Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Samota 10

26.08.2009 (14:00) • Kacikacka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5064×

SAMOTA

10.KAPITOLA

Jen tak jsem se dívala po tančících párech, když jsem si všimla, že si to mým směrem šine Edward. Hodila jsem po něm vražedný pohled. On se jen usmál. Za chvilinku byl u mě.

„Smím prosit?“ Jen jsem se ušklíbla, zvedla se a šla. Když jsme přišli k ostatním, Edward mě chytl okolo pasu, přitáhl si mě k sobě a druhou rukou mě chytl za ruku. Začali jsme tančit. „Sluší ti to.“ A usmál se.

„Děkuju.“ Takže Edward mě poznal.

„Vypadáš jako……..“ Rychle jsem mu skočila do řeči.

„….holka?“

„Jo, jako holka.“ Chvíli se na mě jen díval. „Chci se ti omluvit za tu pusu tenkrát.“

„Jo, to je dobrý.“ ………“Mě to ani tak nevadilo.“ COŽE?! NEVADILO?! BELLO, CO TO MELEŠ? „Teda vadilo, ale chci říct, že to bylo divný.“ DIVNÝ? TY SES ALE VYZNAMENALA. „Ne, nebylo to divný, jen, že tohla si ke mně nikdo ještě nedovolil.“ BELLO, UŽ RADŠI NEMLUV. VYPADÁŠ JAK DEBIL. „Víš co? Zapomeň na to.“ Usmíval se. Začalo se mi dělat trošku špatně. Ty šaty mě hrozně stahovaly, špatně se mi dýchalo.

Nejspíš to vycítil, nebo si toho všiml. „Nechceš jít na čerstvý vzduch?“

„Jo, radši jo.“ Vyšli jsme ven. Jakmile jsme byli před budovou, povolila jsem si na zádech zip. Hned se mi udělalo líp. Šokovaně se na mě díval. „Vydrž, jen si pro něco skočím.“ Nečekala jsem na odpověď a šla k autu. Vytáhla jsem dvě piva. „Dáš si taky jedno?“

„Ne, děkuju.“ Vzala jsem teda jen jedno. Šla za ním na lavičku, sednout si.

Když jsem si sedla, zeptala jsem se. „Nemáš otvírák?“ Mezitím jsem otevřela flašku pomocí okraje lavičky.

„Ne, nemám a neslíbila si mi něco náhodou?“

„Co?“ Na nic jsem si nevzpomněla.

„Že se pokusíš přestat pít.“

„Jo tohle. To bylo v pondělí, teď už je pátek.“ Už jsem měla hrdlo láhve u rtů, když v tom mi láhev zmizela z ruky. Rychle jsem se podívala na zem. Tam nebyla. Koukla jsem se na Edwarda. Držel láhev v ruce a šibalsky se usmíval. „Hele, vrať mi to jo!!“ A chňapla jsem po láhvi rukou. Uhnul s ní.

„Žádný takový.“

„Edwarde, prosím.“ Udělala jsem psí oči.

„Ne!!“

„Jak chceš.“ Vrhla jsem se na něj. Svalili jsme lavičku na zem a oba spadli s ní. Pustil láhev. Rychle jsem jí vzala ještě než se úplně celá vylila. „Mám jí.“ Zaradovala jsem se, jako malá děcko. Slezla jsem z Edwarda. Stoupla si a napila se. „Hmm. To je dobrota.“

„Alkoholičko.“ Řekl a postavil se. Jen jsem mávla rukou a dopila to, co v láhvi zbylo. „Jak to můžeš pít?“ Zeptal se znechuceně.

„Prostě mi to chutná.“ Šla jsem k autu. Vzala jsem druhé pivo. Pak jsem šla ke koši vyhodit prázdnou láhev. Otočila jsem se k lavičce, ale Edward tam nebyl.

„Půjdeme?“ Zeptal se, otočila jsem se a uviděla ho. Stál u budovy.

„Já už asi pojedu domů.“ No jo, vždyť já řídím. Schovala jsem pivo zpátky do auta.

„Dobře.“

„Mohl by jsi mi sem poslat Angelu?“

„Samozřejmě, sladké sny. A jeď opatrně, pila si.“

„Neboj a tobě taky.“ Něčemu se uchechtl a odešel.

Za chvíli tu Angie byla. „Copak potřebuješ?“

„Já už pojedu domů, tak jestli chceš jet tak můžeš..“

„Jo, já se jen dojdu rozloučit.“

„Určitě.“ Odešla. Já si mezitím zapla zip na šatech. Za chvíli přišla. Obě jsme nasedli do auta. V tichosti jsme dojeli k ní domů. „Ahoj Angie.“

„Ahoj Bells a děkuju.“ Jen jsem se usmála. Vystoupila a já se rozjela a jela domů. Za chvilku už jsem parkovala auto za barákem. Vešla jsem do domu. Bylo zhasnuto, takže jsem usoudila, že oba už spí. Sundala jsem si boty, vyběhla schody a zapadla do pokoje. Rozsvítila jsem světlo. Měla jsem zase pocit, že mě někdo pozoruje, ale bylo mi to jedno. Sundala jsem si šaty (Není tam nahá, má na sobě ještě podprsenku a kalhotky.), rozpustila si vlasy, zhasla a šla spát.