Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozbřesk trochu jinak 17

Ashley 123456

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Rozbřesk trochu jinak 17Bella se vzpamatovává ze šoku, ale trochu jí to komplikují sny.

11.08.2009 (08:00) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6176×

Ležela jsem v nějaké tmavé místnosti. Byla jsem jen ve spodním prádle a ruce jsem měla přivázané k nějakým trubkám.

Otevřely se dveře a i s denním světlem do místnosti proklouzl Josh. N tváři měl opravdu potěšený úsměv. „Isabello.“ Přešel ke mně a pohladil mě po tváři. Ucukla jsem. Vzal můj obličej do svých dlaní a prudce jím otočil zpátky. „Chovej se slušně! Nemám na tebe celý den.“ Můj obličej pustil a prsty mi přejel po tváři, krku, mezi ňadry, přes pupík a zastavil se u kalhotek. „Taková zbytečnost. Jenom tím budeme ztrácet čas.“

Rychle mi rozepnul podprsenku, sundal mi kalhotky a přejel mě sice uznalým, ale pohrdavým pohledem.

Pak si rozepnul kalhoty. Nechal je spadnout ke kolenům. Sundal si i boxerky, klekl si ke mně, a když do mě tvrdě vnikl, tak mým tělem projela prudká bolest.

Vymrštila jsem se do sedu, až se ledové ruce napjaly. Ležela jsem v naší manželské posteli. Všude byla tma a ticho. Nevydržela jsem to. Svezla jsem se zpátky do polštářů, kde jsem začala brečet. Edward si mě přitáhl víc k sobě. „Pššt Bello. Byl to jen sen. Chceš mi o tom povědět?“ Možná by pomohlo svěřit se mu, ale určitě by si ještě víc vyčítal, že tomu nezabránil.

„Ne,“ zabořila jsem mu hlavu do hrudi. Jeho božská vůně tlumila mé vzlyky, až jsem zase usnula.

Zase se mi zdál ten samý sen a zase jsem se probudila na tom samém místě. Byla jsem celá zpocená a ruce se mi třásly. I proti mým myšlenkovým protestům si slzy našly cestičku po mojí tváři. Dezorientovaná jsem si sedla. „Bello,“ řekl Edward utrápeně a objal  mě. Koukla jsem z okna, kde si první světlo razilo cestu z mraků.

„Kolik je hodin?“

„Bude 5.“ Zaskučela jsem.

„Potřebuju sprchu.“ Edward mě beze slov pustil. Vypadala jsem strašně. Zacuchané vlasy, kruhy pod očima a na krku dva cucfleky a od Edwarda určitě nebyly.

Teplá voda mě zbavila potu, ale ty cucfleky mi přišli čím dál víc vybarvenější. Vzala jsem si noční košilku a do ložnice šla s tím, že jdu dneska za školu.

Napadlo mě, že bych si možná mohla vzít prášek na spaní. Edward na mě čekal, a když jsem šla ke dveřím, byl hned u mě. „Kam jdeš?“

„Potřebuju se napít a vezmu si prášek na spaní.“

„Nechceš tu počkat? Přinesu ti to.“

„To je dobrý potřebuju se protáhnout.“

Trochu jsem podcenila můj stav,protože když jsem šla ze schodů, podlomili se mi nohy. Ještěže šel Edward vedle mě a mohl mě chytit.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se vyděšeně.

„Myslím, že jo.“

Do kuchyně mě radši donesl. Pak přede mě postavil sklenici vody a vedle prášek. Vděčně jsem se na něj usmála.

Edward mě donesl zpátky do postele. Prášek zabral až nečekaně rychle a já se propadla do vysvobozující temnoty.

Probudila jsem se a byla zase tma. Můj spánek byl naštěstí beze snů a já za to byla upřímně vděčná.

„Dobré ráno. Jak se cítíš?“

„Už dobře. Jak dlouho jsem spala?“

„Nevím. Něco přes 17 hodin. Ten prášek byl dost silný.“

Vyvalila jsem oči. On mě schválně zfetoval a říká mi to s takovým klidem?

„Bello nešil. Je jen dobře, že si spala. Napadlo mě, že bysme do Forks mohli odjet už ráno, jestli chceš.“ Asi to byl dobrý nápad. Tady to byla něco jako jedna velká depka.

„Dobře. To bude fajn.“

„Ráno zavolám na letiště, ale budu si muset zajít na lov. Nechci to podcenit.“ Edwardovi oči už pomalu, ale jistě nabírali černý odstín.

„Jasně jdi. Já to tu zvládnu. Asi si udělám něco k jídlu,“ povzdechl si.

„Nechci tě tu nechat. Kdyby něco, tak volej. Miluju tě.“

„I já tebe,“ políbil mě a než jsem stačila něco říct, byl pryč.

Došla jsem do koupelny, ale to byla evidentně chyba. Můj zrak okamžitě přitáhly dvě celkem velké modřiny, které jako by v zrcadle svítili. Dotkla jsem se jich a moje slzy si opět našly cestičku po tváři. Svezla jsem se na zem a rozvzlykala se.

Nevím, jako dlouho jsem tam ležela, když se mě dotkly dvě studené ruce. „Bože Bello. Co se stalo? Jsi v pořádku?“ hlas měl vyděšený.

„Edwarde,“ přitáhla jsem si ho blíž a pevně ho objala.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 17:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře