Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozbřesk trochu jinak 3

45457

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Rozbřesk trochu jinak 3Bella jede k Charliemu a odjíždí na Dartmouth. KOMENTÁŘE PROSÍM dávají mi sílu psát

16.07.2009 (13:00) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 7514×

Vyjela jsem z garáže. Jela jsem trochu rychleji, než by u mě Edward pokládal za rozumné, takže jsem byla u Charlieho za 15 minut. „Bello, tolik si mi chyběla.“ Vítal mě ve dveřích a objímal, div mě neumačkal. „Pojď dál. A kde máš Edwarda?“ tak na tohle jsem nepomyslela.

„Hm… myslím, že jel zařizovat něco kvůli našemu stěhování. Přijede odpoledne.“ Ujistila jsem ho s úsměvem. Šli jsme do kuchyně, kde bylo prostřeno k obědu. „No páni, ty jsi vařil a nic tu nesmrdí.“ Vykřikla jsem nadšeně

„Jo udělal jsem steak s hranolkama.“ Pustili jsme se s chutí do jídla.

„Kde jste vlastně byli na svatební cestě?“ Charlie prolomil ticho.

„Byly jsme v jižní Americe. Moc se mi tam líbilo.“ Nepřišlo mi podstatné říkat mu, kde přesně jsme byly. Charlie se usmál.

„Jsem rád, že jsi šťastná. A kdy odjíždíte?“ Nad tím jsem vůbec nepřemýšlela. Dneska je čtvrtek a Edward říkal, že tu budeme týden.

„Asi v pondělí nebo v neděli.“

„Tak brzy. Myslel jsem, že tu zůstanete tak 14 dní.“ Z Charlieho hlasu byl slyšet smutek.

„To jídlo bylo vážně skvělé,“ snažila jsem se upoutat jeho pozornost na něco jiného, ale s Charliem se moc povídat nedalo, tak jsme pustili televizi.

Byly 3, když někdo zaklepal. „Jdu otevřít,“ letěla jsem ke dveřím. Byl to Edward.

Přivítali jsme se opravdu vášnivě. Byla jsem do toho tak zabraná, že jsem si ani nevšimla Charlieho, který se přišel podívat kdo to je. „Ehm ehm,“ odkašlal si. Otočila jsem se a sklopila hlavu, protože jsem musela být červená až za ušima. Edward Charlieho obdařil zářivým úsměvem. „Dobré odpoledne Charlie.“

„Ahoj Edwarde. Přijel sis vyzvednout Bellu?“

„Ano, náš odjezd se trochu posunul. Musíme ještě něco zabalit.“

„Dobře.“ Na Charliem bylo vidět, že mě pouští nerad. „Tak se mějte děti. Bude se mi stýskat,“ objal mě a na Edwarda ještě zavolal: „Dávej mi na ni pozor!“

„Budu.“ No to si dokážu živě představit, jak na mě bude dávat pozor. Auto, které odolá i srážce s tankem, nikam mě nepustí.

Každý jsme nasedli do svého auta a jeli domů.

„Edwarde, proč musíme odjet tak brzy?“

„Bello, jdeš poprvé na vysokou. Musíš si to pořádně užít.“ Jeho slova mě příliš neuklidnila. Pořád jsem měla pocit, že se něco děje. Jasper musel vycítit moji úzkost a poslal to Edwardovi, protože ten mě začal uklidňovat. Večer si kluci vyrazili na lov, tak jsme si já, Alice, Rose a Esme udělaly dámskou jízdu. Probraly jsme své manžele. Nejvíc jsme se nasmály u Emmetta. Rose uměla tak skvěle vyprávět, že jsem úplně zapomněla na čas.

Musela jsem usnout na gauči, protože když jsem se ráno otočila, spadla jsem na zem. „Au.“ Byl to pád docela slušný a k mému probrání účinná zbraň.

Z kuchyně se ozval smích. „Já věděl, že spadne.“ Prohlásil Emmett a smál se ještě víc. Sebrala jsem svou urozenost ze země a šla do kuchyně. Edward stál u sporáku a míchal vajíčka. I když vařil, vypadal božsky.

„Odjedeme dnes odpoledne,“ oznámil mi a já jen kývla na souhlas. Zakručelo mi v břiše. „Dobré ráno,“ dal mi pusu na tvář a servíroval mi snídani.

„Děkuju.“

Po jídle jsem se šla vysprchovat. Edward mě nachytal nad prázdnou cestovní taškou. „Zlato, nic si nebal. Zapomínáš na Alici?“ objal mě kolem pasu.

„Jasně. Jak bych mohla zapomenout,“ usmála jsem se.

„Pojď, musíme jít, ať stihneme letadlo.“ Přikývla jsem, ale vůbec se mi nikam nechtělo. Edward to poznal. „Nebuď smutná. Vždyť sem můžeme kdykoliv přijet,“ snažil se mě uklidnit, ale moc se mu to nepovedlo, tak mě vzal za ruku a vedl dolů. Všichni byli vyřádkováni pod schody. První se loučila Esme s Carlislem, potom Alice s Jasperem a s Emmettem a Rosalií se uvidíme na vysoké. „Bello, nezapomeň, že budu sledovat, jak se oblékáš.“

„Jasně Alice, neboj. Budu ti dělat radost.“ Ukápla mi slza

„To doufám a nebreč,“ usmála se na mě.

„Bello, musíme jít, nebo nám uletí letadlo,“ hučel do mě Edward. Naposledy jsem se rozloučila a šla k autu.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 3:

 1
1. 02746
02.07.2011 [19:34]

Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře