Tak tady máme 3. kapitolku kterou jsem napsala já! Po napsání jsem měla chuť celý to smazat a poslat na všechny atomovku, protože mojí nejlepší kamarádce umřel kůň, ale nakonec jsem si to vymluvila :). Hezké čtení! Anie240 :D
05.02.2010 (18:45) • Anie240 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1854×
3. Kapitola
Pohled Belly:
Tvrdě jsem dopadla na tlapy až to zadunělo a dokonce i ptáci vylétli ze svých hnízd na stromech.
*Ahoj. * řekla jsem v myšlenkách.
*Ahoj. * dostalo se mi sborové odpovědi.
Oblečení ze kterého jsem se před přeměnou sundala jsem chtěla složit a vzít do tlamy, tak jsem do něj začala šťouchat čumákem. Periferním viděním jsem zahlédla pohyb. Otočila jsem hlavu tím směrem a zahlédla jsem utíkajícího Jacoba. Embry měl pravdu... Ten kluk je fakt srab! A to si bude říkat měnič! Že se nestydí! Co kdyby mě vážně sežral vlk? Tss... Sebrala jsem oblečení do tlamy a otočila se ke křoví ze kterého zrovna vycházel šedý vlk... No spíše vlčice.
*Viděla jsi to co já? * zeptala jsem se.
*Embry říkal, že je to srab. * odpověděla mi Leah.
*Tak jdem na tu poradu, ne? * zeptala jsem se. Otočili jsme se a běželi hlouběji do lesa. Po pár minutách se k nám přidalo 5 různobarevných vlků. Došli jsme před dům Quilova dědečka ve kterém se konali veškeré schůze. Každý si našel křoví, za které se schoval, proměnil se a převlékl. Došli jsme ke vchodovým dveřím a zazvonili. Přišel otevřít starší muž s šedivími vlasy a příjemným úsměvem.
„Už jsem myslel, že se neukážete.“ řekl a ukázal řadu bílých zubů.
„ Dobrej pane Athero!“ pozdravili jsme všichni sborově a už jsme se hrnuli do domu, abychom zabrali nejlepší místa v obýváku. Z kuchyně ze které se linula příjemná vůně pečeného kuřete právě vycházela osoba.
„Ahoj Sue!“ řekly jsme všichni až na Setha a Leah... proč by vlastní matku oslovovali jménem, ne?
„Ahoj děcka, doufám, že máte hlad! Peču kuře a čokoládový dort.“ řekla Sue a zářivě se na nás usmála. Všichni jsme začli kývat jako takový ti plyšoví pejsci co se dávají v autě na palubní desku, což je docela metafora jelikož mi takový pejsci jsme... Teda až na tu palubku. Sue zaplula do kuchyně a pan Athera si sedl do křesla naproti dvěma gaučům a pohovce ve kterých jsme seděli mi.
„Určitě vás zajímá, proč jsme se zde dnes sešli... Takže mám pro vás dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou.“ řekl a usmál se na mě.
„Řekla bych, že začneme tou dobrou, ne?“ zeptala jsem se a jako na povel se ze všech stali kejvací plyšáci.
„Tak tedy dobrá. Jacobova proměna je skoro u konce, takže se můžete těšit na dalšího člena smečky!“ řekl a zřejmě čekal jásání... Řekněme, že marně.
„Doufám, že se Embry mýlil a nebudou s Jakem takový problémy...“ řekla jsem a podívala se na jmenovaného, který zrudl.
„Dobrá, dobrá... Nebudeme se tady o Jakovi dohadovat.“ utnul mě pan Athera,
„Teď k té špatné zprávě. Týká se především tebe Bello a také kvůli tomu budou asi problémy.“ řekl a já se pomalu začínala bát.
„O co jde?“ zeptala jsem se.
„Všichni moc znáte legendu o zlatookých studených, že ano?“ zeptal se a v očích mu zablesklo. Myslím, že za chvíli nebudeme měniči, ale kejvací pejskové...
„Tak tedy...“ odkašlání, „Zlatoocí se sem vrací pravidelně každých 100 let a každých sto let se kvůli tomu začnou mladíci, letos i dívky, za našeho kmene proměňovat v obrovské vlky různých barev, aby mohly chránit obyvatelů rezervace i města. A právě těch sto let nastalo. Cullenovi se vrací a budou chodit na Fokské střední do druhého ročníku, stejně jako ty Bello. Ze jednoho úhlu směru je to dobře, budeš je mít stále na očích a jelikož je budeš znát, bude pro tebe lepší s nimi vyjednávat, ale musíš být opatrná! Nikdy nevíš co od nich můžeš očekávat.“ wow! Takhle dlouho nikdy nemluvil. Počkat!
„COŽE?!“ ok Bello! Klid! Přestaň se třást. To bude v pohodě. Jenom nedorozumění. Určitě nebudeš muset každej den čuchat ten odpornej sladkej puch. Starej Athera tě chce jenom vyděsit.
„Bello uklidni se, to je v pořádku. Neboj oni ti nic neudělají. Teda nevím jak budou reagovat na to, že se na jejich území vyskytuje vlkodlak a to rovnou alfa, ale po rozumné...“ cože?!
„Rozumná domluva s pijavicemi!? To už je na mě trochu moc! Nejdřív Jacob a teď i tohle!“ nekontrolovatelně jsem se třásla... Tohle už nezastavím. Dokud jsem byla při smyslech jsem celá klepající se vyběhla před dům před kterým jsem se přeměnila a utíkala do lesa. Ach jo... To triko jsem měla ráda.
Shrnutí od RenesmeCullen
Shrnutí od Anie240
Autor: Anie240 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Queen of werewolfs 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!