Přidávám 10. kapitolu. Myslím si, že název kapitoly mluví za vše, ale bude to opravdu loučení? Pěkné čtení přeje TerinkaCullen.
28.06.2011 (16:15) • TerinkaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1326×
10. kapitola - Loučení?
Pohled Renesmé
Zítra odjíždíme, vůbec se mi nechce. Já Aleca miluju a rozloučení nepřežiju. Na tohle téma už jsme s Alecem narazili mnohokrát, ale vždy jsme nad tím mávli rukou a říkali si, že máme ještě hodně času. Jenže už nemáme, máme poslední den a už ho dlouho neuvidím. Vím, budeme si psát a volat, ale to už nebude ono.
Pohled Edwarda
Mám strach o svou holčičku. Nevím, jak to zvládne. Našla svou druhou polovinu a teď se jí musí vzdát. Pamatuji si na tu bolest, kterou jsem cítil, když jsem opouštěl Bellu. My oba jsme trpěli a nechci, aby to samé zažila má Nessie. Aleca sice nemám zrovna rád, ale na mojí Renesmé mi záleží. Já a rodina ji však pomůžeme a spolu to vše zvládneme.
Pohled nikoho
Dva mladí lidé, tedy upír a poloupírka, se trápili. Osud je dal dohromady a teď je rozděluje. Ani jeden neví, jak to bez sebe přežijí. Milují se tolik, že odloučení je bude oba moc bolet. Jak udělat, aby se tomu zabránilo? To ví jen ten nahoře a Aro. Ano, správně. Aro.
Pohled Ara
Rozhodl jsem se Cullenovi pozvat na narozeniny Aleca a Jane. Budou za týden a když je Nessie a Alec spolu, tak nevidím důvod je nepozvat. Promluvil jsem si o tom s Marcusem, je to můj starší bráška, za kterým si chodím pro radu. Ten řekl, že to vůbec není špatný nápad. Vydal jsem se za Carlislem a ten byl z toho nápadu doslova nadšený. Zase jsem to dobře vymyslel, ale to já vlastně vždycky.
Pohled Alice
Super zůstáváme tu. Zrovna mi to řekl Carlisle. Je z toho nadšený, stejně jako já.
Začala jsem plánovat, co ještě musíme stihnout. Pojedem na nákupy, přece musíme koupit dárky. Jak já se těším a musíme toho tolik nakoupit. Hned to musím jít říct Nessie, ta bude nadšená ještě víc než já.
Vydala jsem se k Alecovi, kde byl Alec, byla i Nessie. Žádným klepáním jsem se nezdržovala a vlítla do pokoje. Byli na posteli, kde se loučili. Jak krásně roztomilé.
„Zůstáváme tady,“ řekla jsem tomu zamilovanému párečku.
„Cože?“ ptala se nechápavě Ness.
„Zůstáváme tu na narozeniny tady Aleca a Jane,“ řekla jsem a odkráčela z pokoje za Jazzem. Musím si s ním naplánovat nákupy.
Pohled Jazze
Proč já? Naříkal jsem si v duchu. Z vedlejšího pokoje se ozval smích. Smích Edwarda. Ten se tak má, nemusí na nákupy s Alice. Pro Alice bych udělal první poslední, ale proč zase nákupy? Trička, kalhoty a boty zvládnu, ale spodní prádlo. Tam jsou samé krajky. No děsné. A když si to Alice zkouší, mám co dělat, abych se na ni nevrhl. Musím to nějak vymyslet a vykroutit se z toho. To bude hodně těžké, ale Emmett mi s tím pomůže.
Pohled Nessie
Zůstáváme. Sice jen o chvilku déle, ale i tak. Počkat, Alec má narozeniny. Co mu proboha dám? A proč mi vlastně nic neřekl? Nevěděla jsem odpověď, a tak jsem se ho zeptala.
„Alecu, proč jsi mi neřekl, že máš narozeniny?“ bylo vidět, že se nad odpovědí zamyslel.
„Protože mi to nepřišlo důležité a navíc nepotřebuješ vědět kolik mi je,“ řekl mi Alec. Copak má strach, že kvůli jeho věku s ním přestanu chodit? Takový nesmysl. I kdyby byl starší než samotný Aro, stejně bych ho milovala.
Ještě jsme si chvilku povídali, teda mě to přišlo jako chvilka, ale bylo už deset hodin. S Alecem mi ten čas rychle utíká. Honem jsem se s ním rozloučila a vydala se do svého pokoje. Tam jsem se v rychlosti osprchovala a šla rychle na kutě.
Pak jsem ještě přemýšlela, co bych měla dát Alecovi k narozeninám. Musím taky počítat s Jane, ale té určitě něco vymyslí Alice, ale Alecovi chci dát něco, co budu vybírat já, jenže já nevěděla co. Teda jeden dárek mě napadl, ale ještě nevím, jestli ho uskutečním.
Pohled Jacoba
Zrovna teď jsem ležel v posteli a v náručí držel svou milovanou Jane. Já vím, je to zvláštní, ale já ji miluju. Na povrch se zdá jako krvežíznivá a krutá, ale ona taková ve skutečnosti není, je to jen maska. Jsem rád, že ji mám. Když tak přemýšlím, co se tu stalo za tu chvilku, co jsme tady, musím říct, že mi to změnilo život od základů. Až teď s Jane jsem přišel na to, co je to láska a jsem rád, že jsem na to přišel. Bellu i Nessie jsem taky miloval, ale ne tak, jako Jane. Nebýt Cullenů nejspíš bych ji nikdy nepoznal. Nevím, jestli bych se otiskl do někoho jinýho nebo mi bylo dáno, že s Jane se setkáme a popravdě - je mi to jedno. Osud je osud a já ho nezměním a jsem za to rád.
„Co se děje miláčku?“ zeptala se mě Jane.
„Nic, jen přemýšlím,“ odpověděl jsem svýmu blonďatýmu andílku.
Autor: TerinkaCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek R + A? Proč ne?! - 10. kapitola:
Prepáč ako nápad dobrý ale nepáči sa mi to časté striedanie pohladov..a taktiež mi ksebe nejde Jane a Jacob...ale som ticho tvoja poviedka ...
Jacob to v hlavě v pořádku má, ale ta "osoba" co tuhle "povídku" napsala asi ne :D :D :D Nerada se vyjadřuju, ale je to strašný... jak po příběhové stránce tak po úpravě. Já nevím, ale po sotva třech větách střídat pohled? Trochu moc, nemyslíš..? Tak se omlouvám, ale celá povídka stála za velký nic.
jane a blondatý andílek???? ten jacob to nemá v hlave v poriadku, to už dávno vravím!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!