Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sametový hlas - 7. kapitola - Zpoždění

Kristen W - SU

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Sametový hlas - 7. kapitola - ZpožděníOmlouvám se za čekání, snad se bude líbit. Mě osobně tato kapitolka příliš neuchvátila. Prosím o případnou kritiku, ale i chválu pokud se bude líbit. Díky moc Adka

31.10.2009 (20:30) • Adka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1679×

7. kapitola - Zpoždění

 

Bella:

 

Ráno jsem se probudila do deštivého dne, ale z krásného slunečního snu, takže mi to ani moc nevadilo. Docela jsem se podivila, že mi nezazvonil ještě budík, ale nějak blíž jsem to neřešila. Odplížila jsem se potichu do koupelny v představě, že celý dům je ještě v hlubokém spánku. Udělala jsem zběžnou ranní hygienu a trochu jsem se nalíčila. Nikdy jsem to moc nepřeháněla, řasenka, lesk na rty a hotovo. Vlasy jsem si zavázala do ohonu a vyšla jsem jen v ručníku se samolibým úsměvem na rtech. Spokojeně jsem otevřela skříň a zjistila jsem, že nemám na sebe, žádné barevné oblečení, moje barvy byli převážně tmavé a já jsem si zrovna na sebe chtěla vzít něco výrazného. Povzdechla jsem si a vytáhla jsem si ze šatníku béžové kalhoty. K nim jsem dlouhou dobu nemohla najít žádný vhodný kousek oblečení. Na konec jsem si vytáhla černé tílko a přes něj jsem si zapnula tmavě modrou košili. Byla trochu vybledlejší, a tak aspoň působila světlejším dojmem.

 

Nyní už mírně rozladěná jsem se pomalu šoupala po schodech dolů. V kuchyni jsem měla připravenou snídani a u ní lísteček, na kterém bylo vidět, že byl psaný na rychlo. Písmo bylo značně nečitelné, ale i přesto jsem ho zvládla rozluštit.

 

Dobré ráno Bello, musel jsem už bohužel do práce, a tak jsem Ti ani nestačil popřát hodně štěstí do dnešního školního dne. Proto jsem si to snažil vyžehlit tou snídaní, kterou vidíš před sebou. J Dneska to určitě zvládneš výborně! Věřím, že si najdeš ve škole spoustu nových kamarádů. Nebudu tě už zdržovat. Mám Tě rád. Táta

PS: Vypnul jsem u tebe budík. Zvonil moc brzo, nevím, jestli jsem to však udělal správně. Snad se vzbudíš včas.

Při posledních řádcích jsem málem vyletěla z kůže. Tak moc jsem byla rozčílená.

 

„To si snad dělá srandu!!“ vyvřískla jsem a běžela jsem rychle k sobě nahoru pro batoh a plánek od Jacoba.

 

„Snad to stihnu!“ naházela jsem do tašky to nejnutnější a ve strachu jsem se podívala na budík.

 

„No super, mám jenom 10 minut. Doufám, že Cullenovic sídlo najdu, co nejrychleji!“ stihla jsem ze sebe dostat, ještě před tím, než jsem vylítla z domu.

 

 

Edward:

 

Čekal jsem u silnice už celou půl hodinu a pořád jsem jí necítil a ani neviděl. Byl jsem z toho vcelku nervózní. Přešlapoval jsem na místě a kopal jsem do kamínků. Přišlo mi to sice dětinské, ale byl to v tu chvíli zkrátka instinkt.

 

„No úžasný Edwarde, za 10 minut nám začíná vyučování. Je to jasný vykašlala se na tebe.“ postěžoval jsem si nahlas. Nemohla nevědět, kde bydlíme, ví o nás celé město, jen za námi nikdo nechodí. A to je dobře. Netrpělivě jsem se opět podíval na hodinky. Už jenom 8 minut.

 

Na jednou se ze zatáčky vyřítilo auto, které jsem chtěl, tak moc spatřit a její vůně se ke mně přenesla vzduchem a totálně mě udeřila, jako neviditelná palice. Těžce jsem polkl a nasadil jsem jeden ze svých pěkných úsměvů. Jak jsem si všimnul, Bella neměla problém s rychlou jízdou, přede mnou zastavila smykem a celého mě ohodila od kaluže, která byla u mě.

 

„Tak Ti pěkně děkuju!“ vyjel jsem na ní.

 

„Promiň, ale nemáme moc času, tak nasedej. Usušíš se až ve škole.“ řekla s lhostejným tónem, což mě trochu namítlo a ve mně se objevila vzdorovitost.

 

„No tak to je skvělý, ty přijedeš pozdě, celého mě zliješ a ještě se mnou jednáš, jako s kusem hadru! Nepojedu s tebou nikam, dokud se nezačneš chovat líp!“ V jejích očích se zablesklo a začala se usazovat na její tváři červená. Trhavě se podívala na hodinky na svém zápěstí.

 

„Tak promiň, já jsem jenom nechtěla na svůj první den přijít pozdě, ale jak to tak vypadá, tak už ji stejně nestihneme. Nasedni si do auta a já tě odvezu k vám, aby ses převlékl.“ odvětila rezignovaně a smutně se zadívala před sebe na silnici. Bylo mi jí líto, nechtěl jsem jí způsobit problémy. Strnule jsem se tedy šel posadit vedle ní. Otočila auto a sjela ze silnice, ani jsem jí nemusel navigovat.

 

Ani jsem si nevšimnul, že parkuje před naším domem. Celou cestu jsem z ní nespouštěl oči. Pozoroval jsem její utrápené rysy a snažil jsem se vymyslet způsob, jak jí potěšit a do jejího obličeje vrátit zpět radost, kterou jsem u ní vídal v nemocnici. Ale musím uznat, že Bella byla jiná. Skrývala v sobě bolest. Musel jsem jí hodně ublížit! Nenávidím se za to.

 

Věnovala mi zmatený pohled, a pak se její tvář začala barvit do nachova a ona svou tvář rychle obrátila a vystoupila s auta. Opět mě začala užírat realita, že jí nemohu číst myšlenky.

 

„Bello, počkej na mě tady, ale jestli chceš, provedu tě domem a můžeš jít se mnou na horu.“ řekl jsem jí přátelsky a trochu i s prosbou, když jsem jí vedl do obýváku.  Také jsem na ní použil jeden ze svých oslňujících úsměvů. Belly srdce se trochu zrychlilo a ona ode mě odvrátila zrak, což mě trochu naštvalo, protože takhle jsem nemohl kontrolovat její emoce.

„No jestli by ti to, Edwarde nevadilo, tak se moc ráda podívám po domě, je tak krásný a obrovský.“ Přikývnul jsem a ona se na mě mile usmála. Poprvé mi řekla, Edwarde a z jejích úst to znělo, tak krásně jako ještě od nikoho.

 

Naznačil jsem jí rukou, aby šla po schodech nahoru, a já jsem šel gentlemansky za ní. Musel jsem jí dvakrát dávat jištění, jelikož zakopla. Docela jsem se tím bavil, ještě nikdo na našich schodech nezakopl.

 

„Tak toto je můj pokoj Bello.“ řekl jsem a otevřel jsem jí dveře. Nesměle vešla dovnitř a já jsem si to zamířil rovnou ke skříni. Alice nebude nadšená z toho, že jsem si vybíral oblečení sám. Pomyslel jsem si. A uchechtl jsem se při myšlence, jak se asi bude tvářit. Bella se na mě zmateně podívala, ale já jsem na to nijak nereagoval.

 

„Počkej prosím tady, já se jenom vedle v koupelně převlíknu.“ oznámil jsem jí a už cestou do koupelny jsem si začal stahovat tričko.  Slyšel jsem, jak Bella těžce polkla, když jsem si ho stáhnul a s úsměvem jsem zapadl do koupelny. Tam jsem mohl konečně naplno využít svoje upíří schopnosti, takže jsem byl převlečený za půl minuty.

 

„Edwarde, musíme už jet. Počkám u auta.“ vykřikla Bella za dveřmi a seběhla dolů. Její kroky se rozléhali po celém domu. Vyběhl jsem taky, i když jsem se musel krotit. Nechtěl jsem, aby kvůli mně zmeškala celý den, už takhle budeme mít, co vysvětlovat.

 

Autor: Adka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sametový hlas - 7. kapitola - Zpoždění:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře