Nová povídka. První kapitola začíná pohledem Edwarda.
02.07.2010 (16:45) • piromaan23 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4478×
Prolog:
Ahoj, jsem Edward Anthony Masen Cullen. Jsem upír. Narodil jsem se v roce 1901. V mých 17 letech mě proměnil Carlisle Cullen. Díky němu žiju. Mám taky dar. Nějací upíři jsou nadaní jako já. Já mám schopnost čtení myšlenek. Mám dva bratry Emmetta a Jaspera, oba dva jsou frajírci. Užijou si s nějakou dívkou, a pak ji odkopnou. Já jsem z nich nejstarší a asi mám i víc rozumu. Nic s tím nenadělám. Mám ještě matku Esme, která přišla o dítě a spáchala sebevraždu, ale Carlisle ji přeměnil jako nás všechny. Všichni jsme upíři vegetariáni. Každé čtyři roky se stěhujeme do jiného města. Teď přebýváme ve městečku jménem Forks. Poslední dny toho je na Carlisela mnoho. Já jen čekám, až pohár jeho trpělivosti přeteče. Což bude za velmi krátkou dobu.
1. kapitola
„Už toho mám dost!“ zařve Carlisle, až se zachvějí okenní tabulky.
„A je to tady,“ zašeptám si pro sebe a povzdechnu si. Pohár přetekl.
„Esme, tohle je 125 stížnost za rok. Pošlu je za Charliem, on je tam upraví, a Edward jede taky,“ řekne Carlisle.
„Edward ale nic neudělal,“ začne mě bránit Esme. Zaklepu na dveře a otevřu je.
„Já tam pojedu. Budu je hlídat. Nevadí mi to,“ řeknu jim. Esme se ke mně vrhne a začne mě objímat. Carlisle se na mě usměje.
„Pojedete za Charliem. Je to můj dávný přítel. Žije na jednou ranči a má tři dcery. O ně se neboj. Sbal si něco normálního. Budete jezdit na koních a podobně,“ řekne Carlisle. Pokývu hlavou a jdu do svého pokoje se sbalit, vezmu si jen tašku. V klidu si balím, když se otevřou vstupní dveře. Seběhnu dolů a posadím se ke svému klavíru. Carlisle stojí u schodů a Esme si sedla do křesla.
„Emmette, Jaspere, posaďte se,“ řekne Carlisle.
„Co je,“ vyštěkne Emmett.
„Už vás mám dost. Jedete na měsíc k mému příteli Charliemu na ranč. Běžte si sbalit zítra odjíždíte,“ řekne Carlisle.
„To nemůžeš!“ zařve Jasper.
„Odjíždíte a basta!“ zařve, překvapeně se na něj podívám. Být člověk, je Carlisle mrtvej vzteky a oni počůraný. Zaměřím se na myšlenky v domě. Takhle se nikdy nechoval. Takového ho neznám. Kluci ho naštvaly, a to hodně, ale stejně Carlisle to přehnal. Bude se mi po nich stýskat. Chudák Esme. Považuje nás za vlastní děti a my jí děláme takové problémy. To si dělá kozy, ne? Emmett se na mě podívá a já zakroutím hlavou, že ne. Vykulí oči a podívá se na Esme, která radši uteče do své pracovny. Dobrej vtip. To by nikdy neudělal. Je apríl nebo co. Jasper si myslí, že to je legrace.
„Je mi líto, ale není to vtip,“ řeknu Jasprovi a ten otevře ústa.
„Běžte si balit!“ zařve Carlisle a vydá se za Esme. Rozejdu se k sobě do pokoje a začnu opět balit. Podívám se na hodiny. 0:25. Vyskočím z okna a rozeběhnu se na lov. Dneska mám štěstí a ulovím dvě pumy. Po lovu se vadám domů a zamířím si to rovnou za Carlislem do pracovny.
„V kolik odjíždíme?“ zeptám se ho.
„V 8 máte být před školou,“ řekne a začne se věnovat knize. Kniha. Rozeběhnu se do pokoje a vezmu si knihu Romeo a Julie. Potom jdu naposled hrát na klavír.
„Děti, musíte jet!“ zakřičí Esme smutným hlasem. Všichni seběhneme a vyjedem ke škole. Před školou nás čeká velké loučení. Rozloučíme se a nastoupíme do autobusu. Asi za 7 hodin dojedeme na ranč, kde na nás čeká nějaká blondýnka a černovláska .
„Ty ,vole,“ neodpustí si kluci. Vystoupíme a seřadíme se.
„Ahoj já jsem Rosalie a tohle je má sestra Alice. Věci si položte támhle na ten dlouhý stůl a pojďte za námi,“ řekne ta blondýnka Rosalie a rozejde se s tou Alicí.
Zastaví se před ohradou, kde je anděl, který krotí divokého hřebce.
„To je naše sestra. Bella,“ řeknou najednou, a ten anděl se na nás podívá.
Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Ranč lásky 1:
Precitenost a dlhsie casti. Ta blondyna Rosalie sa zastavila pred ohradou kde som uvidel anjela z cokoladovimi ocami. Gastanovo hnedymi vlasmi ako hrebelcuje cierneho zrebca. No mne oci stale utekali k tej krasavici. Napr. Som zviknuta na precitenost a hovorenie dozadu nie dopredu a co sa tyka toho casu si spisovatelka nie matikarka. Bolo nieco po polnoci. Co sa tyka rozlucenia tak Esme mala vzlykat ,,chlapci davajte na seba pozor" inak .... No neda sa povedat ze je to dobre
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!