Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » První východ slunce - 2

EclipsePoster2


První východ slunce - 2Tak toto je pokračování mého díla o Renesmeé a Jacobovi. Nessie se pohybuje v prostředí lidského života a rozhoduje se o cestě zpět do Ameriky. Komentáře a připomínky maximálně vítány.

K ránu mě probudilo Jacobovo hlasité chrápání. Snažila jsem se vymanit z jeho medvědího obětí a po vynaloženém úsilí se mi to podařilo. Došla jsem k sobě do pokoje a ustlala. Pak jsem si jen tak sedla k oknu a koukala ven. Bylo vážně krásně a díky časné ranní hodině i klid. Ráda koukám z okna ven a sním, mám pak pocit jakoby se mě to, co se kolem mě děje vůbec netýkalo, jakoby to všechno vážně byla jen zlá noční můra a já se probudím, zas budu malá a kolem mě bude celá má velká rodina. Kéž by.

Po chvíli zapípal budík a já věděla, že už je dost hodin, abych mohla začít něco dělat. Došla jsem se umýt a učesat do koupelny. Podívala jsem se na sebe do zrcadla, Jake mi často říká, že mám přesně půl z mámy a půl z táty. Otevřela jsem medailónek, co mám a podržela si rodinnou fotku vedle obličeje. Vážně nevím, možná má pravdu, ale přijde mi, že moji rodiče byli mnohem hezčí než já. Oni byli celkově dokonalí.

Oblékla jsem se a došla do kuchyně. Lednice je už zase prázdná, takhle brzy nebude mít žádný velký obchod otevřeno, to je zlé, mám vážně hlad a až se probudí Jacob - nechci ani pomyslet. Snad v pekárně by otevřeno mít mohli, kousek odtud jedna je. Rozhodla jsem se tedy, že zase konečně jednou opustím stěny našeho bytu a půjdu něco nakoupit. Už kvůli Jacobovi, sní za pět.

Vyšla jsem ven a užívala si toho, že je všude ticho a ulice skoro prázdné. Díky tomu jsem se mohla v klidu rozeběhnout a nemuset pořád hlídat svoji přece jen ne úplně lidskou rychlost. Běh je moje vášeň, jinak mě ostatní sporty moc nelákají. Ale když běžím, celý svět mi leží u nohou, cítím se volná. Před pekařstvím jsem zpomalila a pak tiše vešla dovnitř. Prodavačka za pultem zívala, a když jsem ji pozdravila, málem jí trefil šlak.

„Prosím dvacet rohlíků, dva bochníky chleba a deset čokoládových muffinů.“

Mezitím co jsem mluvila, se celou dobu držela za srdce a  koukala na mě jak na zjevení. Nedokážu odhadnout, jestli v dobrém nebo špatném. Ta paní byla prostě v šoku. Pak začala rychle drmolit anglicky.

„Sléčna musí chvíličku počkat, móc brzy ona tády.“ Oni Španělé moc na angličtinu nejsou, můžu být ráda, že mi vůbec rozumí.

„Jistě, počkám.“ Paní rychle odešla do zadu k pečivu, ale mnohokrát se za mnou otočila a zvědavě si mě prohlížela, u toho si brblala španělsky a skládala zboží.

Za deset minut se vrátila i s požadovaným pečivem.

„Gracias seňora, hasta la vista,“ rozloučila jsem se španělsky.

„Hasta la vista, seňorita,“ odpověděla mi a lehce se na mě usmála. Když jsem vyšla z obchodu a ohlédla se, přistihla jsem ji, jak na mě ještě zpoza záclony kouká. Hodně lidí se chová jako ona, když mě vidí, jsem pro ně jiná. Vážně moc zvláštní, ale pečivo tedy voní báječně a je ještě horké! Jacob bude mít určitě radost.

Ulice se už trochu zalidnily, a tak jsem šla pomaleji. Rozhlédla jsem se kolem a viděla jen spoustu snědých lidí, kteří na mě koukají. Chyběli mi lidé bez otázek a předsudků, chyběla mi Amerika. Je rozhodnuto, do Spojených státu pojedeme hned.

Otevřela jsem domovní dveře a za nimi už stál Jacob.

„Nessie, díky bohu, tohle mi nedělej!“

„Jacu, klid, byla jsem jen nakupovat, jídlo víš, jídlo je potřeba a my žádné nemáme.“

„Renesmeé Carlie Cullenová, příště, než někam půjdeš, mi dáš vědět! Jak já mám poznat, co s tebou je?“

„Ale Jacobe, kdo by mi tak asi mohl ublížit? Jsem silnější i rychlejší než kdokoli z lidí,“ řekla jsem možná s přílišnou samozřejmostí. Jacobovi v očích zahrály jiskřičky. Najednou vyskočil a vůbec nevím jak, jsem ležela na zemi a nemohla se ani pohnout. Nic mě nebolelo, to ne, ale Jacob mi držel obě ruce a já mám na něj málo síly.

„Jacobe, ty ale nejsi tak úplně normální člověk. Tebe do toho nepočítám. Já samozřejmě vím, že jsi silnější, kvůli tomu se semnou nemusíš prát,“ smála jsem se.

„Dobře,“ pustil mě, „ale až budeš chtít tady příště někam jít, prostě mi to řekni, to není tak těžké.“ Najednou jsem si uvědomila novinku, co jsem mu chtěla říct.

„Žádné příště nebude Jacu, ne tady, vrátíme se do Ameriky.“

„Tak už ses rozhodla? Jsi si tím jistá? Víš, už jsi několikrát udělala planý poplach a pak sis to rozmyslela, víš, jak nenávidím to všechno zařizování.“

„Jsem si stoprocentně jistá,“ řekla jsem pevně.

„Dobře, já s tím souhlasím, taky chci zpátky,“ usmál se na mě tím jeho vřelým vlčím způsobem.

„Na, tady máš snídani,“ hodila jsem mu igelitku s nákupem, „nech mi aspoň jeden rohlík prosím, já jdu balit,“ oznámila jsem a šla do svého pokoje.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek První východ slunce - 2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!