Ahoj :D je tu další kapitola ode mě. Omlouvám se za zpoždění a chtěla bych velice poděkovat KaculKaB, ANGRYDanče a samozřejmě RenesmeCullen, že mi pomohly. V téhle kapitolce se dočtete jak Bella kuje pikle... :D Vaše Anie240
30.03.2010 (08:45) • Anie240 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1526×
6. Kapitola
Vyšla jsem před školu a mířila si to k lesu, jenže z parkoviště ozývalo troubení, které vydával jenom můj miláček. Otočila jsem se za zvukem a u mého auta se ležérně opíral Sam a pohrával si z klíčky. Usmíval se jak sluníčko.
„Bells!“ zakřičel na mě a celé parkoviště se otočilo.
„Same!“ oplatila jsem se a on se zasmál.
Svižným krokem jsem si to razila k němu, aby se neřeklo. Cítila jsem na sobě pohledy všech, jen Monica věděla, že tohle asi nebude můj kluk a tak ona jediná mi nemohla závidět, ale já měla mnohem hezčího kluka.
Přišla jsem k němu a on mě objal. Zasmála jsem se a snažila se vyskočit pro klíčky. Člověk by nevěřil, že i když jsem vlkodlak mezi kluky jsi připadám tak malá. Sam byl asi o hlavu větší, ne přeháním, možná o půl, a byl zatím největší, ano někdo mu šlapal na paty a byl to můj Jack.
„Same ty klíče, myslím že sis pojezdil dost.“
„Ne, ne.“
„Neříkej, že si nejezdil po městě aby sis užil jízdu,“ zeptala jsem se a nadzvedla jedno obočí. Sam sklopil oči.
„Já to věděla!“ obvinila jsem ho.
„Tak na,“ řekl uraženě a klíče mi dal.
„Díky,“ zazubila jsem se na něj a nastoupila na místo řidiče.
Když se vedle mě dlouho nic neozývalo, vyklonila jsem se z okna a dívala na Sama. Byl napnutý jak struna, lehce se třásl a nozdry měl roztáhnuté jak rozzuřený býk. Začichala jsem a cítila ty nové, Culleny. Lehce jsem se zasmála a tím jsem připoutala jejich pozornost, Sam se ještě více napjal. Zatahala jsem ho za ruku a když nereagoval, vystoupila jsem z auta a dala mu facku.
Sam se na mě vyjeveně díval a já mu naznačila, ať si jde sednout. Bez protestu nastoupil. Zavřel za sebou dveře a začal vrčet na Culleny. Taky bych si zavrčela, ale hrála jsem si na lidi bohužel. Nasedla jsem do auta a co nejrychleji vyjela.
„Promiň, zapomněl jsem, že tam jsou lidi, prostě už jejich přítomnost mě vytočila a ten pach byl…“
„Já vím! Čuchala jsem to celý den a ani jednou jsem nevrkla. Je to v pořádku Same, ale musíš se ovládat ať tě nebo někoho jiného nemusím odtahovat. Hraju si na člověka a Lee – Lee by taky mohla.“
„Vzkážu jí to.“
„To budeš hodný,“ usmála jsem se na něj a naznačila tím, že už se vůbec nezlobím.
„Jak jim vysvětlíš, že smrdíš jako vlkodlak?“
„Jak jedena pijavice byla se mnou na hodině, nahodila jsem že chodím s Jacobem a Blacky určitě znají.“
„Jsi mazaná,“ zasmál se Sam.
„Pro to jsem alfa,“ usmála jsem se a zaparkovala na hranicích.
„Hele, jdu domů vymyslet plán, jak to tady těm Cullenům co nejvíc znepříjemnit aby odjeli a neříkám, že vás do toho neztáhnu. Potřebovala bych po tobě, abys vyřídil ostatním ať se trochu ovládají, Leah vzkázat že si může hrát na člověka před upíry, přinejhorším ať jí pomůže Embry, kdyby souhlasila a potom ať někdo skočí za Jacem nechci, ať se ještě promění a dneska k němu asi nepůjdu. Charlie bude mít stejně otázky, kde jsem byla, ještě že chápe nás vlkodlaky. Večer se s vámi ještě spojím jo?“ rozdala jsem příkazy, že se i mě samotné z toho točila hlava.
„Jasně, takže večer,“ usmál se a vyskočil z auta.
Otočila jsem auto a vydala se domů. Hmm… budu si to muset promyslet v soukromí, ale vlkodlačice Isabella Swan na něco přijde milí Cullenovi. Budete se mít na co těšit. Zasmála jsem se ještě víc a přidala do pedálu. Už abych mohla začít s vymýšlením. Dojela jsem domů a jen co jsem otevřela dveře se na mé mračila tvář mého milovaného táty. Sakra! Z toho se nevyktoutím...
„Kde jsi byla mladá dámo?!“ ach jo! To bude na dlouho.
„No... Do města se nastěhovali upíři, tak jsem měla hlídku,“ doufám, že se Billiho nebo někoho jiného nebude ptát...
„Aha.“ Jeho výraz naštěstí pro mě změkl a on mi odstoupil z cesty abych mohla projít. „A... Bells?“
„Ano tati?“ Co z něho zase vyleze.
„Uděláš prosím večeři...“
Po dokončení domácích prací jsem se šla projít do lesa. Je tam klid na přemýšlení. Sedla jsem si na velký kámen a přemýšlela co té povedené rodince provedu. Zavŕela jsem oči a nechala se unášet svou fantazií. Co přebarvit auta? Ne... To by trvalo moc dlouho a někdo by mě mohl vidět. Na Výtvarce nakreslit jejich portréty s upíříma zubama? Moc nápadné... Už to mám! Vyskočila jsem na nohy a běžela do domu. Vzala jsem si peníze batoh a Charliemu napsala vzkaz, že jedu nakupovat. Vlezla jsem do auta a mířla si to směr Port Angeles.
Když jsem se vrátila domů, bylo něco kolem osmé hodiny takže jsem stačila akorát uvařit večeři, napsat úkoly, vykonat hygienu, zalehnout do postele a s úsměvem na rtech usnout.
Shrnutí od RenesmeCullen
Shrnutí od Anie240
Autor: Anie240 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Queen of Werewolfs- 6. kapitola :
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!