Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sacrifice 6. kapitola

Edward


Sacrifice 6. kapitolaDalší dílek, tentokrát už dorazili na školní projekt. Jak se všechno zamotá, když bude muset být Bella s Edwardem v jedné chatce?

 

Cesta trvala pět hodin. Většinu času jsem poslouchala písničky nebo se snažila usnout. S Edwardem jsem se moc nebavila. Celou cestu se tvářil zamyšleně. Několikrát se na mě podíval, ale nic neřekl. Když jsme dorazili, tak jakoby se Edward probral z transu. Najednou byl plný elánu a energie. Vylezli jsme z autobusu a vzali si tašky. Rozhlédla jsem se kolem. Stála tam velká budova a kolem byly chatky. Vyzařovaly novostí. Vzadu byl rybník a les. Vypadá to tady docela příjemně. Kolem mě se kupili další studenti a pokřikovali na sebe. Edward stál vedle mě a držel mi zavazadla. Díval se směrem k té Belle. Ta stála u kluka, se kterým seděla na hodině biologie a ještě s pár přáteli. Smála se, ale bylo na ní poznat, že je to jenom na oko.

Profesor si stoupl doprostřed hloučku studentů a začal přiřazovat chatky. Já a Edward jsme měli chatku číslo 8, vedle nás byla jeho sestra Alice s Jasperem a z druhé strany Emmett a Rosalie. Jejich jména a životopis mi Jessica hodinu vtloukala do hlavy, bylo to k nevydržení. Asi šest chatek od nás byla Edwardova přítelkyně a ten kluk. Alexe jsem nepotkala od té doby, co nastoupil do autobusu.

Rozešli jsme se k chatce. „Já ti to vezmu,“ nabídl se Edward a ukázal na moje zavazadla.

„Jo, díky,“ odpověděla jsem mu. Došli jsme k chatce a on otevřel dveře. Byla pěkně zařízená. Na obou stranách byla jedna postel a velká skříň. Uprostřed stál stůl a tři židle. Sedla jsem si na postel vpravo a začala si vybalovat, když v tom někdo zaťukal na dveře. Šla jsem otevřít. Venku stál Alex.

„Nazdárek ségra, napadlo mě, jestli bys nechtěla přijít večer do klubovny v hlavní budově. Jenom tak se trochu pobavit a seznámit s ostatními. Slíbil jsem klukům, že se tě zeptám. No a můžeš sebou někoho ještě vzít. Co ty na to?“ tázavě se na mě podíval.

„Já nevím. Moc na tohle nejsem,“ řekla jsem.

„Annie, bude to zábava.“

„No tak dobře, ale když mě to nebude bavit tak odejdu.“ Přísně jsem se na něj zahleděla.

„OK. Takže večer,“ vyhrkl rychle a šel pryč, asi abych si to ještě nerozmyslela.

Obrátila jsem se směrem do chatky a zavřela za sebou dveře. Edward tam stál a usmíval se. Hrozně vtipný. Něco mě napadlo. Co takhle ho vzít sebou. Nakonec tady moc lidí neznám a Jessica asi půjde s Mikem. Přestal se smát a zůstal na mě civět, vždyť jsme mu ještě nic neřekla.

„Edwarde, půjdeš tam prosím se mnou? Já vím, že máš holku, ale já nechci jít sama a stejně tam půjdeme jenom jako kámoši.“ Mučednicky jsem se na něj podívala.

„Jestli chceš, tak klidně, ale předem tě varuju, že na společenské akce moc nejsem. Se mnou si moc zábavy neužiješ.“

Vděčně jsem se na něj usmála. „Já taky ne,“ zamumlala jsem.

Na dnešní den jsme dostali volno a mohli jsme se porozhlédnout po okolí. Rozhodla jsem se jít projít k rybníku. Sedla jsem si na okraj do trávy. Za sebou jsem zaslechla kroky.

„Ahoj, můžu si přisednout?“ optal se mě někdo. Otočila jsem se, stál tam kluk zhruba v mém věku.

„Jasně.“ Ukázala jsem vedle sebe.

„Díky,“ řekl a sedl si. Jen tak jsme tam seděli a vychutnávali si ten klid. Najednou se někdo hrozně začal smát. Otočili jsme se. Byl to Emmett a vedle něho stál zaražený Edward. Co se to tady sakra děje?

„Brácha neříkal si, že se… “ soukal ze sebe Emmet a ještě víc se rozesmál.

„Buď zticha, Emmette,“ okřikl ho Edward. Udiveně jsem se na ně dívala. Edward se otočil a odešel.

„Večer čekej v chatce,“ houkl na mě přes rameno. Co sem mu udělala, že je takovej?

Stejně už jsem chtěla jít. „Tak zatím,“ řekla jsem tomu klukovi. Ten tam pořád seděl a vypadal udiveně. Vydala jsem se směrem k chatce.

„Čau já jsem Emmet a ty musíš být ta populární Annie,“ vykřikl a rozeběhl se směrem ke mně.

„Cože? Populární?“ tvářila jsem se nechápavě.

„Každý tu o tobě mluví. Mimochodem tvůj brácha je super,“ usmíval se na mě.

„Alex! Bože já ho zabiju. Totiž já nechci moc vyčnívat z davu,“ vysvětlila jsem mu.

„Tak to je pozdě. Neboj, jsi populární v tom dobrým slova smyslu.“

„To je jedno. Hele, co se stalo Edwardovi?“ podívala jsem se na něj.

„To neřeš on je hrozně domýšlivej a tentokrát mu to nevyšlo,“ zasmál se.

„Doufám, že to nemá se mnou nic společného.“ Tak trochu jsem, ale chtěla, aby mělo. Emmett se zase rozesmál.

„To se uvidí. Ahoj večer.“ Oni tam jdou taky? A jestli tam půjde i Bella, tak to bude ještě hodně zajímavý.

< 5. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sacrifice 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!