Jak se Cullenovi vyrovnají s tím, že Annabella dokáže číst myšlenky? Odvedou ji k Volturiovým? Řekne o sobě Annabella pravdu nebo bude lhát o tom, kdo skutečně je?
19.08.2013 (13:15) • Janie55 • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 3305×
2. kapitola
(pohled Carlislea - 2013)
Ta upírka mi byla povědomá, ale přitom jsem si byl naprosto jistý, že jsem ji v životě neviděl. Její havraní vlasy, italské rysy, způsob, jakým se vyjadřovala, to všechno mi bylo tak povědomé. Bylo zajímavé, že znala naše jména, jako by uměla číst myšlenky. Opravdu největší šok však byl ten přívěsek, byl to erb Volterry, ale ona to nazvala nějak jinak: „Erb Volaterrae.“
Emmett na to zareagoval jako první. „Jak si to nazvala?“
Tentokrát odpověděla ihned. „Erb Volaterrae, nepřekvapuje mě, že jsi o tom městě neslyšel, když jsem odtud odcházela, zbývalo pár posledních lidí, kteří odolávali nájezdům Sullových vojáků a upírů.“
„Víš Annabello,“ řekl jsem na to, „máš pravdu, že jsme o Volaterrae ještě neslyšeli, ale ten erb jsme už viděli, jako erb italského města Volterry. Sídlí tam něco jako vládci upířího světa.“
„Vládci?“ zeptala se.
„Ano,“ odpověděl Edward, „Aro, Caius a Marcus Volturi.“
Jenom na nás nevěřícně koukala.
„Děje se něco?“ zeptal se Jasper.
„Já… já bych vám asi měla říct svůj příběh, abyste mě pochopili,“ řekla a my jsme ochotně svolili a dovedli ji k nám do vily. Při pohledu na ni se zmohla jen na jedno tiché ,páni´.
Všichni se usadily v obýváku a Annabella začala vyprávět. „Takže… kde začít, narodila jsem se ve městě jménem Volaterae do velice bohaté rodiny, a jelikož můj otec spolu se svými bratry byli něco jako páni města, nikdy jsem se neměla špatně. Ale mělo to háček, Sulla tehdy dobýval Itálii a pomalu se mu dařilo dostávat se až k našemu městu…“
„Sulla?“ zeptala se Alice, „jako ten Sulla? Ten, co žil ještě před Kristem?“
„Přesněji do roku 78 před naším letopočtem, ano je to on…“
„Páni, ty jsi stará,“ řekl Emmett.
V tu chvíli se opravdu naštvala. „Mohla bych to laskavě doříct bez neustálého vyrušování?“ Řekla to s takovou autoritou, že zmlkli a ještě se jí omluvili.
„Děkuji, mohu pokračovat?“ Jen jsme přikývli. „Roku 80 př. n. l. v den mých 17. narozenin na nás zaútočili upíři. Nedivili jsme se, tehdy byli útoky upírů naprosto běžné a byla jen otázka času, než zaútočí i na nás. Můj otec mi dal ten přívěšek a poslal mě do katakomb. Schovala jsem se u svojí vychovatelky, ona byla jediná mimo sloužící, která věděla, že existuju, otec mou existenci držel v tajnosti, jenže v den mých 18. narozenin vtrhli upíři i tam, zabili vychovatelku a chtěli zabít i mě, ale něco je vyrušilo a já jsem se proměnila. Myslela jsem, že otec je mrtev, ale díky vám jsem zjistila, že opak je nejspíš pravdou.“
„A proč si to myslíš?“ zeptal jsem se.
„Můj otec se jmenoval Aro a moji strýčkové Caius a Marcus,“ řekla a všichni na ni jen zírali s otevřenou pusou.
První se probral Emmett. „To je jen náhoda.“
„V jaké provincii je ta vaše Volterra?“ zeptala se stále neustupující.
„Provincie Pisa,“ odpověděl jsem.
„Vidíte, další fakt, co se shoduje,“ řekla Annabella.
„I kdyby to byla pravda, nevíš, jestli na tebe nezapomněl. Vyhledal tě snad někdy?“ zeptal se Edward.
„Já věřím, že nezapomněl. Věřím, že se mě pokusil najít. Přece, jsou to dva tisíce let, ani já jsem nevěřila, že žije. Myslím, že jen ztratil naději a jestli ano, já mu ji vrátím,“ řekla a podívala se na nás všechny, „pomůžete mi dostat se do Volterry, abych se mohla setkat se svým tátou? Prosím.“
Pomůžou Annabelle Cullenovi nebo ne?
Opět prosím o komentíky. :D
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Janie55 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Shledání 2. kapitola:
Izzo moc moc děkuju za komentíky, když si je čtu, skáču radostí, že se ti povídka líbí, snad se ti bude líbit i další kapitola, z pohledu Demetriho. Ostatním samozřejmě taky moc děkuju za ty smajlíky.
Dokonalost sama o sebe <3 :) :3 rychlo dalsiu prosim ^^ *__*
teď, když jsem si to znovu přečetla, taky si myslim, že je to uspěchaný, v dalších kapitolách uberu na rychlosti :D
Nápad je úžasný ale celý mi to přijde strašně uspěchaný.
Ahoj,
článek jsem Ti opravila, ale dávej si pozor na:
*shodu podmětu s přísudkem; my jsme otevřelI, zavřelI (!!);
* čárky;
* překlepy;
* přímou řeč;
* ji/jí; krátce jen ve 4. pádě;
* Volturi, Volturiovi se píší s jedním R, jen Volterra se píše s dvěma!
Příště si dávej, prosím, pozor.
Děkuji...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!