Další díleček:)Prosím o kritiku i chválu a halvně názory na Sokii.
31.01.2009 (18:00) • Arya • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6451×
6. Odhalení
Otevřela jsem dveře džípu a ladně vyskočila ven. Příjemné zakončení týdne. Noční páteční lov, aneb rodinná sešlost, byl prostě úžasný. Ruku v ruce s Edwardem Renesmee jsme vyšli k domu. Rosalie a Emmett plánovali další svatbu, tudíž měla Alice skvělou náladu. Už se mě několikrát ptala na barvu šatů pro družičku. Myslím, že budu předstírat nemoc.
Rosalie a Alice šly do obýváku vybírat šaty. Poslušně jsem si sedla k nim a kývala a nebo vrtěla hlavou podle toho jak se mi jaké šaty líbily. V tu chvíli se stalo něco co by nikdo nečekal. Ba dokonce ani Alice ne. A nebo to věděla a neřekla nám to. Ozvalo se první celkem nesmělé a potom rázné zaťukání.
„Alice?“ ozval se Edward. Alice se jen andělsky usmála. Carlisle šel otevřít.
„Dobrý den.“ slyšela jsme jeho bezchybnou zdvořilost. Myslím, že kdybych právě teď měla v sobě nějakou krev, ztuhla by.
„Dobrý den, mohla bych prosím na pár minut dovnitř?“ ozval se pisklavý a nepříjemný hlas. Sokie…
„Co?“ by to jediné co jsme ze sebe dostala pak sledovala jak Sokie vešla do domu.
„Děkuju, že jste mě pustili dovnitř. Myslím, že je na čase abych Vám něco oznámila.“ její hlas byl prosicen nenávistí. Edwardův výraz nečitelný. Jen jsme ji bezmocně sledovala.
„Posaď se.“ vyzval ji Carlisle. Posadila se přímo naproti mně. Tvářila s jako kdyby nemohla dýchat a potom spustila.
„Musím Vám říct, že se vám daří celkem dobře předstírat. Ale přede mnou nemusíte.“ Nikdo z nás se nehnul ani o píď. Nehybné sochy stále němě zíraly na Sokii před sebou.
„Nevím o čem to mluvíte.“ řekl tvrdě Carlisle.
„Ale víte. Vy všichni to víte.“ odpověděla pouze.
„A já vím co jste.“
„Nevím co tím myslíš Sokie.“ promluvil Edward.
„Myslím, že nemá cenu abych se tu hádala. Už si můžete vyndat ty kontaktní čočky. A pustit mě ven ,nebo se udusím.“ řekla hrubě a tvářila se jako by nás snad chtěla zabít či co.
V tu chvíli Edwardovi projelo očima zjištění.
„Chceš mi snad říct, že jsi…?“ větu nechal nedokončenou.
„Jen to řekni nahlas.“ její hlas už nebyl pisklavý, ale nepříjemný a drsný.
„Lovec upírů“ doplnila ho Alice. Rozprostřelo se hrobové ticho. Nevěděla sjem co to znamená , ale rozhodně se mi to nelíbilo.
Sokie chladně přikývla.
„Teď když už jsem Vás varovala. Dnes jsem už unavená“ zvedla se a odešla. Dveře zůstaly do kořán. A my zůstali stát.
„ Co znamená lovec upírů?“ byla jsem první kdo prolomil ticho.
„ To znamená, že máš čím dál tím víc smůly. Lovec upírů je třetí nesmrtelná rasa žijící s lidmi. A jeho posláním je nalezení upírů a jejich.. likvidace.“ odpověděl mi Edward.
„Likvidace?“ to slovo s emi rozprostíralo v hlavě a jás e snažila přijít na jeho význam. Jako kdybych ho neznala.
„Jaké mám možnosti?“ zeptala jsem se znovu já.
„Přesvědčit jí o tom, že nejsme nebezpeční. A nebo ji zabít.“ byl klidný , když to vyslovil.
„Ale?“
„Ale je. Ale Sokie se jen tak snadno zabít nedá.“
V tu chvíli s poprvé ozval Emmett.
„Neexistují i nějací lovci vlkodlaků? To všechno schytáme jen my?“ v jeho hlase bylo slyšet nadšení. Už se těšil na bitku se Sokie.
„Jak to poznala?“
„Nemůžeme za to. Sokie nás prostě cítí. Jako nás cítí vlkodlaci a nebo my cítíme je.“ odpověděl Carlisle.
Zůstala jsem sedět a zírala do zdi. Postupně každý odešel. Jediný kdo zůstal a sledoval mě byl Edward. Opatrně si vedle mě sedl.
„Je ti něco?“
„Ne nic mi není. jd epo nás jenom jedna masochistická holka.“ odpověděla jsem suše.
„Není se čeho bát.“
„Neslyšela jsme tohle už nějak mockrát?“
„Bohužel, ano.“ přiznal a jemně mě políbil do vlasů.
„Existuje místo, kde budu v bezpečí?“
„ Myslím, že ne. Ale bránit tě, je přece posláním mého života, ne?“ na tváři mu hrál úsměv.
„ Jasně bez tebe se neubráním ani mouše.“
nadechla jsem se pokračovala.
„Jak velká šance tu je že to skončí dobře pro nás?
„ Asi taková jako vždycky.“
Usmál se. Zvedl ěm do náručí a odnesl mě k nám do pokoje. Sokie ne Sokie. Musím si užít každý dnes ním. I kdyby to měl být ten poslední. Poslední den věčnosti. No nezní to zvláštně?
Autor: Arya (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Půlnoc- část 8.:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!