Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » R + A? Proč ne?! - 12. kapitola

09.08.2011 (14:15) • TerinkaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1166×

12. kapitola - Narozeniny

Pohled Aleca

Dneska mám s Jane narozeniny. Má Nessie něco plánuje a já nevím co. Velice mě to štve. Myslím, že to má spojitost s mými narozeninami. No, nechám se překvapit.

Jako první jsem dostal dárek od své sestřičky Jane. My dva si totiž vždy ráno vyměníme dárky. Letos jsem jí koupil poukázku na oblečení ve vysoké hodnotě. Ta se zase vyřádí. Ona mi zase dala nové luxusní hodinky se slovy, abych na rande s Ness nechodil pozdě.

Oslava začíná v šest hodin a bylo deset. To si stihnu ještě zajít za Ness. Honem jsem se vydal k jejímu pokoji. U dveří jsem lehce zaklepal, nečekal jsem na odpověď a vstoupil. Zrovna si četla knížku.

„Jééé, ahoj,“ řekla překvapeně. Knížku odložila a vydala se za mnou. Jak byla u mě, políbila mě. Já jsem jí polibek oplatil.

„Co tu děláš, já myslela, že se připravuješ na oslavu,“ řekla mi s úsměvěm.

„Přišel jsem jen na chvilku, chtěl jsem být s tebou, ale když mě vyháníš, tak já odejdu,“ řekl jsem a vydal se ke dveřím.

„Nikam, tady budeš,“ řekla a přitáhla si mě zpátky.

„A co budem dělat?“ zeptala se mne.

„To je jedno hlavně, že budu s tebou,“ řekl jsem.

„Tak si můžem třeba povídat,“ navrhla mi.

„A o čem si budem povídat?“ zeptal jsem se zvědavě.

„No, já nevím. Třeba co si myslíš, že dostaneš?“ zeptala se mě laškovaně. Co jenom plánuje? Chvíli jsem se rozmýšlel, co jí vlastně mám říct.

„Mně je to celkem jedno, jenom se bojím, co dostanu od Demetriho a Felixe,“ přiznal jsem se. Je to pravda. Vždy, když jdu kolem těch dvou, divně se na mě šklebí.

Povídali jsme si hodně dlouho, až jsem zapomněl na čas, když jsem si na něj vzpomněl, bylo už pět, Jane mě zabije, když s Nessie mi ten čas rychle ubýhá.

Honem jsem musel do svého pokoje. Tam už na mě čekala Jane. Oblečená, učesaná a samozřejmě i namalovaná.

„No, kde jsi, už na tebe čekám hodinu. Určitě jsi byl zase za Nessie, že? Ještě pět minut a už bych tam na vás vlítla,“ nadávala mi. S Nessie se staly kamamarádkami. Trochu mě to překvapilo, ale jsem rád.

Na posteli jsem měl už nachystané oblečení. Je snad horší než Alice. Sice jsem s ní na nákupy nikdy nejel, ale už je plánuje. Mám z toho strach, ale raději na to nebudu myslet.

Jane mě připravovala snad až do šesti. Bylo to utrpení. Co na mně chce zpravit? Jsem přece upír, nejkrásnější bytost na světě, a nic na mně nespravý, teda myslím.

Bylo pár minut po šesté a já s Jane jsem se vydal do velkého sálu. Pár upírů už tam bylo, moje Renesmé však ne. Asi ještě není hotová. Vždyť ji připravuje Alice, že. Chudáček, lituju ji. Já však měl Jane a to je to stejné, ba i horší.

Po chvíli ke mně někdo přišel a zakryl mi oči. Nebyl to nikdo jiný než má Nessie.

„Kdo to je?“ zeptala se.

„Kdo by to tak mohl být, že by Heidi?“ poškádlil jsem ji.

„Já ti dám Heidi,“ zasmála se.

„Ahoj,“ řekla mi a dala mi malinkou pusinku na nos.

„Ahoj,“ řekl jsem jí. Já ji taky políbil, ale já jí aspoň dal pořádnej polibek. Vášnivej na rty.

Najednou jsem uslyšel za sebou odkašlání. Podle hlasu jsem poznal, že je to Edward. Jujda.

„No tak je nech, má narozeniny,“ snažila se ho uklidnit Bella. Pak jí musím poděkovat, přece jenom mě zachránila před běsnícím Edwardem.

„No dobře, ale jenom dneska,“ souhlasil nakonec Ed.

„Půjdeme si zatancovat?“ zeptal jsem se Ness.

„Dobře,“ řekla a vydali jsme se doprostřed sálu.

V osm hodin nám s Jane měli nosit dárečky.

Jako první šel Aro, Caius a Marcus. Jane dali šperk a mně dali klíče. Marcus mi řekl, že jsou od motorky. Páni, já dostal motorku. Wow. Už teď se těším na projížďku.

Pak byl na řadě Felix s Demetrim. Jeden dával Jane a druhý mně. Co zas vymysleli. Jane od nich dostala osvěžovač vzduchu. Tak tím mě dostali. Chudák Jane. Všem tu cukaly koutky, i Arovi. Jane to však vzala s humorem. Ten Jacob má na ni dobrý vliv.

Felix s Demetrim šli pomalu ke mně. Na tváři měli potutelný úsměv. To nevypadá dobře.

„Vše nej k tvým narozkám,“ řekl Dem jednoduše.

„Přeju to samé,“ přidal se Felix a dal mi dárek. Byla to nějaká knížka. Pomalu jsem ji rozbalil. Když jsem uviděl ten název... Málem jsem je zabil. Knížka se totiž jmenovala ZAČÍNÁME SE SEXUÁLNÍM ŽIVOTEM. Nessie mě však zadržela.

Další takové vtipy už nebyly. Dostal jsem celkem rozumné dárky.

Chudák Jane, ta to měla horší, dostávala dárky typu granule, hrací kost, miska pro psy, která měla dokonce nápis MŮJ PEJSEK JAKEY. Fakt originální.

Od Ness jsem dostal medailonek. Na něm stálo S láskou. Další dárek dostanu v soukromí. Už teď jsem zvědavý, co vymyslela.

Blížila se desátá hodina. Už mě to tu nebavilo, tak jsem se s Ness proplížil do mého pokoje. Ještě dnes jsme se domluvili, že přespí u mě. Edward o tom nemá ani páru. Zítra budu mít problém.

„Já se půjdu osprchovat,“ omluvila se Ness.

„Jasně. Budu tu čekat. Nenechej mě tu samotného dlouho,“ řekl jsem. Ness odešla do koupelny a já si lehl na postel a četl knížku. Vyrušily mě až kroky Nessie. Zvedl jsem hlavu a podíval jsem se na ni. Málem mi vypadly oči z důlku.

Pohled Ara

Dnes má Alec a Jane narozeniny. Mí dva miláčci. Zvlášť Jane. Je to takové moje zlatíčko. Kolik jim vlastně bude? Vím jen to, že to jsou kulatiny, ale to je vše. No, to je jedno. Vždyť já ani nevím, kolik je mně.

Pomalu jsme se chystal na oslavu. Oblékl jsem si na sebe černý oblek a podíval jsem se do zrcadla. Panebože, mně to ale sluší. Jsem pořád mladý a sexy. Ani Demetri na mě nemá.

Ještě chvilku jsem se prohlížel a pak jsem se vydal za Sulpicii, která byla v pokoji. Já se totiž převlíkal v pracovně.

Rozvod se Sulpícií jsem si nakonec rozmyslel. Zjistil jsem, že ji miluji a v posteli nám to taky klape. Tak proč rozvod.

„Miláčku. jdeme?“ zeptal jsem se, jak jsem vešel.

„Samozřejmě,“ odpověděla.

„Hrozně ti to sluší,“ pochválil jsem ji.

„Děkuju,“ usmála se na mě.

„Tak jdem,“ řekl jsem a nabídl jí rámě. Lidským krokem jsme se vydali do sálu. Kam spěchat?

„Ta výzdoba je nádherná,“ rozzářila se Sulpicie.

„Ano, to ano,“ přitakal jsem.

„Tak, co budem dělat?“ zeptal jsem se.

„No co asi, tančit, ne?“ odpověděla mi.

„Zase? Vždyť víš, že to neumím. Můžeš zase tančit s Marcusem. On to umí líp než já,“ vykrucoval jsem se. Tanec nenávidím.

„Aspoň jeden,“ prosila.

„Dobře, ale jen jeden,“ souhlasil jsem nakonec. Z jednoho tance se nakonec vyklubalo pět tanců.

„Tak už dost,“ zarazil jsem ji, když mě chtěla přemlouvat k dalšímu tanci.

„Musíme rozdat dárky,“ řekl jsem na vysvětlěnou, když jsem spatřil její výraz.

„Dobře, ale pak budem tancovat.“ A mně nezbyla jiná možnost, než souhlasit. Pomalu jsem se vydal za Jane a Alecem. Stáli vedle sebe a vedle nich stáli jejich polovičky. Já šel prvně za Jane.

„Tady máš, zlatíčko,“ řekl jsem a zavolal jednoho sluhu upíra, ať mi donese truhlu, kde byl šperk. Jane truhlu dychtivě otevřela.

„Děkuju,“ poděkovala mi, když truhlu otevřela a spatřila šperk.

„Nemáš zač,“ řekl jsem a šel za Alecem. Tomu měl dárek předat Marcus, tak jsem mu jenom popřál.

Pak jsem se díval, co dostali. Chudinka Jane. Dostávala samé dárky, které byly spíše určeny pro Jacoba. No, to nevadí. Já jí to se šperkem vynahradil.

„Miláčku?“ ozval se za mnou hlas mé manželky. Co mi zas chce?

„Ano?“ řekl jsem sladce.

„Co kdybychom odtuď nenápadně zmizeli,“ prohodila laškovně. Konečně bezvadnej nápad.

„Beru,“ řekl jsem a chytil ji za ruku. Opatrně jsme se plížili k mojí pracovně. Byla blíže než pokoj. Jenže nás přistihl Marcus. Naštěstí to byl Marcus a ne Caius. Marcus se na nás jen pobaveně podíval a odešel si po svém. Já se Sulpicií rychle zmizel v pracovně, kde jsem pořádně zamkl dveře.

Autor: TerinkaCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek R + A? Proč ne?! - 12. kapitola: