další kapitola..trochu kratší, ale nestíhám..
31.05.2009 (16:00) • AliCe015 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1284×
12. Kapitola: Jeskyně
Doběhli jsme na kraj lesa. Opravdu tam byl útes. Bála jsem se jít na kraj, abych nespadla dolů, takže jsem ani pořádně neviděla, jak moc velká je tam hloubka, ale dokázala jsem si to snadno představit. David naopak došel až ke kraji a podíval se dolů. Zatajila jsem dech, protože jsem se bála, aby mu nesklouzla tlapa a nespadl dolů.
„Tam dole nikde není" řekl a ustoupil kousek dál od kraje. „Musíme se nějak dostat dolů - neboj nepolezem po skále" usmál se, když postřehl můj vyděšený výraz.
„Řekl si, že tam nikde není" zkusila jsem to.
„Možná tam není. Neviděl jsem ho tam, ale může být někde v jeskyni.."
„V jeskyni? Proboha.." jediná věc, které jsem se opravdu bála, byly tmavé a studené jeskyně. „Mohla... mohla bych počkat tady nahoře?" navrhla jsem.
„Proč?" divil se.
„No.. kdyby náhodou si ho tam viděl, ale on ti utekl a třeba běžel tudy..." plácala jsem něco.
„A jak bys ho asi chtěla zastavit?"
„No já nevím... jak bys ho zastavil ty?" ušklíbla jsem se.
„Řekněme, že mám svoje metody. Proč vlastně nechceš jít se mnou dolů?" zeptal se zase.
„Dobře, půjdu s tebou" řekla jsem se zaťatými zuby, protože jsem nechtěla přiznat svojí slabinu.
„Výborně" usmál se a rozeběhl se někam podél útesu. „Tak poběž Alex" zavolal na mě, protože jsem pořád stála na místě.
„Dobře, dobře. Už běžím" nadechla jsem se a rozeběhla se za ním. Běželi jsme podél útesu a já se neodvažovala podívat se dolů. Přeběhli jsme na druhou stranu a tam našli strmou cestu. Pomalu a opatrně jsme slezli dolů a začali se rozhlížet. Někde vpravo jsme uviděli jeskyni. David zamířil k ní, ale já se neodvažovala jít blíž.
„Tak co je s tebou Alex?" zavolal za mnou David.
„No jo. Už du" odsekla jsem a pomalu se vydala směrem k té ohavné jeskyni.
„Nic nevidím" stěžovala jsem si.
„Měla bys něco vidět" řekl David. „Tvůj zrak se po přeměně lepší o 110%.. .možná by pomohlo, kdyby sis nezakrývala packama oči" dal tlapy v bok. „Nechceš mi něco říct Alex?" podíval se zkoumavě na mě.
„No dobře, dobře. Prostě se bojim jeskyní.. stačí?" řekla jsem naštvaně.
„Víš, kdybys to řekla rovnou, mohlas zůstat nahoře" usmál se.
„Ty bys mi řek, kdyby ses něčeho bál?" rejpla jsem si.
„Možná" zamyslel se. „Můžeš počkat venku. Porozhlédnu se tady" navrhl.
„Dobře. Budu sledovat okolí" řekla jsem a rychle vyběhla z jeskyně. Hned jsem si lehla na nejbližší velký kámen a rozhlížela se po okolí. Najednou jsem ale spatřila, že se nahoře na skále něco pohnulo. Zaostřila jsem a uviděla ho - zase jsem se dívala do očí černému vlkodlakovi.
„Davide!!" zakřičela jsem, co jsem mohla. Vlkodlak to samozřejmě slyšel a dal se na útěk. Nečekala jsem na Davida a vydala se za vlkodlakem. Rychle jsem se vydrápala nahoru po cestě, po které jsme sem přišli. Věděla jsem, že ho stejně nedoženu, ale aspoň jsem to zkusila. Když jsem doběhla na místo, kde jsem ho viděla, rozhlídla jsem se kolem, ale nikde už nebyl. Za chvilku za mnou přiběhl David.
„Co se děje?" zeptal se vyděšeně.
„Byl tady. Běžela jsem za ním, ale utekl mi. Promiň" omlouvala jsem se.
„To není tvoje chyba" uklidňoval mě.
„Kolik máme ještě času?" zeptala jsem se.
„Myslíš na oživení Nii?" přikývla jsem. „Přesně čtyři hodiny."
„Přesně?"
„Ano přesně."
„Jak víš, kdy přesně umřela? Našli jste jí přece v lese a nevíte, kdy přesně umřela ne?"
„Vím to úplně přesně" chabě se usmál. „My vlkodlaci máme dar rozpoznat přesnou dobu úmrtí" řekl klidně.
„Umím to i já?" zeptala jsem se překvapeně.
„Samozřejmě. Tvoje výsledky ale zatím nejsou tak přesné, protože jsi vlkodlak jenom krátce, ale já už mám pár let ve vlkodlačí podobě za sebou" řekl a vzdychl si.
„Zajímavé. Takže máme přesně čtyři hodiny na to, abychom znovu našli a taky samozřejmě dohnali tvýho tátu?"
„Teď už jenom tři hodiny a padesátšest minut" usmál se.
„Takže bysme sebou měli hodit. Myslím, že utíkal támhletím směrem" ukázala jsem někam do lesa.
„Dobře. Můžeme vyrazit" řekl a rozeběhl se do lesa. A já se vydala za ním.
Autor: AliCe015, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Šedočerný pes 12. Kapitola: Jeskyně:
Četla jsem všechny kapči...byly naprosto senza...doufám že přidáš další díly ;))
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!