Co se stane Belle v baru. Podvede Edwarda ještě s Chasem, a nebo to skončí ještě hůř, než každý předpokládal? Každopádně po vysvětlení této otázky vás čeká BONUS v podobě Edwardova pohledu, protože jsem si to nemohla nechat ujít a taky doufám, že se vám to bude tak líbit jako mě. Tak prosím komentíky!!!
18.11.2009 (19:00) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6115×
„Nic, sedím,“ pokrčila jsem rameny, protože jsem nevěděla, co mu mám říct.
„Tak s tím něco uděláme, ne?“ nadzvedl obočí a objednal další panáky. „Pij, nějak se ti to tu staví do řady,“ usmál se a nanutil mi ho do ruky.
Kopla jsem tam jednoho a hned druhého. Trochu se mi zamotala hlava, ale zdálo se, že jsem při smyslech. Ale opravdu jen zdálo.
Když jsem v sobě měla panáků dvakrát tolik, začínalo se mi pomalu všechno rozostřovat a Chase mě nalejval dál.
Po další dvojité se mi zamotala hlava celkem dost a už jsem nedokázala zaostřit vůbec na nic. Zvedla jsem se, protože jsem potřebovala na záchod, ale podlaha mi ujela a já skončila na zemi.
Ještě jsem slyšela Chase volat moje jméno, a pak mě pohltila tma.
Edward:
Když jsem se vrátil z lovu, Bella mi připravila dokonalé přivítání. Ale jakmile jsem se zmínil o škole, začala panikařit. V noci sebou házela, ale o čem se jí zdálo, mi neřekla, tak už jsem do toho nešťoural.
Celý zbytek noci jsem o nás přemýšlel. Přišlo mi, že už to mezi námi není jako dřív, ale pořád jsem doufal, že se to spraví.
Ráno bylo z Belly cítit napětí. Něčeho se bála, ale já nevěděl čeho a děsně mě to štvalo, protože jsem jí nemohl ani trochu uklidnit.
Vůbec se mnou nekomunikovala, a jako by se mi i vyhýbala. Při každém polibku jsem cítil něco neznámého a připadalo mi, jako kdyby se za něco styděla a ve škole to nebylo jiné.
Když jsem se jí na něco zeptal, jen mě odbyla a ponořila se zpátky do svého světa, který mi zůstal utajený.
Až když jsme po obědě potkali Joshe, dostalo se mi vysvětlení.
Bella v červené podprsence.
Nahá Bella sedící na něm.
Vzdychající Bella a nakonec její dravé polibky. To mě úplně dorazilo a ztuhnul jsem.
Měl jsem chuť všechno kolem rozmlátit, ale taky jsem tomu nechtěl uvěřit. Ne nechtěl, ale nedokázal.
Nedokázal jsem uvěřit, že moje Bella měla něco s tím ubožákem. I když jeho myšlenky mluvily jasně, potřeboval jsem to slyšet od Belly.
Dost surově jsem jí dotáhl k autu. I když protestovala, stisk jsem nepovolil. Rychle jsem dojel domů a měl jsem opravdu obavy, abych nerozdrtil volant.
Jakmile jsem zastavil, vyběhl jsem do domu, abych mohl upustit páru. První na co jsem narazil, byl stolek u televize. Protože byl skleněný, střepy se rozletěly po celém obýváku a stůl následovala televize.
Když jsem chtěl skoncovat s klavírem, ucítil jsem Bellu. Vykřikla, abych to nedělal, ale já musel.
Musel jsem ze sebe dostat ten vztek, ale na druhou stranu jsem se chtěl uklidnit a zeptat se jí, proč to udělala, tak jsem jí chytil za ramena. „Řekni mi proč?“ snažil jsem se, aby neslyšela tu bolest v mém hlase.
„Já jsem musela. Nedal mi na výběr. Buď se s ním vyspím a nechá mě na pokoji, nebo mi ze života udělá ještě větší peklo.“ Tahle odpověď mě vážně šokovala.
„Tak proč si mi to neřekla?“
„Nechtěla jsem, aby ses zase trápil. Chtěla jsem si to vyřešit sama a ne tě do toho zase zatahovat.“ Nemohl jsem si pomoct, ale neuvěřil jsem jí a ještě ke všemu, když s ním šla dobrovolně.
„A ty si myslíš, že když si se s ním DOBROVOLNĚ vyspala, tak tě nechá na pokoji?“ znovu jsem vybouchl a měl jsem co dělat, abych jí svým stiskem neublížil a to, že na souhlas kývla, mi to nijak neusnadnilo. „Bože Bello, ty jsi tak naivní!“ Teď už jsem úplně explodoval a rukou jsem praštil do zdi.
Když ze mě vztek alespoň z části vyprchal, měl jsem pocit, jako by mi puklo srdce. Potřeboval jsem to všechno strávit a Bellina blízkost a vůně mi to moc neusnadňovala. Cítil jsem strašnou potřebu vypadnout a bylo hrozně silná, tak jsem podlehl. „Promiň,“ zašeptal jsem a vyběhl pryč. Nevěděl jsem, za co se omlouvám, ale vypadlo to ze mě, aniž bych o tom přemýšlel.
Jen co jsem vyšel z domu, zaslechl jsem její pláč, tvrdý dopad na zem a kousky skle, které se pod ní ještě rozdrtily. Měl jsem hroznou chuť se tam vrátit, ale moje hrdost mi to nedovolila.
Běžel jsem co nejrychleji, abych unikl jejímu zoufalému pláči, a když se trochu utišil, slyšel jsem odjíždějící auto.
Třeba jede za ním, aby si zpříjemnila večer, když se mnou nic nebude. Tahle myšlenka mě rozlítila na tolik, že jsem během několika sekund udělal v lese malou mýtinu a stromy byly přesekané na metrové špalky.
Sedl jsem si doprostřed, hlavu složil do dlaní a přemýšlel, co jsem udělal špatně. Vadilo jí, že se o ní pořád tolik starám, anebo si potřebovala něco dokázat? A co když vážně mluvila pravdu a on jí vydíral? A proč něco neřekla?
Z těhle a dalších úvah mě vytrhlo zvonění telefonu. Už byla tma a přijíždějící auto jsem neslyšel, takže Bella doma stále nejspíše nebyla.
Na displei blikalo pro mě neznámé číslo, tak jsem nevěděl, jestli to má zvednout, ale zvědavost mě nakonec přemohla. „Cullen, prosím,“ představil jsem se.
„Dobrý den. Tady Nemocnice Dartmouth. Potřebuji mluvit s panem Edwardem Cullenem,“ představil se volající a jediné, co mě zarazilo, byla ta nemocnice.
„U telefonu,“ ujistil jsem jí.
„Je vaše žena Isabella Cullenová?“
„Ano,“ ujistil jsem ji znovu.
„Právě jsme jí přijali na… promiňte,“ vyhrkla z ničeho nic a spojení se přerušilo.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Rozbřesk trochu jinak 64:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!