Mezitím u Rachell a Sam...
06.12.2021 (09:00) • chloe, mokasina • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1307×
74. kapitola
Rachell
„Do háje,“ zaklela jsem, když mě Sam už asi po čtvrté porazila v kartách.
Seděly jsme tu takhle skoro celý den, a přestože už jsem měla tělo celé ztuhlé, bavilo mě to. Jenom bych od ní teda nemusela neustále dostávat na frak, to je fakt…
„Může se vůbec v nemocnici mluvit sprostě?“ zazubila se, protože poznala, že jsem původně měla v úmyslu říci něco docela jiného.
„Nevím, ale asi jo.“ Pokrčila jsem rameny a také se zasmála.
„Dneska je venku hezky. Škoda, že tvrdneme tady,“ posteskla si s pohledem upřeným na svítící slunce za oknem.
„Jo, nakonec se to počasí docela vyvedlo,“ souhlasila jsem a raději opět rozdala karty, abych odvedla její pozornost.
„Jak myslíš, že je v Oregonu?“ zeptala se lehce nepřítomně.
„Určitě méně deštivo, nežli tady,“ zavtipkovala jsem, ale ona můj vtip neocenila.
V první chvíli mi nedošlo, nač vlastně naráží, ale nyní už ano. Mluvila o své tetě, která by si pro ni měla již brzy přijet. Přesný den mi Bella zatím neřekla, protože se to všechno událo tak hrozně rychle, ale nebude trvat dlouho a Sam odsud odjede.
Není fér, že sotva si najdu pořádnou kamarádku, hnedka mi zase zmizí ze života kamsi do Oregonu…
„Co když mě nebude mít ráda?“ zeptala se a mně bylo hned jasné, že mluví o té své tetě.
Tato její obava byla naprosto logická, ale já si byla jistá, že pokud je její teta normální, určitě si všimne, jaká je Sam hodná a milá dívka a ocení to. Snad se k ní i bude chovat slušně a nebude na ni zbytečně naléhat. Po tom všem, co si prožila, si totiž zaslouží trochu toho klidu a pak taky konečně normální život, samozřejmě.
„Neboj, bude,“ ujistila jsem ji.
„Kéž by to bylo tak jednoduché, jak říkáš,“ povzdechla si a raději se opět chopila karet.
Náhle se otevřely dveře do jejího pokoje. Pohlédla jsem do nich a nemohla tomu uvěřit. Stál v nich její nevlastní otec, pan Seyfer.
„Co tady děláte?“ vyštěkla jsem a urychleně vstala z postele.
Jak jsem se tak na něj dívala, nemohla jsem uvěřit, že sem vůbec došel. Byl špinavý, otrhaný a naprosto evidentně úplně namol.
„Co bys řekla, že tady dělám,“ rozčiloval se a opilými kroky se přiblížil k posteli, na které ještě stále seděla Sam.
Obranářky jsem se postavila mezi ně, a i když mi tahle odporná kreatura muže naháněla strach, byla jsem odhodlaná, nehnout se z místa ani o píď a bránit ji.
„Koukejte odsud vypadnout! Už nemáte žádné právo tu být,“ zvýšila jsem na něj hlas, aby byla alespoň nějaká šance, že nás tu někdo zaslechne.
Pan Seyfer se opile zahoupal a ve vzduchu zamával rozpitou lahví čehosi, co opravdu hrozně zapáchalo.
„Tys mě ponížila,“ zavrčel. „Myslíš si, že to nechám jenom tak plavat?“
„A co mi jako uděláte? Dříve nebo později sem stejně někdo přijde,“ hrála jsem si na hrdinku, přestože jsem si tak ve skrytu duše úplně nepřipadala.
„Do té doby, ale…“ snažil se cosi říct a napřáhl pěst mým směrem.
Víc už ale nestihl…
„Nech ji být!“ zakřičela Sam, vstala z postele a vrhla se přímo přede mě.
„Uhni! Tebe nechci,“ zabručel a pokusil se ji odstrčit stranou, aby se dostal ke mně.
„Ne,“ prohlásila rozhodně. „Nedovolím ti, abys jí ublížil. Já už totiž nedovolím, abys komukoli ublížil!“
Byla jsem na ni hrdá, že se mu konečně dokázala postavit, ale k ničemu jí to nebylo. Její otčím ji totiž tvrdě odstrčil na protější zeď a ona se uhodila do hlavy. Poté se v bezvědomí skácela na podlahu.
Ohromeně jsem sledovala, jak Sam klesá k zemi, a v první chvíli jsem se nebyla sto pohnout. Bylo to skoro, jako by se čas kolem zpomalil, ale nakonec jsem se přeci jen sebrala.
„Vy jste se vážně úplně zbláznil!“ zakřičela jsem na něj a vrhla se k Sam, abych aspoň zběžně zkontrolovala, jestli je v pořádku.
Dotkla jsem se tepny na jejím krku a s úlevou zjistila, že je naživu. Bohužel se ale neprobírala, ani když jsem se o to snažila.
„Pomóóóc!“ zakřičela jsem tedy, ale právě v ten moment se pan Seyfer rozpřáhl rukou, ve které držel láhev a praštil mě s ní po hlavě.
Ucítila jsem prudkou ostrou bolest a všude okolo mě se rozprostřela tma.
Doufám, že se vám kapitola líbila, děkujeme za případné opravy a samozřejmě prosíme o komentáře s vašimi názory... :-D
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: chloe (Shrnutí povídek), mokasina, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Sesterská pouta 74. kapitola:
Super
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!