Takže Rosalii zahlédli lovci. Dozvíte se, jak to s ní bude dál. A jestli vám to nevadí, tak bych chtěla povídku věnovat kamarádce, Barušce. :-)
09.08.2011 (12:15) • RenesmmeCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 825×
Myslím, že si mě ti lovci všimli. Utíkala jsem přímo větrem. Ti lovci za mnou běželi s vidlemi a s noži. Utíkala jsem strašně rychle. Potom jsem prudce zastavila, protože přímo přede mnou byl vodopád.
„Ale ne, co teď?" Už jsem nevěděla, jak dál. Lovci měli velkou převahu. Všichni se na mě vrhli. Už jsem byla slabá. Nevěděla jsem, co mám dělat. Už měli nachystané vidle. Chtěla jsem uniknout. „Ale jak?“ zašeptala jsem. Jen jsem si v duchu říkala - proč já?
A teď jsem cítila tu vůni krve, na které jsem byla závislá. Chtěla jsem je zabít, ale ještě bych to udělala horší, než to je. Teď mě ti lovci popadli do sítí. A já jsem zareagovala tak, že jsem tu síť chtěla ze sebe co nejrychleji dostat. Ta síť byla trošku silnější, než jsem čekala. Stejně jsem ji nakonec ale roztrhla. Ti lovci byli dost odvážní. Myslím, že tušili, s kým mají tu čest. Hodili na mě další síť! Tato byla už přeci jen silnější. Nemohla jsem nic dělat. Jen jsem tam sebou trhala vší silou. Tak tato síť už mě dostala úplně. Nebyla jsem jěště tak silná od mojí přeměny. Myslela jsem, že svedu víc. Ale nemohla jsem. Neměla jsem daleko k slzám.
Když mě vlekli lesem, tak strašně hlasitě pokřikovali, že mě chytli. Já jsem sebou co nejvíc škubala. Když mě dotáhli z lesa ven, tak jsem viděla, že svítí slunce. Už jsem se svým novým já měla trochu zkušeností. Měla by mi zářit kůže. Nádherně, zlatavě, diamantově zářit. A tak se taky stalo. Moje kůže měla nádherně zlatavou barvu. Lidé se polekali. A já jsem se chtěla dostat ven z té sítě. Ale nešlo to!
„Sakra,“ řekla jsem. Už mě to celkem štvalo. Celkem dost!
Pak už lidem asi došlo, že moje kůže je naprosto neškodná. Tak na mě znovu vyběhli. Ale já jsem chtěla ven. Všemožně jsem sebou škubala, kopala, motala se, ale stejně mi nic nepomohlo. Čekala jsem opak. Myslela jsem si, že jsem silnější. To už tam lidi měli nachystanou klec z ocele. Dali mě do ní. Přímo brutálním způsobem. Já jsem se samozřejmě bránila. Ale nevěděla jsem, jak na ty potvory vyzrát. Už jsem to vzdala. A že jsem to vzdala dost rychle. Byla jsem už prostě dost vyčerpaná. Jeli jsme a já slyšela, jak si lidé povídají, co se mnou provedou.
„Mohli bychom ji napíchnout na kůl.“
„Ne, mohli bychom jí setnout hlavu.“ A tak dále, a tak dále. Prostě takové ty machýrkovské věci. Když si oni povídali, nenápadně jsem ukradla klíč lovci, který byl vedle klece se mnou. Ale jak jsem bouchla klíčemi o klec, tak se najednou otočil. Řekl, ať mu je vrátím. Já už jsem je měla prokouknuté a věděla jsem, že jsem bezmocná. Vrátila jsem mu klíče. Ale jak jsem mu je podávala, vzala jsem ho dost prudce za ruku a řekla: „Však si, chlapče, počkej. Já vás stejně dostanu." Potom ten muž vypadal dost neklidně.
„Sakra,“ špitla jsem si pro sebe. Jeli jsme asi půl hodiny, než konečně zastavili u města, kde jsem napadla ženu, muže a další lidi! (Měla jsem zavázané ruce.) Vyndali mě z klece. Trhala jsem sebou, škubala. Ale stejně jsem nebyla tak silná, jak jsem si myslela. Vzali mě, přivázali k železné tyčce, která už na mě byla přímo nachystaná. Když mě tam přivázali, tak všichni řvali, že mě dostali. A taky různé podobné hlášky.
Pak se asi šli poradit, co se mnou udělají. Byla jsem naprosto v šoku, když si povídali o tom, že by mě oběsili! Přišel ke mně jeden z lovců. Měl na sobě zelený oblek. Byl na rukávech rozpáraný. Pak mi řekl: „Ještě zaplatíš za to, co jsi tu provedla!“ A šel pryč…
Autor: RenesmmeCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Rosaliina přeměna 3. kapitola:
Děkuji. ;) Můžu tedy napsat další? :O
Ahoj,
Článek jsem ti opravila, ale chyby jsi tam stále měla. Tak na to dej pro příště opravdu pozor.
Děkuji.
Ahoj, neustále sis neopravila chyby, které ti Roxy vypsala:
+ do perexu doplň stručný výtah z děje
+ překlepy
+ přímá řeč patří na nový řádek
+ špatně píšeš přímou řeč, držce konceptu, který ti Roxy vypsala
+ čárky
+ text v závorkách...
Až si vše opravíš, zaškrtni Článek je hotov, děkuju.
Pokud chyby nevidíš, navštiv Pomoc autorům a najdi si korektora. www.stmivani.eu/40-pomoc-autorum/
Ahoj,
do perexu si, prosím, doplň stručný děj 3. kapitoly; minimálně jednou větou.
* Čárky; (!!)
* Překlepy;
* Řadová číslovka;
* Velká/malá písmena;
Až si dopíšeš perex a opravíš chyby - viz. můj minulý komentář -, zatrhni "Článek je hotov", dřív ne!
Děkuji...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!