Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Rozbřesk trochu jinak 58

Stephenie Meyer


Rozbřesk trochu jinak 58A je to tady. Slibovaná akcička se začíná pomalu rozjíždět, ale ještě to není ono. Jinak tenhle díl je krátký, ale já to prostě musela takhle ukončit. P.S. Za tenhle díl poděkujte hlavně Tyně, která mě přemluvila k tomu, abych vám to sem hodila už dneska. To ale nejspíš znamená, že si na další budete muset počkat trochu déle, protože chci pokročit i v mojí druhé povídce. Tak ať se to líbí a hlavně komentujte.

Ráno jsem byla docela odpočatá a to zapříčinilo o 50% lepší náladu. Uvnitř to ještě nebylo ono, ale navenek jsem se snažila nedat nic znát a i Edward měl lepší náladu, když mě viděl a alespoň malým úsměvem.

Když jsme přijeli před školu, dolehla na mě bohužel včerejší atmosféra a tep se mi zrychlil. „Bello, mohla si zůstat doma,“ povzdychl se, když si všiml mého výrazu.

„Ne!“ zavrtěla jsem paličatě hlavou a vystoupila.

Snažila jsem se celé dopoledne Joshovi vyhýbat a dařilo se mi to. Bohužel jsem se ale dost často potkávala s Jenny, ale většinou se mnou nebo s ní někdo byl, takže jsme se jen obešly. Jediné, co mě mrzelo, byly ty její pohledy. Opovržení, znechucení, ale taky nenávisti a co mě zarazilo nejvíc, lítosti.

Na oběd jsem si po dlouhé době sedla se svojí rodinou a nelitovala jsem. Emmett se mě snažil všemožně rozesmát a docela se mu to dařilo. Na konci oběda už jsem byla trochu uvolněná a smála jsem se od srdce.

Odpoledne proběhlo taky v pohodě a Rose se nabídla, že mě vytáhne na nákupy. Chtěla jsem odmítnout, ale než jsem stihla otevřít pusu, Edward to odsouhlasil za mě. „To si vypiješ“ zasyčela jsem naštvaně a on se jen nevině usmál.

Jak se mi na nákupy nechtělo, na konci jsem si nemohla stěžovat. Rosalie nabyla takový maniak jako Alice a kupovala jen to, co se jí opravdu líbilo. Já si vybrala troje kalhoty, čtyři trička a jednu mikinu. Bot jsem měla dostatek, ale přesto jsem neodolala a koupila jsem se úžasné conversky. Domů jsem se dostala až po setmění a byla jsem totálně mrtvá, takže jen co jsem se vysprchovala, padla jsem do postele.

 

Po obličeji mi putovaly studené rty a šeptaly ty nejkrásnější slovíčka pod sluncem. Když rty zůstaly na mých, otevřela jsem oči a usmála se. „Dobré ráno, ospalče,“ pozdravil mě Edward a já se rozespale posadila.

„Ahoj,“ pozdravila jsem ho s úsměvem a šla jsem do koupelny.

Prohlédla jsem se v zrcadle a odrazu jsme nemohla uvěřit. Na rozdíl od včerejšího rána tu stála usměvavá holka s růžovými tvářemi, které nezdobily žádné tmavé kruhy, a v očích měla jiskřičky.

Učesala jsem svoje vrabčí hnízdo, vyčistila zuby a šla jsem si vybrat nějaké oblečení. Protože jsem měla vyjímečně dobrou náladu, k riflím jsem vzala červené tričko a na to mikinu a barevnými pruhy.

I Edward nad tou změnou jen žasnul a úsměvem mi naservíroval vajíčka. „Co se stalo?“ zeptal se nejistě, ale potěšeně.

„Nic, coby. Rozhodla jsem se, že začnu pěkně od začátku. Žádný Josh a Jenny. Jenom ty a já,“ usmála jsme se a za tričko si ho přitáhla na polibek.

„Jsem rád, že ses tak rozhodla. Jen ty a já,“ zamumlal a znovu mě políbil.

„Můžu řídit?“ zeptala jsem se nadšeně a hodlala využít jeho nálady. Chvíli přemýšlel, ale pak se usmál a kývnul. „Díky,“ skočila jsem mu kolem krku a rozeběhla se do garáže.

Samozřejmě, že moje rovnováha vypověděla službu a já zakopla o vlastní nohy. Naštěstí stál Edward hned za mnou a stihl mě chytit. „Jsi v pořádku?“zeptal se pobaveně.

„V naprostém,“ uklidnila jsem ho a opatrně se postavila na nohy.

Už pomalu jsem došla ke svému autu a hrdě nasedla na místo řidiče. „Připoutej se, prosím,“ napomenul mě, když jsem nastartovala.

S očima v sloup jsem ho poslechla, hodlala ho pořádně podusit pomalou jízdou, což se mi v dešti dařilo. „Zpátky řídím já,“ řekl autoritativně.

„Ani náhodou. Jednou za čas si taky ty znalosti musím provětrat,“ zpražila jsem ho, a aby si dál nestěžoval, vytáhla jsem to na 110km/h.

„Jeď pomaleji. Silnice je mokrá,“ radil mi zase a já se musela zhluboka nadýchnout, abych zůstala v klidu. To mi dělá naschvál, nebo co? Nejdřív jedu moc pomalu, teď zase moc rychle. Nejraději bych mu tu pusu něčím ucpala, anebo ho vyhodila za jízdy.

„Příště si jeď svým autem anebo buď zticha,“ poradila jsem mu s kamennou tváří a Edward se zasmál. „Na tom není nic vtipného“ odsekla jsem a parkovala vedle Emmettova jeepu.

Edward jako pravý gentleman mi šel otevřít dveře a na usmířenou mě políbil, abychom se mohli jít ruku v ruce vzdělávat.

O Jenny jsem celé dopoledne nezavadila ani pohledem a podařilo se mi jí ignorovat i na obědě a na Joshe jsem si ani nevzpomněla. Seděla jsem Edwardovi na klíně a hrála si s jeho prsty. Emmett něco blekotal a jediné, co jsem pochytila, byla slova jako lov, víkend a medvídci. Jenom jsem zakroutila hlavou a dál se věnovala Edwardovi.

Když mě ze sebe po chvíli sundal, uvědomila jsem si, že máme poslední přednášku a pojedeme domů. Měla jsem totiž na odpoledne a večer jistý plán. Chtěla jsem totiž Edwardovi vynahradit všechno to trápení se mnou a dnešek se k tomu hodí úplně ideálně. Díky tomuhle plánování přednáška utekla rychle, ale taky se rychle změnilo počasí.  Vyšli jsme ze školy a oblohu protínaly blesky. Do toho hustě pršelo a padaly kroupy. „Počkej tady. Dojdu pro auto.“

„Ale vždyť nemáš klíče,“ namítla jsem.

„Ale mám,“ s úsměvem mi dal pusu a zmizel dřív, než jsem stihla vznést námitky. Tak za tohle se ti chlapečku pěkně pomstím.

„Ahoj krásko,“ ozvalo se vedle mě a kousek od mojí hlavy se přela něčí ruka.

Nadechla jsem se, abych toho dotyčného poslala někam, ale pusa mi zůstala do kořán, když jsem zjistila, o koho jde.

Kousek ode mě stál Josh a usmíval se.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 58:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!