Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » R + A? Proč ne?! - 4. kapitola

kristen3-vilinka


R + A? Proč ne?! - 4. kapitolaAhoj, přináším další kapitolku. Doufám, že se bude líbit. Pěkné čtení přeje TerinkaCullen

4. kapitola – Emmett to ví

 

 

Pohled Aleca

Včera byl úžasný den. Renesmé mám moc rád. Nebo snad i něco víc? Kdo ví. Vím jen to, že mě k ní něco táhne. Neumím to popsat. Včera, když jsme se políbili, projela mnou taková elektřina, že jsem měl co dělat, abych se na ni nevrhl. Tohle se mi ještě nestalo. Šel jsem se projít. Po cestě jsem potkal Felixe.

„Čau, Alecu. Kde jsi včera byl, nikde jsem tě nenašel,“ ptal se mě. Co jsem měl říct? Přece jsem nemohl říct pravdu. Víš, včera jsem byl s Renesmé Cullenovou, jo a líbali jsme se, strašně mě to k ní táhne. Ne, to tedy opravdu nešlo.

„Ale, byl jsem se jen projít,“ řekl jsem vyhýbavě. Snad to spolknul, doufám.

„Chováš se jako zamilovaný,“ řekl se smíchem Felix. To je to na mě tak vidět? Počkat! Zamilovaný? Já si přiznal, že jsem zamilovaný? Asi to tak opravdu bude. Ještě, že si Felix nevšiml té malé lži. Moment! Felix něco tuší?

„To byla sranda. Ses měl vidět, úplně jsi zblednul, vypadal jsi nějak bledě i na upíra,“ říkal se smíchem Felix. Takže netuší. Já toho Felixe jednou zabiju. A to myslím vážně.

„Hahaha, to bylo vtipné,“ řekl jsem.

„Já vím. Hele musíme si zase někdy udělat pánskou jízdu. Znáš to, nějaký holky, dobrou krev. Jo, to bude úžasný,“ rozplýval se Felix. Už zase?

„Jo, to jo. Víš, já už musím. Čau,“ řekl jsem a odešel. Konečně klid. Pánskou jízdu? Holky? Teď, když mám hlavu plnou jen té jediné? Abych začal vymýšlet dobrou výmluvu. Šel jsem zrovna kolem Arovy pracovny, když v tom jsem slyšel divný zvuk. Bylo to, jako kdyby někdo někoho týral. Šlo to z Arovy pracovny. Nezaváhal jsem ani minutu, pomalinku jsem otevřel dveře, jen tak trochu. To, aby mě nepřítel nespatřil. Jenže to, co jsem uviděl, nezapomenu do konce svého života.

 

Pohled Emmetta

Má Rosinka byla znovu na nákupech a já se nudil. Rozhodl jsem se pokecat s mojí malou neteří Nessie. Šel jsem k jejímu pokoji a jako správně vychovaný člověk, teda upír, jsem zaklepal. To víte, Carlisle mě musel učit. Jednou jsem totiž viděl něco hodně nechutného. Zjistil jsem, že to dělají i starouškové. Fakt nechutné. Nepřeji vám to vidět. Z pokoje se ozvalo dále, a tak jsem vstoupil. Ležela na posteli a v ruce měla knížku. Sakra, moc se potatila. Taky takový šprt.

„Tě pic, Nessie,“ pozdravil jsem.

„Ahoj, strejdo. Co tu chceš? Kde máš Rose?“ ptala se Nessie.

„Trochu víc otázek nemyslíš?“

„Ne, nemyslím,“ řekla se smíchem.

„No přišel jsem s tebou pokecat a Rose je na nákupech. Zase,“ řekl jsem.

„Aha, a na co se chceš zeptat?“ ptala se.

„No, vypadáš nějak jinak,“ řekl jsem pravdu. Od té doby, co jsme přijeli, se chová jinak.

„Tak špatně vidíš. Já jsem úplně stejná,“ řekla, ale já viděl, že mi lže. Znám ji už nějakou tu dobu na to, abych to poznal.

„Tak kdo v tom je?“ zeptal jsem se. Musela někoho mít. To já poznám.

„Co, kdo v tom je, nikdo v tom není,“ snažila se mi nakecat Nessie. Já poznám, kdy lže, a navíc zčervenala. To zdědila po Belle, ta byla každou chvíli jako rajče, když byla ještě člověk.

„Nessie, já to poznám, nekecej mi tady, jinak se rozzlobím,“ řekl jsem, i když jsem to tak samozřejmě nemyslel. Já a rozzlobit se na mou malou neteřinku? Nikdy.

„No, Alec Volturi,“ řekla a já se zhrozil. Nemít tak dobrý sluch, myslel bych si, že jsem se přeslechl.

Volturi? Co tě to napadlo, Nessie?!“ ptal jsem se zděšeně. Volturi. Proboha, to nemyslí vážně. Kam ten svět dospěl, vždyť jsou to jen bezcitné vraždící stvůry a navíc Alec, to čarodějnické dvojče. Tak to teda ne!

„Strejdo, klid. On je úplně jiný. A mám ho ráda a ty s tím nic nenaděláš,“ řekla. Ta holka se snad zbláznila.

„Dobře, ale všechno mi řekni,“ řekl jsem nakonec, má ho ráda, to je na ní vidět, doufám jen, že má pravdu v tom, že je opravdu jiný, jinak teda nevím. Pověděla mi úplně všechno. Z toho, co říkala, jsem poznal, že se nám Nessie do něj opravdu zamilovala. Ale proč zrovna do Volturiho?

„Slib mi, že to nikomu neřekneš. Hlavně ne tátovi, rozumíš.“ Tak ona to holka chce tajit. Tak to moc dlouho nevydrží. Náš čtenář myšlenek na to stejně brzo přijde.

„Dobře,“ řekl jsem. Bude to těžké, ale já to zvládnu, slíbil jsem jí to. Budu myslet na moji Rosinku a na to, co jsme včera vyváděli. Snad to pomůže.

 





Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek R + A? Proč ne?! - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!