Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Renesméiny pocity trošku jinak X

1

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Renesméiny pocity trošku jinak XAhojky, přidávám další dílek. Moc děkuju za vaše komentíky, a že jste na moji povídku nezapoměli:) Tak tady je další, snad se bude líbit a opět prosím komentíky! Díky:)

05.12.2009 (18:30) • Nuougil • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 963×

Zarazila jsem se a zírala na toho kluka. On mi pohled oplácel, jeho výraz byl naprosto okouzlený. Jak jsem se na něj dívala, moje vidění nabralo zvláštní, rudý, zlověstný nádech. Cítila jsem, že pomalu ztrácím vládu nad svým tělem. Horní ret se mi samovolně zvedl nad zuby a z hrdla se mi ozvalo tlumené zavrčení. Prodavačka po mně hodila nechápavý pohled, ale já ji nevnímala. Pomalu jsem udělala krok vpřed a přesunula se do útočné pozice. Něco v mém výrazu ho muselo varovat. V jeho očích se najednou zračilo zděšení, a on se spěšně otočil na patě a vyrazil ze dveří obchůdku. Okamžitě jsem se vrhla za ním a jeho úžasnou vůni, aby mi náhodou někam nezmizel. Rozrazila jsem dveře a spatřila jeho záda, jak mizel v jedné z mnoha uliček vedoucích z náměstí.

Cítila jsem potřebu letět za ním, klidně i upíří rychlostí bez ohledu na lidi, kteří se procházeli kolem. Ale to nesmím udělat. Nesmím! Roztřeseně jsem vydechla. Jeho silueta mizela v dálce a spolu s ní i jeho vůně. Dokonce i vítr měl příznivý směr, a tak jeho vůni odvál v dál. Ze všech sil jsem se držela na místě, celou svojí vůlí jsem se nutila ho nepronásledovat. Jak se mi pomalu vracel rozum, začala jsem si uvědomovat, co jsem málem udělala. Nechybělo mnoho a vzala bych život nevinnému člověku! Ale já to dokázala. Svým způsobem jsem na sebe vlastně docela pyšná. Nebylo to vyloženě moje zásluha, ale nezabila jsem ho. A to je přece to hlavní, ne? Přesto jsem si nepřála, aby se o téhle příhodě vědělo doma. Dokázala jsem si představit přehnanou reakci rodičů, Emmettovi vtípky i znechucené Jacobovi pohledy. No, myslím že nemusím mít všechno…

Příliš se mi nechtělo zde jen tak postávat. Nakonec jsem se rozhodla, že půjdu dokončit jeden malý úkol. Stejně to chci udělat, tak nač to oddalovat. Lehkým poklusem jsem se vydala zpět, směrem do La Push. Nepozorovaně jsem proběhla mezi domky, až jsem se dostala ke Clearwaterovým. Nasála jsem vůni. Dům byl prosycen pachem vlkodlaků, ale momentálně doma nikdo nebyl. Spokojeně jsem se usmála. Paráda. Aspoň to bude rychle odbytý. Vyskočila jsem do vrchního okna Sethova pokoje.

„Sakra!“ zaklela jsem tiše, jak jsem vrazila do stolu. Stůl srážku se mnou sice nepřežil, ale co se dá dělat. Krátce jsem se rozhlédla. Postel, usoudila jsem, bude patrně ideální místo. Sáhla jsem do kapsy, naštěstí jsem neztratila ani jednoho z plyšáků. Vyndala jsem medvídka s nápisem I love you, a posadila ho na postel. Tam ho Seth určitě najde… Smutně jsem se na něj ještě podívala. Možná pochopí, jak moc mi na něm záleží a možná se tím změní jeho postoj ke mně. Tedy doufám…

Zhruba za hodinku jsem opět stála na náměstí. Váhavě jsem se podívala na hodinky. Ručičky ukazovaly něco po půl šesté. Ach jo. Domu už na mě budou čekat. A já si ani nejsem jistá, jestli na to táta nepřijde. V hlavě se mi stále znovu a znovu ukazovaly ty obrazy, které jsem chtěla před rodinou utajit. Byla jsem vděčná, že mě ještě čeká asi půlhodinová cesta domů. Vyrazila jsem klidný, ale přesto energickým krokem. Koneckonců, nemám se zač stydět, a už se těším až budu doma. Konečně zpět mezi rodinou. A zanedlouho opět poletím letadlem… I když jsem se do Amazonie moc netěšila, milovala jsem létání. Alespoň jedno malé plus… Zatímco jsem takhle přemýšlela, vítr nabíral na síle a všude kolem mě létaly listy, servané ze stromů. Asi na půli cesty, necelý kilometr za městem, se vítr otočil a sfoukl mi vlasy do obličeje. A v mé hlavě bylo najednou úplně prázdno. Veškeré souvislé myšlenky smetla vůně. Tuto vůni jsem už dnes jednou cítila. Moje vidění se opět změnilo a já se prudce otočila. A pochopila jsem, že teď už se neovládnu, že se vlastně ani nechci ovládnout. Zoufala jsem toužila ochutnat jeho krev. Na tmavé silnice, na kterou se právě snášel soumrak, jen pár metrů ode mě kráčel tentýž kluk jako v obchodě. Neměla jsem na výběr. Jediným skokem jsem překonala tu minimální vzdálenost a srazila ho k zemi. Z jeho úst vyšel jen jediný krátký výkřik, který chroptivě ustal, jak jsem ho začala vysávat. Cítila jsem, jak mu rukama drtím křehké kosti jeho těla. Pod rty jsem vnímala stále slabší tep, který mi hnal jeho krev přímo do krku. Rudá tekutina utišovala oheň v mém hrdle a její vůně mě přiváděla k šílenství. Jeho krev byla skvělá. Lepší, než jsem si kdy dokázala představit. Měla jemnou, sladkou chuť, o tolik jinou než krev zvířecí! Blaženě jsem pila, dokud nebyl kluk prázdný. Teď, když ve mně zmizela poslední kapka jeho krve, mi teprve došlo, co jsem to udělala. Jeho tělo mi vypadlo z rukou a já chvíli ztuhla do dokonalé nehybnosti. Až po chvíli se mi podařilo prolomit trans a já vyděšeně vyskočila.

Rozhlédla jsem se kolem sebe. V tuhle chvíli nebyl čas na výčitky svědomí, musela jsem jednat. Pravidlo první – zničit důkazy. Naštěstí nikdo kolem nebyl, takže jsem se ušetřila dalšího vraždění. Vzala jsem do náruče zničené tělo, a hodila ho do řeky, tekoucí jen kousek odtud. Vrátila jsem se a ještě jednou se rozhlédla. Na silnici zbyla trocha krve, ale tu už smýval lehký deštík, padající z nebe. Jediný kdo znal pravdu, byl stříbrný měsíc nad Renesméinou hlavou…

 

http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-na-pokracovani/renesmeiny-pocity-trosku-jinak-xi/ -   Nová kapitola :)

Autor: Nuougil (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Renesméiny pocity trošku jinak X:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře