Tak vám s verony1 přinášíme další kapitolu. Je to pohled Jacoba, jak se vyrovnává s rozhodnutím Nessie. Doufáme, že se vám bude líbit.
05.06.2010 (13:00) • Paes • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2635×
2. kapitola
Jacob:
Věděl jsem, že mi bude zase odporovat, ale nečekal jsem, že jí to vydrží takovou dobu. Copak to nedokáže pochopit, že jen já ji miluji a že nikdo jí nemůže poskytnout to, co já? Tady nejde jen o ty hloupé legendy, kterým se Nessie tolik vzpírá.
Tady jde o celý můj i její život. Vždy jsem si myslel, že mě bude chtít a nebude se vzpírat. Co když mě nebude nikdy chtít? Ne, o tom nemůžu uvažovat.
Proč nemůže být tahle láska opětovaná? Přece si zasloužím, taky to co má Sam s Emily. Zřejmě jsem ji neměl políbit, ale nemohl jsem si pomoct. Je ale pravda, že jsem nečekal, že mi vrazí facku. Naštěstí pro ni, je na půl upír, tak jí to neublížilo tak jako Belle, když byla člověk.
Teď je z toho docela vtipná historka, ale předtím si opravdu ublížila, zlomila si o mě ruku a já ani necítil tu ránu. Když mě Nessie vyhodila, nějak jsem to nedokázal vstřebat a stále jsem stál naproti ní neschopen pohybu. Musela mi to zopakovat, abych pochopil, že opravdu nežertuje.
Bohužel pro mě přišel Edward a vložil se do toho. Moje nevraživost k němu už nebyla tak velká jako kdysi, ale když mě vyhodil, nevydržel jsem to.
„Sebereš mi i ji? Co, pijavice?“ zakřičel jsem na něj. Teď toho lituji, ale omlouvat se mu nebudu. Pohrdavě si mě změřil a vysvětlil mi, že mi ani jednu nesebral a okázale mi dal najevo, ať vypadnu. Když se objevili i ostatní z rodiny, radši jsem odešel. Byli v přesile a nechtěl jsem se s nimi prát.
Ještě jsem se podíval na Nessie a slíbil jí, že se vrátím, ale ona se na mě dívala s výrazem, který svědčil, že doufá v pravý opak mých slov. Nechtěl jsem se od ní vzdálit, ale neměl jsem na vybranou. Nasupeně jsem vyběhl do lesa, kde jsem se proměnil ve vlka. To byla pro mě největší svoboda, ale jen do chvíle než se ozvali ostatní.
„Tak co, už tě zase odmítla?“ ozval se mi v hlavě hlas Leah.
„Laskavě sklapni, nemám na tebe náladu,“ doporučil jsem jí a ona se jen výsměšně zasmála. Dokonce i ona se už otiskla do jednoho kluka z rezervace. Jmenoval se Kevin, ale naneštěstí pro mě, on se do ní taky zamiloval a teď s ní není k vydržení.
Předtím jsem ji ignoroval lépe, když truchlila pro Sama, ale teď to bylo čím dál tím těžší. Vím, že jsem nespravedlivý, ale ona si moji nenávist bohužel zasloužila.
Doběhl jsem k domu mého otce Billyho a ještě mezi stromy jsem se proměnil do své lidské podoby. Otevřel jsem dveře a v kuchyni na vozíku seděl můj otec. Stačil mu jediný pohled do mé tváře, aby pochopil, že jsem zase neuspěl.
„Jacobe, nic si z toho nedělej. Víš, jakou práci dalo mně, než si mě tvá matka opravdu všimla?“ zeptal se.
„Popravdě to nevím. Nikdy jsem se tě na to neptal,“ řekl jsem s údivem. Nikdy mi nedošlo, že neznám seznámení svých rodičů.
„Tak to musím okamžitě napravit, ale nestůj tu a posaď se,“ pobídl mě a bylo vidět, že se těší, až mi ten příběh poví.
„Tvoji matku jsem znal odmalička, ale opravdu mě začala zajímat, až mi bylo 17 let. Jenže pro ni jsem byl jen nejlepší kamarád. Byl jsem vždy první, za kým přišla s problémy. Bohužel mi říkala i to, do koho se zrovna zamilovala. Samozřejmě to byla vždy jen chvilková záležitost, ale mě to ubíjelo. Takhle to pokračovalo další rok. Bál jsem se jí říct, co k ní cítím, ale když mi oznámila, že se její rodiče rozvádějí a že se nejspíš odstěhuje s matkou do města, risknul jsem to. Čekal jsem, že mě odmítne, ale ona se rozbrečela a objala mě. Řekla mi, že mě taky miluje, a od té doby jsme byli spolu,“ dokončil svůj monolog a já jsem přemýšlel, jestli si ze mě dělá srandu.
„Tak to byl hezký příběh, ale já mám trochu horší problém,“ připomněl jsem mu důvod své skleslé nálady.
„Tím jsem jen chtěl říct, abys na ni netlačil. Zkus být její kamarád a ona časem pochopí, že chce jen tebe,“ řekl a usmíval se. Vypadal, že je na svůj nápad hrdý.
„No rozhodně to dává smysl. Zkusím to, vždyť nemám co ztratit.“ A už jsem se zvedal, že za ní půjdu. „Ale rozhodně jí dej pár dní na odpočinek. Dnes jsi jí asi dost zmohl,“ doporučil mi se smíchem.
„Nevím, jestli jí dám pár dní, ale bude lepší, když se na to vyspím,“ oznámil jsem otci a šel do pokoje s úmyslem spát. Byl jsem strašně vyčerpaný a až teď jsem si toho všiml. Ráno bude moudřejší večera, pomyslel jsem si a vzápětí jsem usnul.
Autor: Paes (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Proti proudu - 2. kapitola:
Wow, jdete na to rychle, holky! Ten Billy je ale hlava...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!