tónem. Všichni zahučeli překvapením. Tohle tady ještě nebylo, aby nějaká holka odmítla místního hezounka.

„Měli bychom to dát spolu dohromady, co myslíš?“ zeptal se a naklonil se k ní tak blízko, že se skoro dotýkali nosy.

„S tebou to nedám dohromady ani za 1000 let, to za prvý a za druhý nebuď ubohej a nenadávej Emmovi jasný?“ řekla chladně. Ona se mě zastala, asi jsem se přeslechl, protože to není možné, že by se mě tenhle anděl zastal. Všichni se Toddovi začali smát. Todd zrudl jako krocan a popadl mě za krk a dotáhl mě na hajzly, kde mi strkal hlavu do záchodové mísy. Todd a ostatní z toho měli velikou legraci. Byli tam i moji sourozenci a ti se také smáli.

 

„Tak co. Co mi uděláš ty ubožáku. Ty nulo německá?“ křičel na mě a cpal mi hlavu hlouběji do záchodu. Málem jsem se utopil, kdyby se neotevřely dveře a do nich někdo vstoupil. Najednou jsem měl pocit, že se všechno změní, že všechno bude dobrý, že mě ta osoba zachrání a už mi nikdy nic neudělají. Kluci si jí nevšímali a stále mě topili v záchodu. Začal jsem ztrácet vědomí. Začalo se mi chtít spát. Byl jsem jako omámený. Na nic jsem nemyslel. Jediné co jsem tušil je, že za chvíli zemřu a uvidím mou maminku a tatínka a Jerryho.

Carlisle a Esmé byli mí adoptivní rodiče. Mí praví rodiče zemřeli, když mi byl 1 rok. Najednou mi někdo vytáhl hlavu ze záchodu a položil mě na zem. Chvilku jsem vnímal. Celou tu dobu jsem měl zavřené oči a myslel na Jerryho a rodiče, ale potom jsem se propadl do temnoty. Byl to takový pocit bez tíže. Jen jsem se vznášel a kolem mě chodili lidi, které znám. Jerry, Emma (má mrtvá sestra), mamka, táta, dědeček, Carlisle a  Esmé . Byli to lidé, kteří mě měli rádi a vůbec nevěděli, že mě šikanují. Najednou se všichni rozplynuli. Pomalu jsem otevřel oči a tam jsem viděl obličej, který pro mě znamenal bezpečí. Rozpačitě jsem těkal na to, až s nadávkami půjde pryč nebo mi dá do dršky.

Ale ona nic takového neudělala, dál se na mě usmívala a pomáhala mi na moje nohy, které na sobě měly promočené džíny. Boty a tričko na tom nebyly o nic lépe. Najednou se mi zdálo, že je Jerry nade mnou, a podává mi svou vždycky teplou ruku. Usmíval se na mě jako vždycky. Nikdy se nemračil, až do toho dne než… Ne! Nechci na takovéhle věci myslet. Nechci na Jerryho zapomenout, ale taky si ho nechci vybavovat každou minutu. Kdyby tady tak mohl být se mnou. Ach jo!

 

3 kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prosím, pomozte mi 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!