Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Setkáme se Znovu 3

Rosalie - Já kůň - Akkisek

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Setkáme se Znovu 3Další dílek jak jsem slíbila. Napiště mi jak se vám líbila motorka(teda jestli se tam zobrazí) Pište komentíky, budu za ně moc ráda. Užijte si díleček a prodloužený víkend.:-)

26.09.2009 (13:30) • Kacikacka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3300×

 

SETKÁME SE ZNOVU

3.KAPITOLA

„Je to úžasný viď?“ Cukla jsem sebou, jak jsem se lekla a zprudka se otočila. Proboha!! Co ten tu dělá? Byl to Denis. „Promiň nechtěl jsem tě vyděsit.“ Byla hrozná zima a on si tam stál jen tak v kraťasech a bez trička. Jeho hruď byla nádherně vypracovaná. Musela jsem se přemáhat, abych od ní odtrhla zrak. Povedlo se mi to. Podívala jsem se mu do obličeje. Byl pobavený.

„Zmrzneš.“ Konstatovala jsem, ale nevypadalo to, že by mu byla zima.

„Vždyť je hezky.“ Všimla jsem si, že sníh pod ním roztává. S ním není něco v pořádku. Otočila jsem se zpátky na louku a vešla na ní, zvedla hlavu a dívala se na ten nádherný měsíc. Po chvíli jsem ze své levé strany ucítila teplo. Jak to? Podívala jsem se tím směrem. Stál tam Denis a vypadal, že je měsícem zhypnotizovaný, protože si ani nevšiml, že jsem se po chvíli vydala cestou zpátky k hotelu. Když už jsem byla na asfaltové silnici, zavolal na mě. „Počkej!!“ Zastavila jsem a otočila se.

„Co potřebuješ?“ Zeptala jsem se, když stál dva kroky ode mě.

„Nechtěla by jsi zase na tu louku přijít pozítří? Bude úplněk. Chtěl bych tě totiž s někým seznámit.“ Kouzelně se na mě usmál. Proč ne, že jo? Stejně za pár dní odjedu, tak co?

„Tak jo, v kolik?“ Byla jsem až moc nedočkavá a on to poznal.

„V tu samou dobu.“ Snažil se skrýt smích.

„Dobře, Ahoj.“ Souhlasila jsem, to jsem ale ještě vůbec netušila co mě čeká. Mávla jsem na něj a utíkala k hotelu. Vylezla jsem zpátky po žebříku na balkón. Vešla jsem do pokoje a rychle za sebou zavřela dveře. Převlékla se do pyžama, zalehla do postele a usnula.

Probudil mě budík. Angela ještě spala, rychle jsem zalezla do koupelny, provedla ranní hygienu a oblékla se. Vešla jsem do pokoje. „Dobré ráno Angie.“ Angela už stepovala před koupelnou.

„Dobré Bells.“ Usmála se na mě. Já měla ale špatnou náladu. Poznala to na mně. „Co se děje?“ Zeptala se než zapadla do koupelny.

„Ale nic.“

„Zase mi lžeš.“ Konstatovala smutně a zavřela za sebou dveře. Vždycky poznala že lžu a teď to poznala taky. Lhala jsem jí, chyběl mi můj nejoblíbenější koníček. Jak ráda bych se teď proháněla s rozpuštěnými vlasy na mojí motorce. Jej, já vám to ještě neřekla? Můj koníček je ježdění na motorce, jsem na tom skoro závislá. Samozřejmě to mí rodiče nevědí. Značka motorky je Yamaha R6.

Yamaha R6

(pozn. autorky: kdyby se nenačetla tak je odkaz na obrázek zde - YAMAHA R6)

Je to moje jediná láska. Probralo mě až bouchnutí dveří od koupelny. „Jdeme?“ Zeptala se Angie.

„Jo.“ Šli jsme na snídani. Když jsme se všichni najedli, vydali jsme se celá třída do města na nějaké památky. Celou dobu jsme s naší partou dělali blbosti a tak jsem si ani nevšímala, kudy chodíme a kde jsme. Po chvíli nás učitel zastavil. Až teď jsem si všimla, kde vlastně jsme. Stáli jsme uprostřed hlubokého lesa.

„Takže, v úseku pět seti metrů od tohoto místa je schováno 23 lístků, což znamená pro každého jeden. Nebojte neztratíte se, protože až uvidíte červenou pásku, tak za ní nikdo, opakuji nikdo Swanová….“ Významně se na mě podíval. „…..nepůjde. Je to jasné?“ Teď přejel pohledem každého. Už jsem byla zvyklá na to, že mě speciálně takhle vždycky upozorňoval. Byla to rutina. „Můžete vyrazit.“ Všichni jsme se rozeběhli tak, že šel každý sám. Hledala jsem hrozně dlouho, ale nic nenašla. Uviděla jsem červenou pásku a vydala se k ní. Těsně před ní se zastavila. Rozhlížela jsem se a najednou uviděla tu louku, kde jsem byla v noci s Denisem. Už jsem se nemohla dočkat až ho zase uvidím. Sálalo z něj nebezpečí a to mě vždycky přitahovalo. Najednou na mě někdo bafnul.

„BÁÁÁÁÁÁF!!“

„ÁÁÁ.“ Hrozně jsem se lekla. Tak mě to vyděsilo až jsem se svalila na zem a spadla na zadek. Ten dotyčný se smál na celé kolo. Podívala jsem se na něj. Byl to Denis. „Fakt děsně vtipný.“ Zvedla jsem se a mnula si zadek. Jak mě to bolí.

„Promiň.“ Řekl v záchvatu smíchu. Vražedným pohledem jsem ho probodávala do té doby než se uklidnil. „Promíííň.“ Řekl ještě jednou.

„Co vlastně potřebuješ?“ Řekla jsem naoko naštvaně, ale opravdová zloba ve mně opadla už když jsem uviděla jeho smějící se obličej. Je to takové sluníčko.

„Pojď za náma na louku.“ Ukázal směrem k té loučce, i z dálky jsem viděla jak se tam rozvalují čtyři kluci. Byli jenom v kraťasech, stejně jako Denis. Blázni!! Hrozně se mi tam chce jít.

„Nemůžu. Vidíš tuhle červenou pásku?“ Ukázala jsem na ní. Kývnul, ale nespouštěl ze mě oči. „Tak za tu nesmím.“ Šibalsky se na mě podíval. Napřáhl ke mně ruce a než jsem stihla zareagovat, už mě držel v náručí.

„Co že si říkala?“ Mrkl na mě.

„Že budu mít průser.“ Jen mávl rukou, přehodil si mě přes záda a poklusem běžel k louce. Když jsme byli na místě, opatrně mě sundal a stoupl si naproti mně a začal.

„Takže, tohle je Will.“ Ukázal na největšího a nejstaršího z nich. Bože a to tělo. Málem se mi podlomili kolena. Ale udržela jsem sebe i svůj pohled na jeho obličeji. Jenom kývnul. Kývnutí jsem mu oplatila. „Další je Marty.“ Přemístila jsem pohled k chlapci, na kterého ukazoval. Byl mladší a menší než Will, ale tělo měli stejně vypracované. Ten se na mě přátelsky usmál. Úsměv jsem mu oplatila. „Pak je tu Dave.“ Ten byl o něco hubenější než ti předchozí dva, ale jeho tělo nebyl k zahození. Ovšem vyrovnal to jeho úsměv. Tím by si získal každou holku. „A nakonec Andrew.“ Ten se na mě ani nepodíval. Chtěla jsem něco říct, když v tom se za mnou ozval rozzuřený hlas.

„Issabello, s kým se to bavíš?!“ Učitel se za mnou přihnal jako tornádo. Podezřelým pohledem si přeměřil každého z chlapců. „Jdeme!“ Chytl mě za ruku a táhl zpět. Jen jsem na kluky mávla a nechala se táhnout. „Neříkal jsem náhodou, že za červenou pásku se nesmí?“ Než jsem stihla cokoliv říct, spustil znovu. „Vždyť ani nevíš co jsou zač. Co kdyby tě unesli? Buď si jistá, že o tomhle incidentu budu informovat tvé rodiče a zítra se nezúčastníš z žádné aktivit, zůstaneš na pokoji.“ Ježiš, to bude nuda.

„Ale pane učiteli…..“ Nenechal mě domluvit.

„Nechci nic slyšet.“ Tak si polib prdel. Pomyslela jsem si a šla dál. Dorazili jsme na místo, kde už na nás čekal zbytek třídy. Pustil mou ruku. „Takže, všichni máte papírek?“ Podíval se na každého nakonec se zastavil u mě. „Issabello, máš papírek?!“ Zeptal se naštvaně. Provinile jsem zakroutila hlavou. „To jsem si mohl myslet. Jenny?“ Zavolal na naší průvodkyni. Ta jako věrný pejsek přišla a podala mu papír. Vrazil mi ho do ruky. „Tak, pracujte.“ Všichni se pustili do práce. „Ty pojď se mnou!!“ Řekl směrem ke mně. Ušli jsme asi 20 metrů, zastavil se a začal mi nadávat. „Takže Issabello, jestli ještě jednou něco provedeš, ještě jednou mě neposlechneš, tak jedeš prvním vlakem do Forks. Jasné?! To nebyla otázka, to byla výhružka.“ Tak to už trošku přehání. Aha, pan učitel se vlastně špatně vyspinkal. Tak to ho už radši nebudu dráždit.

„Jo.“ Zamumlala jsem.

„Co prosím?“

„Ano pane učiteli.“ Řekla jsem otráveně.

„No proto, vrať se ke spolužákům a dělej svou práci.“ Kývla jsem a doběhla k Angele.


Autor: Kacikacka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Setkáme se Znovu 3:

 1
1.
Smazat | Upravit | 09.01.2012 [19:23]

Bella na té motorce... Na takové si ji ani představit nedokážu. Emoticon
Tleskám, bylo to úžasné. Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře