Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » První láska - 2. kapitola

25.04.2012 (18:45) • sarze • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 1846×

 „Bello, Bells. Vstávej, musíš do práce…“ probudil mě Charlie.

Bože, já zaspala.

Rychle jsem vylezla z postele. Provedla jsem jen nejnutnější úpravy a rychle si vyčistila zuby. Oblékla jsem se do prvního, co mi přišlo pod ruku, a běžela do auta.

Ještě mám deset minut čas. S trochou štěstí to stihnu.

V šatně jsem si rychle oblékla svou uniformu a běžela na oddělení. Jen minuta zpoždění. To není špatné.

„Ahoj Lucy. Představ si, že jsem neslyšela budík…“ Co se stalo? Pomyslela jsem si.

„Čau,“ odsekla mi.

Nedalo mi to. „Co je?“ Byla zticha a dělala si svoje.

Nechala jsem to být. Když mi to Lucy bude chtít říct, tak to řekne. Nejsem taková, že bych to z ní tahala.

Šla jsem projít pokoje a vzbudit děti. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že na mě každý kouká. Bylo to divné. Nikdo se na mě neusmál, jen se mračili. To nevěstí nic dobrého.

Do sesterny vstoupil Edward. Nevím, jak se k němu mám chovat. Naštěstí to vyřešil po svém.

„Dobré ráno, dámy. “ A mrknul na mě.

On je vždy tak galantní. A strašně mu to sluší.

„Dobré.“

Lucy stále držela bobříka mlčení a nevím, zda se mi to zdálo, ale naštvaně odešla. Nechápu, co jí přelítlo přes nos. Podívala jsem se na Edwarda a on jen pokrčil rameny.

„Jak ses vyspala?“

„Až moc dobře, zaspala jsem.“

„Takže uděláme vizitu a já pak sepíšu ordinace. Vyrazíme tak za pět minut?“

„Dobře.“

Šla jsem si přečíst noční hlášení. Vše zůstalo stejné, akorát večer přivezli tu holčičku z neurologie, a jak koukám, dali ji na pokoj s Lilith. Připravila jsem všechny pomůcky pro mě a doktora. Ještě srovnat chorobopisy a je to. Lucy odešla a nevím, zda se na vizitu stihne vrátit. Hned potom ji budu muset najít a zjistit, co se stalo.

„Půjdeme? Je všechno v pořádku?“ vyrušil mě Edward.

Přikývla jsem a vzala vše potřebné. Edward byl velice profesionální, šikovný a hlavně to s dětmi uměl. Když jsme vešli do pokoje, kde leží Lilith, zarazilo nás, že pláče. Seděla na posteli a vzlykala. Druhá holčička ležela v posteli a hrála si s panenkou. Chtěla jsem ji utišit, ale Edward mě předběhl. Klekl si k její posteli a utřel jí slzy.

„Copak se děje, krásko?“

Lil zavrtěla hlavou.

„Já si tedy myslím, že se určitě něco stalo.“

Následovala jsem Edwarda a také si klekla, pohladila jsem ji po ruce.

„Pověz mi to, prosím.“

Vzlykla. „Já…“ popotáhla. „Já bych chtěla jít domů k mamince.“

Edward se usmál a otřel jí zbytek slz. „Tak to mám pro tebe dobrou zprávu, protože dnes půjdeš domů.“

„Opravdu?“ zamrkala.

„Ano. Já a sestřička Bella si teďka poslechneme srdíčko a potom můžeš začít balit. Tví rodiče by tu měli být každou chvíli.“

On byl prostě báječný. Na Edwarda s malou Lil bych se mohla dívat celý den a neomrzelo by mě to.

Edward si odkašlal a pokračovali jsme dál. Během vyšetřování se párkrát stalo, že jsme se dotkli, a jiskry mezi námi byly snad vidět na dálku. Z rukou mi vše padalo. Určitě si musel myslet, že jsem nemožná.

Na sesterně si sedl k počítači a začal psát dnešní zápis. Lucy zde nebyla a já byla na vše sama. Měla jsem toho hodně a navíc ještě nové ordinace od Edwarda. Naštěstí on nikam nespěchal a já získala čas. Byla jsem na Lucy trochu naštvaná. Nic neřekne a odejde si, když je nejvíce práce.

Mezitím přišla vrchní a sháněla se po ní. Sakra, co mám říct. Nakonec jsem řekla, že tu není, což ji velice naštvalo a běžela ji rychle najít. Lucy mi za to určitě nepoděkuje.

Připravovala jsem injekce a za mě si stoupnul Edward. Skoro se mě celým tělem dotýkal a zašeptal mi do ucha. „Bello, já už mám vše hotové. A běžím na pohotovost.“ Jeho dech mě ovanul a já cítila, jak se mi podlamují kolena.

Otočila jsem se a stáli jsme čelem k sobě, tak blízko. Krev mi hučela v uších a já chtěla, aby něco udělal, aby se dotknul svými rty těch mých. Chci je ochutnat. On se jen usmál a pohladil mě po lícní kosti.

Když odešel, tak jsem to musela rozdýchat. Bohužel k mému blaženému obláčku přišla bouřka.

„Ty mrcho,“ zařvala na mě Lucy.

Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším. „Prosím?“

„Práskla jsi mě!“

Už jsem to nevydržela. „A co jsem podle tebe měla udělat, od rána se mnou nemluvíš, nic neřekneš. Tak jak jsem měla vědět, že tě mám krýt?!“

Byla zticha a já sebrala odvahu. „Já jsem ti něco udělala?“

„Ty se ptáš? No jasně, ty jsi naše chudinka Bella, která neměla žádného kluka. Nemá zájem o nikoho a ups, přijde pěknej doktor a ty se můžeš přetrhnout, nakrucuješ se před ním. Moc dobře víš, že jsem ho chtěla, a udělala jsi to naschvál, protože seš obyčejná zlatokopka.“

Chtěla jsem něco říct, ale ona si dál pokračovala svou. Takže jsem se tomu jejímu obvinění musela jen zasmát.

Když skončila, řekla jsem jí jediné. „Znáš mě tak dlouho, jak tohle můžeš říct?“

Podívala se na mě takovým pohledem, že kdyby v očích měla nože, tak mě s nimi probodne. Otočila se na podpatku a dnes už podruhé odešla.

No, aspoň je mi jasné, proč jsem nežádoucí číslo jedna. Nechápu, jak se to mohli dozvědět a proč jim to tak vadí.

Během dne se mi vyhýbala a sem tam jsem zaslechla, že jsem mrcha, podrazačka, nebo že Edwardovi mě bylo líto, proto mě pozval.

Konečně byl konec služby. Raději jsem si sbalila věci a honem odsud zmizela. Ještě, že bude víkend. A ta celá věc vychladne.

Dnešní den nemohl být horší. Jestli jsem se před chvílí cítila hrozně, tak teď už to nejde více. Edward stál u svého auta a k němu přistoupila nádherná blondýna a políbila ho na tvář.

Rychle jsem běžela do auta a ujela pryč.

Ty protivné slzy si našly cestu ven a já už neměla sílu je zastavit.

Moc děkuji za vaše komentáře. Opakuju se, ale moc mě potěšily.

Příště vás určitě potěším.

Autor: sarze (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek První láska - 2. kapitola: