Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Shledání Prolog + 1. kapitola

15.08.2013 (17:00) • Janie55 • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 3741×

*Prolog - 80 př. n. l.*

(pohled Nikoho)

„Utíkej, Annabello,“ nabádal sedmnáctiletou Annabellu otec, „utíkej, jak nejrychleji můžeš. Schovej se v katakombách a potom najdi slečnu di Angelo, ona si už bude vědět rady.“

Bianca di Angelo byla Annabellina vychovatelka.

Všichni věděli, že to přijde. Žili v době, kdy se tehdy skoro 60-ti letému Sullovi dařilo pomalu ale jistě dobývat Volaterrae (Volerru za Římanů), obětí bylo nepočítaně a kvůli upírům jich stále přibývalo. V upíry tenkrát nikdo nevěřil, spousta lidí ani nevěděla, co to je upír. Volaterrae byla výjimka, už od jejího založení si tu lidé vyprávěli příběhy o upírech a všelijakých stvořeních noci.

„Ne, otče, nemohu vás tu nechat, co ty a strýčkové, zemřete tu,“ rozplakala se Annabella.

„Pokud to bude znamenat, že ty přežiješ, všichni do jednoho se dobrovolně obětujeme,“ řekl a postrčil ji směrem ke vchodu do katakomb.

*1. kapitola – 2013*

(pohled Annabelly)

Utíkala jsem svým nejrychlejším tempem, věděla jsem, že mě ti Měniči pronásledují. Vtom jsem přeskočila řeku, která byla široká nejméně padesát metrů. Bylo mi jasné, že oni ji nepřeskočí ani za zlatý prase a proud je moc silný, takže přeplavání taky nepřipadalo v úvahu. Bylo mi jasné, že je mám z krku, pro jistotu jsem však ještě běžela, kdyby měli za řekou nějakou zálohu.

Zastavila jsem se až po deseti kilometrech, když už jsem věděla s naprostou jistotou, že mě nepronásledují. Najednou jsem ucítila bříšernou bolest, svezla jsem se na kolena a roztáhla jsem kolem sebe fyzický i mentální štít.

Po chvíli jsem cítila, jak mě za každou ruku někdo chytil a někdo další se mi chystal utrhnout hlavu, když někdo zakřičel: „Stop!“

Ten, co držel mou hlavu, ji pustil a zeptal se: „Co se děje, Carlisle?"

Carlisle místo odpovědi rozkázal: „Rosalie, přestaň!"

Hned, jak bolest ustoupila, jsem zaječela na upírku, kterou jsem považovala za Rosalii: „Proč na tebe nepůsobil můj štít?"

Na mou otázku odpověděl Carlisle otázkou: „Odkud máš ten přívěsek?"

Až teď jsem si všimla, že mi z výstřihu vyklouznul přívěsek, co jsem dostala od otce ten den, co zemřel.

„Proč bych vám to měla říkat?" zeptala jsem se. „Neznám vás a vy neznáte mě. Nemám žádný důvod, věřit vám na tolik, abych vám řekla o sobě i tu nejmenší maličkost."

„Měla bys, protože jinak Rose znovu použije svůj dar," řekl kluk s vlasy barvy mědi, který mě držel za pravou ruku.

„Ale, čtenář myšlenek," řekla jsem, zkopírovala jsem jeho dar a následně jsem si přečetla jeho myšlenky. „Edward Cullen, hezké jméno, mladíčku," řekla jsem a sladce jsem se usmála. Na vysvětlenou, když jsem se přeměnila, dostala jsem dar, díky kterému rozeznám dary ostatních a následně si můžu pouhým dotykem vytvořit jakousi kopii tohoto daru.

Potom jsem ještě řekla: „Jaspere a Emmette, bylo od vás velice neurvalé, že jste se mě hned snažili roztrhat."

Podívala jsem se na Rosalii: „Rosalie, stále čekám na odpověď na otázku, kterou jsem ti před pár minutami položila."

Nakonec jsem se otočila na Carlislea a řekla: „A Carlisle, opravdu by mě zajímalo, co sakra víš o erbu mého rodného města Volaterrae, které bylo před více jak dvěma tisíci lety téměř vyhlazeno Sullou a upíry?"

Tohle je moje první povídka, proto bych chtěla poprosit o komentáře. :D

Autor: Janie55 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Shledání Prolog + 1. kapitola: